Olomoucká chemie má za sebou doslova raketový vzestup. Při srovnání s předcházejícím rokem si polepšila o více než šedesát procent. A dařilo se i vědcům, kteří se na Univerzitě Palackého věnují živé přírodě.
Děkana přírodovědecké fakulty Ivo Fréborta výsledky Nature Indexu příliš nepřekvapily. Olomoucké univerzitě, jež celkově obsadila v žebříčku čtvrté místo, podle něj pomohla její vědeckovýzkumná centra.
„Chemie míří strmě vzhůru díky Regionálnímu centru pokročilých technologií a materiálů, vědy o živé přírodě zase díky Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a Ústavu molekulární a translační medicíny. I v dalších letech můžeme očekávat posun směrem nahoru,“ míní Frébort.
Úspěchu dosáhli chemici se třinácti studiemi za loňský rok. K nejčastějším autorům patřili ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Radek Zbořil, jeden z nejcitovanějších světových chemiků Pavel Hobza, fyzikální chemik a držitel prestižního grantu Evropské výzkumné rady Michal Otyepka (rozhovor s ním čtěte zde) či anorganický chemik Zdeněk Trávníček.
V tuzemském srovnání se chemie z olomoucké univerzity dostala na třetí příčku za Akademii věd České republiky a pražskou Univerzitu Karlovu. Otyepka přitom upozorňuje, že především Akademie věd je mnohem větší než Univerzita Palackého.
„V Akademii pracuje několikanásobně více chemiků, měla by tak vykazovat několikanásobně větší výkon,“ říká Otyepka.
Podívejte se na supervýkonný mikroskop vědců pro dvojrozměrnou chemii
