Mrskut plný tradic i akcí se konečně vrací po koronaviru na Hané i jinde

Po dvouleté pauze způsobené koronavirovými omezeními se folklorní sbory z Olomouckého kraje připravují na Velikonoce a nemohou se dočkat, až se opět vydají do ulic. Na chystaných akcích pak čeká pestrý program nejen pro děti.

Tradiční mrskut uspořádá například ve Velké Bystřici tamní folklorní soubor Haná.

„V hanáckém kroji obcházíme holky, u nich vždy zazpíváme, předneseme tradiční, nebo i méně tradiční říkadlo, a aby nám neuschly, vymrskáme je tatarem,“ popsal vedoucí souboru Robert Šolc.

Tradiční hanácký mrskut

Pomlázku každoročně dodržuje například také Hanácký folklorní soubor Kosíř z Kostelce na Hané.

„Po dlouhé pauze budeme letos konečně krojovaní opět objíždět nejen náš region, tedy Prostějovsko, ale například i Olomouc,“ řekl vedoucí souboru Vladimír Procházka.

Někde už pociťují snížení zájmu lidí o tradice

Kvůli covidu zažíval soubor Kosíř donedávna náročné chvíle. Přijal nové členy, ale nemohli zkoušet.

„Tanců je obrovské množství a očekávání jsou po dlouhé odmlce vysoká. Pro nováčky je proto velmi náročné, aby se tak rychle zapracovali a vše se naučili. Od letošního roku jsme však nevynechali jedinou zkoušku a zkoušíme velmi intenzivně,“ dodal Procházka s tím, že se u nich pandemie na zájmu o folklor nepodepsala.

Nižší zájem však pozorují ve Velké Bystřici, dodržování tradic to ale neohrozí.

„Nic jako pandemie nás nezastaví. Zájem sice nižší je, lidi v dnešní době zajímají spíše jiné věci, ale k tradicím se stejně většinou později navrátí,“ řekl Šolc a dodává, že během pandemie se sborem zkoušeli například online.

Farnosti opět pořádají průvody matiček

Další tradiční událostí v období Velikonoc je lidová náboženská slavnost Matičky, která se na Olomoucku udržuje pouze ve dvou farnostech – v bohuňovické a dolanské.

„Jde o specifickou lidovou pobožnost, která se zformovala na Hané a jinde nemá obdoby. Vztahuje se k připomínce smrti a zmrtvýchvstání Krista,“ sdělila za Regionální pracoviště pro tradiční lidovou kulturu při Vlastivědném muzeu v Olomouc Klára Jurková.

I tyto průvody byly na dva roky pozastaveny pandemií. „Průvod se u nás konal pravidelně každým rokem. Po dlouhé pauze se tak letos na průvod konečně připravujeme a mládenci a matičky v sobotu průvod zahájí,“ řekl starosta Bohuňovic Josef Fryčák.

K původu tradice Matiček se pojí několik legend. „Jedna pojednává o loupeživých rytířích skrývajících se na zřícenině hradu Tepenec nad Bělkovicemi unášejících mladá děvčata, která se domů vracela těhotná a stávala se nedobrovolnými matičkami. Jiná připisuje unášení dívek bohatým samotišským sedlákům. Velikonoční procesí měla být prosbou za ochranu před tímto osudem,“ vysvětlila Jurková.

V 18 hodin se budou v kostele sv. Jana Křtitele v Bohuňovicích konat obřady Bílé soboty. Po jejich ukončení půjdou průvody matiček ke kapličce v Trusovicích a Moravské Loděnici. V neděli v 10 hodin budou vycházet od jednotlivých kapliček do kostela, kde začne o půl jedenácté velikonoční mše svatá. Po ní se průvody vrátí zpět ke kapličkám.

Druhý průvod z Bělkovic chodí do farního kostela v Dolanech. Na Bílou sobotu jsou matičky oděny do černých šatů a na hlavě mají uvázaný bílý krojový šátek, v neděli pak mají naopak bílé šaty a černý šátek.

K vidění budou i tradiční slámová vajíčka

Další hanáckou tradicí jsou klapači. Ve velikonočním období nahrazují zvuk zvonů, které se naposledy rozezní na Zelený čtvrtek a umlknou až do velikonoční bohoslužby. Klapači pak tři dny klapají řehtačkami a klapačkami. V některých obcích na Hané se tento zvyk stále dodržuje.

„Tato tradice je u nás spíše spontánní. Většinou to tu organizují žáci nebo studenti,“ dodal Fryčák.

