Tisícům italských rodin se náhle změnil život 20. května 1915, kdy se z rozhodnutí rakousko-uherské armády musely celé vesnice z oblasti Jižního Tyrolska náhle sbalit, nasednout do vlaků a odjet do neznámé země.
„Byli to lidé, kteří do té doby cestovali maximálně do sousední vesnice nebo města, a najednou měli nákladním vozem vlaku cestovat zhruba deset dní do úplně jiného světa. Jejich zavazadlo mohlo vážit maximálně patnáct kilogramů, takže doma museli nechat prakticky všechno,“ přibližuje kurátor výstavy a historik Václav Horák.
„Italové vůbec neznali pánvičky na lívance. Naučili se je tu připravovat a při odjezdu je sháněli, aby si je mohli vzít s sebou. Pak se dědily po generace.“
