Moderní věda má sice metody, které dokázaly toto omezení překonat. Modely, jež umožňovaly „vidět za hranici optických přístrojů,“ ale byly vždy naprogramovány na jeden konkrétní aparát.
Olomoučtí vědci z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) zvolili jiný přístup.
Umělou inteligenci učili na počítačově vytvořených simulacích, které zahrnovaly širokou škálu různých optických podmínek. Díky tomu se model nenaučil pracovat pouze s jedním konkrétním přístrojem, ale lze jej použít na různých typech optických zařízení.
„Naším cílem bylo, aby se AI naučila nejen jeden konkrétní experiment, ale obecný způsob, jak z rozmazaného obrazu získat ostřejší informaci. Právě proto může stejný model pracovat s daty z velmi odlišných oblastí – od astronomie až po molekulární mikroskopii,“ vysvětlil Dominik Vašinka z katedry optiky přírodovědecké fakulty.
Srážka vesmírných rozměrů. Jak Webbův teleskop oslavil výročí |
Nový model AI už má za sebou první test. Vědci jej použily na snímky oblasti galaxie Andromeda. Umělá inteligence dokázala rozlišit skupinu hvězd, které na původním snímku z dalekohledu splývaly v jediný objekt.
U reálných mikroskopických obrázků nevíme, kde přesně se molekuly nacházejí, a u astronomických dat je situace podobná. My jsme vytvořili mezistupeň mezi ideální simulací a reálnými vzorky,“ uvedl Filip Juráň z katedry optiky.
„Výzkumníci teď věří, že jejich model usnadní využívání superrozlišovacích metod v celé řadě vědeckých i technických oborů,“ uvedl mluvčí UP Egon Havrlant. Protože model není závislý na jednom konkrétním přístroji, mohl by prý v budoucnu najít uplatnění všude tam, kde je potřeba získat co nejvíce informací z optických obrazů.
Například v průzkumu dalekých galaxií, nebo ve zkoumání těch nejmenších buněk a prvoků.
