Jaké přednosti mají Jeseníky pro větrnou energii?
Z hlediska rychlosti větru nabízejí vhodná místa. Elektrárny dávají smysl tam, kde se proud vzduchu koncentruje a vytváří plynulý rovnoměrný tok bez výkyvů, tedy i v noci, celoročně. Profil krajiny v podhůří tomu někde odpovídá. Z nížin přichází vzduch, zvedá se. Rozhodovat o umístění budou ale akcelerační zóny a ty ještě nejsou.
Proč by je měla vláda vyhlásit?
Pracuje se na tom několik let. Jak nemusím ODS a lidovecký exministr Marek Výborný mě křivě obvinil, že jsem zablokoval přehradu v Nových Heřminovech (Dokoupil upozorňoval na jiné možnosti řešení ochrany obcí před povodněmi, kritizoval zpoždění projektů, po nařčení čelil tlaku a výhrůžkám; Výborný později uznal, že stavba je ukázkou selhání státu, zahájena má být na podzim 2027, pozn. red.), tak minulé vládě se povedlo, že nechala plány zpracovat odborníky. Ať už jde o krajináře, ekology, ornitology a další, zhodnotili vhodné plochy ze všech možných ohledů. Tedy ochranu přírody, krajiny, zdraví obyvatel a také vytipovali oblasti, kde větrníky nejméně vadí. Musíme si uvědomit, že nikdy nenajdeme místo, kde nevadí vůbec.
Tedy že by větrníky nebyly vidět?
Ano. Že by co nejméně poškodily krajinný ráz. Vzhledem k hustotě osídlení – nejsme v Norsku – to bude pokaždé někdo mít 800 či tisíc metrů od domu. Kdysi existoval oponentní návrh, že to mají být tři kilometry, jenže to nejde v Česku splnit. Je třeba hledat řešení, které přináší nejméně problémů. A to právě umožňuje shoda odborníků nad mapou. Na místech, kde to ze všech posuzovaných aspektů vadí nejméně, se vytvoří akcelerační zóna. Dám vám příklad.
Potštát se dohodl se zájemcem o stavbě tří větrníků, dalším může zabránit |
Povídejte...
Česko je do obnovitelných zdrojů energie tlačené Evropskou unií a investoři vědí, že ke stavbě větrníků postupně dojde. Před rokem se vrhli na Osoblažsko. Starosta Slezských Rudoltic tomu říkal kobercový nálet. Najednou začaly zvonit telefony a přijížděli chlapci v drahých autech a nutili starosty podepisovat smlouvy. Stát je nechal na holičkách, neměli žádnou podporu, kraj od toho dal ruce pryč. Lidé nevěděli, co mají dělat, majitelé pozemků, kteří chtěli prodávat, tlačili na starosty, vznikla úplná nenávist. Některé obce nakonec podepsaly, jiné vzdorovaly. Těmto náletům by měla předejít koncepce akceleračních zón, aby se investoři nemohli chovat jako šmejdi s hrnci. Je to výhodné pro obě strany, ale hlavně pro obyvatele.
Jaké výhody jim to přinese?
Lidem to dává zbraň, možnost oponovat divokým stavbám. Tady kolem Jeseníků pořád jezdí investoři s miliony v kufru a snaží se ukecat majitele pozemků i starosty. A ti to někde vůbec neprojednávají s lidmi. Zato veřejně známé akcelerační zóny jim umožní zapojení.
Dvousetmetrové větrníky v podhůří? Prasárna, říká kritik. Rozhodnou referenda |
Na mnoha místech k větrníkům vypsali referendum. Je to podle vás dobrá cesta?
Měla by být silná informační kampaň, aby všichni věděli, o co jde a nejezdili jim tam Slováci vyhrožovat, že zahynou všichni ptáci, protože to jsou nesmysly. A lidé by si opravdu měli rozhodnout v referendu, jelikož to je jediný nástroj, který obec má, aby zjistila názor většiny. Je to výhodné i pro starostu, který může říct, že je buď hlasováním vázaný, nebo ne. V Hnutí Duha jsme vytvořili několik bodů pro obce, na co si mají dávat pozor. Třeba ve Slezských Rudolticích, když dostal starosta nabídku, oslovil s ní dva právníky a oba mu řekli, ať to v žádném případě nepodepisuje. Firma by z toho mohla po pěti letech vycouvat, přeprodat lokalitu a zahrát likvidaci základu větrných elektráren na obec. Jsou to důležité věci. Firma musí být prověřená, mít reference a jednat otevřeně.
O jaké náklady jde?
Například základ elektrárny je obrovský betonový blok propojený armaturou a rozbít ho stojí klidně pět milionů korun.
