Nová daň z mimořádných zisků, v angličtině označovaná termínem windfall tax, má od příštího roku dopadnout na energetické, petrolejářské a těžební firmy či banky. Souvisí primárně se zisky z prodeje surovin a energií. Podle návrhu ministerstva financí bude mít podobu šedesátiprocentní daňové přirážky k dani z příjmů právnických osob.
Vybrané finance mají sloužit k pokrytí nákladů, které bude mít stát v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit bude tři roky, tedy do roku 2025.
Pokud by se stát se samosprávami dělil, mělo se podle olomoucké radnice jednat zhruba o dva tisíce korun na obyvatele. Právě krajské město dlouhodobě poukazuje na nerovné dělení příjmů podle zákona o rozpočtovém určení daní. Jednorázový příjem do rozpočtu by proto Olomouc uvítala.
„Jsou to právě municipality, které peníze přesměrují na pomoc občanům. Zajišťují chod veřejných služeb a jsou nuceny dofinancovat chod podřízených organizací, jako jsou školky, školy, domovy s pečovatelskou službou nebo zdravotnická zařízení, které jsou vystaveny extrémním cenám energií a služeb,“ uvedl začátkem listopadu před hlasováním ve Sněmovně olomoucký primátor Miroslav Žbánek (ANO).
„Případně mohou vypomoci místním podnikatelům, jejichž činnost je základem české ekonomiky,“ dodal primátor, který je zároveň místopředsedou Svazu měst a obcí ČR. Vynechání samospráv při přerozdělování daně označil za nespravedlivé.
Hlavní tíha spočívá na vládě, hájí volbu senátor
Žbánek apeloval na poslance otevřeným dopisem, předtím stejný postup zvolili například i někteří poslanci opozičního hnutí ANO, mezi nimi i předchozí hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk. Obce a města by podle něj příspěvek využily také na krizové situace spojené s koronavirem či uprchlickými vlnami.
Návrh nicméně prošel beze změn do Senátu, který o něm hlasoval ve čtvrtek v takzvaném daňovém balíčku. Ten byl schválen a další den ho dostal k podepsání prezident.
„Osobně jsem vycházel z vládního návrhu, který přišel z Poslanecké sněmovny. Diskuse byla velmi rozsáhlá. Podle mne je téma hodně zatíženo tím, pokud je někdo z kolegů senátorů v komunální politice a má určitou zodpovědnost. Má pak tendenci v tomto obce zohlednit,“ sdělil olomoucký senátor Lumír Kantor (KDU-ČSL), jenž materiál podpořil.
„Je přirozené, že každý se hlásí o své, ale faktem je, že hlavní tíha teď momentálně spočívá na vládě. Toto je jedno hlasování, na druhé straně musím říct, že kdo se podívá i roky dozadu, uvidí, že za obce se v Senátu bojuje,“ doplnil.
V hlavní roli solidarita
Jako jednorázovou záležitost bere rozdělování daně z mimořádných zisků i druhý místopředseda krajského shromáždění Sdružení místních samospráv Tomáš Šulák (TOP 09), jenž je zastupitelem ve Veselíčku na Přerovsku.
„Zákon beru jako mimořádnou daň pro stát. Ano, obce to trochu obešlo, ale nejsem proti tomu. Není to systémová věc, obce by normálně ty peníze neměly,“ řekl.
Zastánci zapojení samospráv v Senátu doufali, že se bude jednat o pozměňovacích návrzích. Podpora balíčku byla ale dostatečná, a na podrobnou rozpravu tak nedošlo.
„Rozpočtové určení daní je propojené na stát. Když tedy stát vybírá hodně, mají hodně i obce, a naopak. To je v pořádku, tady by solidarita se státem být měla,“ okomentoval záležitost starosta Šumperka a současně senátor Miroslav Adámek (ANO).
„Nicméně teď se mluvilo o solidaritě ve smyslu, ať máme pochopení pro stát, který bude mít zvýšené výdaje, proč z toho něco chtít. Jenže zvýšené výdaje mají i obce,“ dodal.
