ÚS poukázal na to, že nejde o pravomocně ukončenou věc, proto zatím nemohl nijak zasahovat. Stručné usnesení je dostupné v databázi soudu.
„ÚS bude případně povolán zabývat se zásahem do ústavně zaručených práv stěžovatelky teprve v rámci přezkumu pravomocného rozhodnutí, kterým bude řízení skončeno a ohledně kterého budou vyčerpány veškeré zákonem garantované procesní prostředky obrany,“ stojí v usnesení soudce zpravodaje Jana Svatoně.
Ústavní stížnost zvažovalo také město Olomouc, nakonec se zastupitelstvo rozhodlo, že ji nepodá.
Systémové riziko podjatosti hrozí v řízeních, v nichž je úředník zároveň zaměstnancem obce či kraje a při tom rozhoduje v přenesené působnosti, tedy jménem státu, o věci, která se obce či kraje týká.
Nejvyšší správní soud (NSS) dospěl k závěru, že v případě řízení o umístění výškové budovy Šantovka Tower riziko skutečně existovalo, protože zaměstnanci magistrátu rozhodovali o záměru, ohledně kterého v roce 2010 město a investor uzavřeli smlouvu o spolupráci.
Investor v dalších letech na smlouvu upozorňoval, vyzýval město k součinnosti a zmiňoval možnost vymáhání náhrady škody.
Šantovka Tower přijde o územní rozhodnutí, ombudsman uspěl se stížností |
Soud upozornil také na kontroverzní charakter stavby, její výšku, umístění blízko historického jádra města. Související vypjatou veřejnou debatu museli úředníci zaznamenat, a tedy je mohla ovlivnit.
Společnost Šantovka Tower v ústavní stížnosti uvedla, že rozhodnutí správních soudů představují „bezprostřední hrozbu pro funkčnost smíšeného modelu státní správy na úseku povolování staveb, a také pro realizovatelnost jakýchkoli významnějších staveb v celé ČR, včetně staveb již povolených v posledních třech letech“.
ÚS se však k argumentům kvůli předčasnosti stížnosti věcně nevyjádřil.
Budova vysoká 74 metrů, ve které má být 90 bytů, je součástí projektu nové čtvrti Šantovka, kterou chce developerská skupina Redstone podnikatele Richarda Morávka postavit nedaleko centra Olomouce. Projekt navazuje na fungující nákupní centrum Galerie Šantovka. S výškovou budovou nesouhlasí památkáři, podle některých odborníků by poškodila historické panorama.
Kontroverzní olomoucký věžák získal v poslední chvíli klíčové razítko |
Žalobu ve veřejném zájmu podala tehdejší ombudsmanka Anna Šabatová, později ve sporu pokračoval její nástupce Stanislav Křeček. Krajský soud žalobu dvakrát odmítl. NSS v lednu vyhověl kasační stížnosti veřejného ochránce práv. Nařídil opětovné projednání jeho žaloby a zrušení napadeného rozhodnutí o umístění stavby. Krajský soud následně v únoru územní rozhodnutí zrušil.