Chybět nebudou ani slámové kraslice. „Vejce jako symbol života a znovuzrození s probouzejícím se jarem se barvila zejména na červeno. V lidové symbolice měla červeň význam síly a života, ale také barvy odpuzující škodlivé síly,“ vysvětlila Jurková.

Pro obilnářskou oblast úrodné Hané je typické zdobení právě měkkou ovesnou nebo ječnou slámou, která se vyžehlí, rozřízne a poté se vystřihuje do jednoduchých geometrických tvarů, jež se nalepují na vajíčka.

Kraslice vystavuje například Hanačka Marie Záhorová ze Senice na Hané na Olomoucku.

„Používám slámu z ječmene. Vždy si ji opatřím z okolních polí, sleduji, kde právě dozrává. Není jí potřeba moc, stačí hrstka. A i když se to nezdá, sláma z každého pole je jiná. Jinak se leskne, někdy má i narůžovělé odlesky, kterých si můžete na mých kraslicích všimnout,“ popsala svou techniku Záhorová.

Jako jedna z mála v kraji ovládá jednu z nejnáročnějších metod výzdoby velikonočních vajíček. Její práci si mohou zájemci prohlédnout na zámku Náměšť na Hané zítra od 15 hodin.

Kam lze vyrazit o Velikonocích

Velikonoce na Hané
V sobotu je od 10 do 16 hodin pro návštěvníky připraven bohatý program v Kameníčkově gruntě Hanáckého muzea v přírodě v Příkazech u Olomouce. Celodenní akce zahrnuje tradiční velikonoční a jarní zvyky, zdobení vajíček, pletení pomlázek, pečení jidášů, ve 14 hodin také pěvecké vystoupení dětského souboru a velikonoční jarmark.

Velikonoce v Arboretu Bílá Lhota
Na sobotu Arboretum Bílá Lhota připravilo již tradiční akci Velikonoce v Arboretu Bílá Lhota. Návštěvníci se mohou těšit na ukázky zdobení velikonočních vajec, pletení pomlázek z proutí a pro děti jsou připraveny také prolézačky mezi stromy, střelba z luku a tvořivé dílničky.

Velikonoční jarmark Přerov
Nedělní velikonoční jarmark začne na přerovském Horním náměstí v 10 hodin a potrvá do 16 hodin. Prodejci nabídnou ruční výrobky a jarní dekorace. Návštěvníci se také mohou těšit na ukázku dobových řemesel, vystoupení muzikantů, tanečníků nebo šermířů.

Olomoucké Velikonoce
Až do neděle mohou lidé na Horním a Dolním náměstí v Olomouci nakoupit velikonoční a tradiční jarní zboží. Na velikonoční víkend je také připraven kulturní program plný folkloru, tradic a cimbálové muziky. Na Horním náměstí opět tradičně stojí velká „kraslice od srdce“. Prodejní stánky jsou otevřené do 19 hodin.

Prohlídky na hradě Šternberku
Až do pondělí mohou návštěvníci přijít na prohlídku s rozšířeným výkladem o historii Velikonoc. Hrad bude otevřen po celou dobu velikonočních prázdnin, vždy od 10 do 16 hodin. Vrcholem programu bude v sobotu Dětský velikonoční jarmark.

Na zámku Čechy pod Kosířem
Velikonočně vyzdobený zámek nabídne klasické prohlídky až do pondělí vždy od 9 do 15 hodin. Od soboty budou prohlídky s velikonoční tematikou.

Plumlovské rekviem za rytíře
O velikonočním víkendu se na zámku Plumlov koná tradiční akce Velikonoční drátenický jarmark s Komedianty. Návštěvníky pobaví šermíři Fuente Ovejuna, kejklířská společnost Komedianti na káře nebo divadelní a šermířské seskupení Divadlo bez střechy. Nebude chybět ani drátenické, hrnčířské či kovářské řemeslo.

Velikonoce na hradě Helfštýně
Od pátku do pondělí, od 9 do 17 hodin, bude pro návštěvníky hradu připraven zábavně naučný doprovodný program. Zájemci mohou navštívit výtvarné dílny, stanoviště s malováním na obličej nebo jarmark se šperky, keramikou, hračkami, čaji a kořením. Dovednosti představí také mistr keramik, košíkář nebo kováři. Připravené jsou také soutěže pro děti. Na hradě zazní lidové písně a cimbálové muziky.

Velikonoce v Zoo Olomouc
Velikonočně nazdobená zoo návštěvníkům nabídne pestrý program od pátku až do neděle. V areálu si tak lidé nazdobí pomlázku, setkají se s pravou Hanačkou, nabarví vejce nejrůznějšími technikami a nebo mohou letos poprvé vidět komentovaná krmení.