Někdy jsou lidé mířící na urgent v tak vážném stavu, že potřebují akutní ošetření ihned, bez zbytečného čekání a přecházení mezi ambulancemi. Ideální je, když se o ně okamžitě a se vším všudy postarají lékaři pod jednou střechou.
Právě to byla i myšlenka zřízení jednoho z vůbec prvních urgentních příjmů v Česku, který funguje ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL) a nedávno oslavil dvacet let své existence.
Jako dárek k jubileu si nadělil reprezentativní prostory ve zbrusu novém pavilonu za 3,5 miliardy korun, který roste na místě zbourané stoleté budovy nazývané Franz Josef.
„V podstatě jsme tady taková malá poliklinika, fungující čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu,“ zhodnotil Hynek Fiala, zástupce primáře oddělení urgentního příjmu ve FNOL, které začalo fungovat v roce 2005.
Za tu dobu prošlo jeho branami 1 261 426 lidí. „Ročně se jedná o několik desítek tisíc pacientů, každý den jich na urgent po svých nebo pomocí zdravotnické záchranné služby dorazí zhruba dvě stovky,“ vyčíslil mluvčí nemocnice Adam Fritscher.
Olomoucký urgent v novém
Díky novému pavilonu za miliardy, jehož výstavba již v nemocničním areálu začala, se kapacita urgentu znásobí.
„Oddělení urgentního příjmu má nyní 246 zaměstnanců, deset ambulancí, dvě desítky lůžek a jeden zákrokový sál. Za rok 2024 jím prošlo více než 80 tisíc pacientů,“ vypočítal Fritscher.
Po rozšíření do nové budovy se kapacita urgentního příjmu zvýší na 15 ambulancí, až 40 lůžek a lékaři budou mít k dispozici 2 zákrokové sály.
„Stavba nového pavilonu B začala loni a dokončena má být v roce 2028. Poté začne rekonstrukce nynějších prostor urgentního příjmu v budově A,“ doplnil Fritscher.
Do nového pavilonu se kromě urgentního příjmu přestěhují čtyři kliniky: neurologie, neurochirurgie, ortopedie a traumatologie. Své provozy do něj rozšíří i radiologická klinika, centrální operační sály a klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.
V nové budově vznikne deset operačních sálů, tři sály pro jednodenní chirurgii a jednotka intenzivní péče.
„Věřím, i když nevím, zda se toho dožiju, že jednoho dne zde bude fungovat samostatná plnohodnotná klinika akutní medicíny s urgentním příjmem. Náš obor, který je v České republice samostatným medicínským oborem od roku 1998, tehdy jako v sedmé evropské zemi, by si to bezesporu zasloužil,“ uvedl primář oddělení Vladislav Kutěj.
Proměna 30 let starého pavilonu v Šumperku
Půlmiliardovou investici, která zajistí pacientům větší pohodlí a zároveň urychlí a zlepší kvalitu zdravotní péče, chystá i šumperská nemocnice. Tamní urgentní příjem se nachází v pavilonu C, který nedávno nemocnice koupila od města a plánuje jeho kompletní proměnu.
„Pavilon C je ve svém technickém stavu na samé kapacitě únosnosti, která odpovídá třicetiletému velmi intenzivnímu dennodennímu provozu bez zajištění podstatných investic ze strany vlastníka, kterým bylo doposud město Šumperk. Jsem rád, že se nám od něj podařilo pavilon po dvouletém jednání odkoupit, abychom ho jako noví vlastníci mohli komplexně zrekonstruovat a poskytovat v něm i nadále kvalitní zdravotní péči,“ 5 nastínil investiční plány do příštích let předseda představenstva Nemocnice Šumperk Martin Polach. bude stát
Smlouvu o prodeji pavilonu C, v němž se nechází například urgentní příjem, radiodiagnostické oddělení i všechny operační sály, zahrnuje i prodej pozemků uvnitř areálu nemocnice a energocentra.
„Čeká nás postupně rekonstrukce všech operačních sálů včetně vzduchotechniky a zázemí. Postupně se pustíme také do modernizace ambulancí, rekonstrukce zákrokových sálů, výtahů a v závěrečné fázi nás čekají vnější opravy pavilonu, které povedou k celkovému snížení energetické náročnosti budovy,“ doplnil Polach s tím, že nevyhnutelná bude i investice do energocentra včetně posílení příkonu elektrické energie.
Díky odkupu pozemků nemocnice vyřeší rovněž dopravní obslužnost uvnitř areálu.
„Čeká nás nelehké období, v kterém nemocnice prodělá další zásadní proměnu. Věřím však, že všechny tyto investice ještě víc posílí naši roli klíčového poskytovatele zdravotní péče v šumperském regionu,“ věří Polach.
Nemocnice plánuje pavilon zrekonstruovat postupně za provozu tak, aby případně nemusela omezovat zdravotní péči.
„S ohledem na spádovou oblast dvou set tisíc obyvatel i fakt, že se nemocnice nachází v podhorské oblasti, se personál urgentního příjmu Nemocnice Šumperk v posledních letech stará o zhruba 90 tisíc pacientů ročně. Jsou mezi nimi lidé s akutními vážnými zdravotními problémy, s úrazy, ale jsou mezi nimi také ti, kteří nejdou se svými zdravotními potížemi k praktickému lékaři a zamíří rovnou do nemocnice,“ přiblížila mluvčí nemocnice Hana Hanke.
Urgent v každém okrese
V Olomouckém kraji fungují ještě nemocnice Agel Středomoravská nemocniční v Prostějově, Přerově a Šternberku a Nemocnice Agel Jeseník, jež nabízejí urgentní příjmy II. typu s nižší kapacitou lůžek a ambulancí.
„V naší nemocnici zajišťujeme nepřetržitou péči především v oborech chirurgie, ARO a interna. Nejčastěji ošetřujeme pacienty s traumatologickými úrazy, bezvědomím či jinými akutními stavy, kde je rychlá a koordinovaná pomoc naprosto klíčová. Urgentní příjem slouží především k převzetí pacientů od zdravotnické záchranné služby,“ uvedl primář oddělení ARO jesenické nemocnice László Szücs.
Urgentní příjmy urychlí pomoc, nemocnice se díky nim zařadí do páteřní sítě |
Kraj tak splňuje koncepci ministerstva zdravotnictví, podle níž by slovy mluvčího Ondřeje Jakoba měl být alespoň jeden příjem prvního typu v každém kraji a jeden druhého typu v každém okrese.
„Všechny nemocnice v kraji s akutní lůžkovou péčí jsou uvedeny v příslušné vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR a mají právo vybudovat urgentní příjmy. Olomoucký kraj je také všechny– s výjimkou státních nemocnic, ty si řeší příslušná ministerstva samostatně – pověřil výkonem urgentních příjmů jakožto službou obecného hospodářského zájmu,“ shrnula za hejtmanství mluvčí Eva Knajblová.
