„Akademický senát pověřil rektora Martina Procházku, aby předložil návrh pravidel, jimiž se budou přírodovědecká fakulta a vysokoškolský ústav řídit při využívání majetku univerzity,“ přiblížil podstatu mluvčí univerzity Egon Havrlant. „Navrhované řešení je výsledkem mnoha jednání, která pan rektor v posledním roce s fakultou i ústavem osobně vedl,“ shrnul mluvčí.
Podle představitelů fakulty se však jedná o bezprecedentní zásah do fungování fakulty.
„Pokud univerzita nebude jednat, dojde na nejhorší. Na stávku, která by znamenala přerušení provozu i výuky,“ vzkázal zástupce Základní organizace Vysokoškolského odborového svazu Miloš Fňukal. „Je i v našem zájmu, aby ke stávce nedošlo, případně aby byla co nejkratší,“ doplnil k dotazu na zamýšlenou dobu protestu.
Zda ke stávce dojde, bude jasněji už ve středu, kdy zasedá akademický senát univerzity a bude se návrhem rektora zabývat.
„I nadále však zůstává prostor pro další případné dohody obou stran. Rozhodnutí senátu bude klíčové pro náš hlavní cíl, kterým je kvalitní výuka pro studenty a co nejlepší podmínky pro práci našich zaměstnanců v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu,“ sdělil Havrlant.
Je to kocourkovský projekt, zní z fakulty
Projekt před čtyřmi roky představil tehdejší rektor Jaroslav Miller. Za cíl si kladl propojit tři špičková vědecká centra Univerzity Palackého.
„Měl to být magnet pro získávání velkých mezinárodních projektů. Jenže od té doby se spustila celá řada událostí, které ve vysokém školství nemají obdoby,“ tvrdí děkan Přírodovědecké fakulty Martin Kubala. „Typický kocourkovský projekt. Staví se od střechy, ale chybí základ. Došlo ke schválení projektu, aniž by nastalo řešení každodenních, provozních věcí,“ míní.
Olomoucká univerzita potřebuje spojit a vrátit k rovnováze, říká rektor |
„Naší prioritou je zajistit dobré pracovní podmínky pro všechny zaměstnance univerzity a zároveň dohlédnout na to, aby výuka studentů probíhala bez jakýchkoli komplikací,“ reagoval Havrlant.
Fakulta však už nyní podle Kubaly registruje problémy. Kvůli omezování přístupu do laboratoří má potíže se sestavováním rozpočtu i rozvrhu. „Už dva roky fungujeme v nepříjemném provizoriu,“ tvrdí.
Čeká se na rozhodnutí akademického senátu
V případě, že návrh rektora ve středu schválí akademický senát, který by zároveň stanovil datum transferu, přejde inkriminovaný majetek do takzvaného operačního režimu. „To znamená, že by dané přístroje mohl obsluhovat jen pověřený pracovník ústavu,“ vysvětlil Kubala.
„Copak se takhle dá fungovat? Bude-li student chtít něco změřit, musí vzorek přinést, požádat pracovníka a čekat. Jak cvičená opička,“ kritizoval vedoucí Katedry fyzikální chemie Libor Kvítek. „Studenti se s přístrojem jednoduše nenaučí, a tudíž nebudou mít praktické zkušenosti. Pak se můžeme divit, jak vypadá naše věda a výzkum,“ dodal.
Problém tkví také v tom, že Catrin na rozdíl od fakulty nemusí garantovat výuku a používání přístrojů pro studijní účely. Podle zástupce odborů Fňukala je tak reálné, že by fakulta musela v budoucnu platit za využívání dosud vlastních přístrojů.
Rektorův návrh explicitně nic takového neudává. „Ale v ústních dohodách to zaznělo,“ prohlásil děkan Kubala. „Platil by se minimálně ten operátor, který by přístroj obsluhoval,“ přemítá.
Fakulta by přišla o vybavení za milion
Potenciálně odebraný majetek skýtá přes dva tisíce položek včetně osmdesáti přístrojů, celkově přesahuje hodnotu jednoho milionu korun.
„Nesmíme však zapomenout ani na prostory. I kdybychom si sami koupili nové přístroje, stejně bychom je neměli kam dát,“ upozornil děkan Kubala, který proces označil za destruktivní akci mířenou na přírodovědeckou fakultu.
„Je třeba si uvědomit, že veškerý majetek budovy je majetkem univerzity, nikoliv fakulty,“ okomentoval situaci ředitel ústavu Catrin Pavel Banáš. „Návrh rektora se týká přístrojů či kanceláří, které už nyní používají naši zaměstnanci,“ připomněl.
„Původně jsme chtěli, aby byly výhradně naše, pan rektor nakonec zvolil kompromis. Dané věci budou oficiálně pod rektorátem na neutrální půdě. To jsme akceptovali. Návrh rektora není nic jiného než legislativní ukotvení celého problému,“ poznamenal Banáš.