Situace se během let mění. Investoři jsou vstřícnější v závazku vůči obcím, ty zase vidí možnost, jak sehnat peníze na jinak těžko dostupné projekty. Vyplatí se takový zdroj příjmů?
Bez benefitů by to obce ani majitelé parcel nevzali už vůbec – na co budete mít ve vesnici stožár, když z něj nic nebudete mít. Na besedách to přirovnávám k ropnému vrtu na zahradě. Dá se využít a těžit z něj, nebo se na to vykašlat a nechat ho dalším generacím. Problém je, že obce jsou chudé, podfinancované, u nás ve vsi nemáme ani internet, mobilní signál je tu asi dva roky. Pokud vesnice dostane za větřák třeba 700 tisíc za rok a má jich deset, může se to vyrovnat celému jejímu rozpočtu. Má pak na školku, zaplatí dopravní obslužnost, kanalizaci či nabídne lidem s trvalým bydlištěm například příspěvek 50 tisíc na energie. Jak se balík rozdělí, si rozhodne obec. Je to silná motivace.
Lidé na severu Jesenicka nechtějí větrníky, na Olomoucku ano |
Když bude obec v akcelerační zóně, mění se tím její možnosti?
Zatím nevíme, jaké budou schválené základní parametry. Ale jak je to teď myšleno, zóna má jen vytvořit nástroj pro lokalizaci větrníků. Jasně řekne, kde ano a kde ne, jinak obec bude mít pořád stejné nástroje.
Smlouvy mohou být třeba na 25 let. Co potom?
To udává životnost elektrárny. Větrný park se ale může lehce obnovit, vyměnit vrtule, repasovat. Stát tam může třeba sto let. Základní otázka zní: Proč platit za energie Rusku, když peníze můžou zůstat u nás?
Jak zamezit obtěžování hlukem, který elektrárna vydává?
Musí být udělaná hluková studie, souvisí to s převažujícími větry v místě a hlukovou zátěží z jiných zdrojů. Podle toho se teprve stanovuje vzdálenost. Může být 600 metrů nebo třeba kilometr a půl. Většinou to vychází na těch už zmiňovaných 800 či tisíc metrů. Infrazvuk opravdu vzniká a kdo ho vnímá, není třeba schopen spát v místnosti orientované na větrníky, protože tam může docházet k zesilování. Je tam spousta faktorů a když se některé sejdou, vytvoří pro lidi v okolí velký problém. My nejsme schopni vyrobit energii bez jakýchkoliv následků a vlivů na okolí. Když budete mít za domem atomovou elektrárnu, také vám bude něco vadit. Snažíme se najít nejmenší zlo.
Krajské město i hejtmanství chtějí více využívat energii z obnovitelných zdrojů |
Jedna z nejčastějších výtek k větrníkům souvisí s rizikem pro ptáky. Jak to s nimi tedy je?
Akcelerační zóny se připravují i ve spolupráci s ornitology právě proto, aby riziko bylo co nejmenší a stožáry stály mimo známé tažné trasy. Také dálnice nebo elektrické dráty zabíjejí ptáky. Znova opakuju, že opravdu nehledáme nulové řešení, ale to nejšetrnější.
Nestaly se větrníky hromosvodem odporu části Česka proti kritizovanému Green Dealu?
Samozřejmě. Podílejí se na tom i ruské dezinformační weby, protože kdo se bojí toho, že budu mít na zahradě větrnou elektrárnu? Rusové. Nemůžu to dokázat, ale když jsme jednali na Osoblažsku, objevily se profesionálně vyrobené letáky, billboardy, web s opakujícími se argumenty o infrazvuku, ptácích a tak dále a to na české i polské straně. Nebyla to práce zdejších lidí z vesnic, ale nepodepsané agentury. Někdo to musel zaplatit.
Jak vidíte budoucnost větrné energie v Česku?
Byl bych rád, aby se diskuse přestala zabývat dezinformacemi a začala řešit věcné problémy. Energetická bezpečnost je pro nás důležitá a pokud se tady deset let budeme bavit o infrazvuku, ujede nám vlak. Mezitím se z vesnic odstěhují i poslední lidé, tady v podhůří už nikdo nechce bydlet. Je tu sice krásně, romantika, ale počet obyvatel v Olomouckém i Moravskoslezském kraji každoročně klesá. Větrníky by s investicemi do vesnic v Nízkém Jeseníku pomohly, Praha nám ty peníze dát nechce, podívejme se na přerozdělování daní z rozpočtu. Jsem tady už 30 roků a nezájem o tuhle část republiky je totální. Výstavba větrných elektráren se ale vždy musí připravovat ve spolupráci s místními lidmi a tak, aby ze stavby měli prospěch oni i další generace, které zde budou žít. A aby případné způsobené škody byly co nejmenší. K tomu právě významně pomůžou chystané odborně zpracované akcelerační zóny.
