„Chtěl bych poděkovat všem, kteří mě podporovali - rodině, kamarádům. Těším se na nadcházející období. Chtěl bych panu rektorovi poděkovat za vše, co pro univerzitu dosud vykonal. Určitě se velmi hladce domluvíme na tom, jak teď budeme spolupracovat v tom období než můj mandát započne,“ řekl Kohajda po vyhlášení výsledků.
Nového rektora nejstarší moravské vysoké školy a druhé nejstarší v Česku musí do funkce na návrh ministra školství jmenovat prezident. Univerzitu, jejíž osm fakult navštěvuje přibližně 23 tisíc studentů, má vést od 1. května do 30. dubna 2029.
Na funkci kandidovalo šest mužů, do druhého kola postoupila dvojice, která získala nejvíce hlasů. Zítra čtyřiačtyřicetiletý proděkan právnické fakulty Kohajda jich od 24 senátorů dostal nejvíc a to devět, druhý nejúspěšnější byl fyzik Tomáš Opatrný z přírodovědecké fakulty s osmi.
Ten postoupil do druhého kola i před čtyřmi lety, v něm však prohrál s dosavadním rektorem Martinem Procházkou, pro něhož nyní hlasovali v prvním kole čtyři členové senátu. O jeden hlas méně dostal kněz a psychoterapeut Peter Tavel z Cyrilometodějské teologické fakulty.
Zbylí dva kandidáti – Ivo Jirásek z fakulty tělesné kultury a technickohospodářský pracovník univerzity Jakub Navařík nezískali podporu žádného senátora. Navařík je zároveň předsedou základní odborové organizace univerzitního Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN).
Chce řešit rozdíly platů i nový přednáškový sál
Kohajda se v kampani mimo jiné věnoval velkým platovým rozdílům mezi pedagogy či odměnám pro doktory.
„Čerství absolventi doktorských studijních programů jsou klíčoví pro rozvoj univerzity a její vědecké výstupy. Je nezbytné zavést podpůrný systém, který mladým akademikům pomůže s přechodem na pracovní pozice,“ navrhoval.
Téma práce s mladými lidmi, doktorandy a postdoktorandy znovu zmínil po svém zvolení.
„Jsou to ti, kteří mají nejvíce energie, mají nejvíce síly a mohou dosahovat nejlepších výsledků. Těm musíme vytvořit co nejlepší prostředí, nejen pracovní, ale i prostředí pro život, abychom mohli využít jejich síly k lepším vědeckým výsledkům,“ řekl pro ČTK.
V kampani rovněž zmínil, že by rád postavil nový velký přednáškový sál alespoň pro tisíc posluchačů a za nezbytné považuje jasně rozdělit role ve vedení univerzity, lépe ji propagovat a zrychlit analýzy i rozhodování. Tvrdí totiž, že mnohdy komise nebo pracovní skupina nedojde k cíli.
„Často se proto v dalším období začne shodný problém řešit opět od začátku,“ vytýkal.
