Vědecko-technický park s názvem Aplikační centrum BALUO (zkratka Bases of Application Life Utilities Olomouc) s nejnovějšími technologiemi a testováním využijí nejen sportovci a studenti, ale i veřejnost. Zájemci si nový areál za více než 200 milionů korun otestují už o prázdninách, třeba při olympiádě v Riu, kdy se centrum promění v Letní SportPark Olomouc.
Novému centru vévodí šedá betonová „kostka“, jejíž stěny zkrášlují lezecké úchyty. A rozhodně ne všechny jsou tu jen jako dekorace.
„Celkem je na budově osm základních lezeckých drah, které lze využít k tréninku. Vytvořit jich ale můžeme mnohem víc, protože úchyty je možné díky perforovanému betonu různě přesunovat. To aby se dráhy lidem postupem času nezajedly, abychom jim mohli nabízet stále nové impulzy,“ vysvětluje ředitelka centra Ilona Hapková.
Naše první kroky uvnitř komplexu směřují na STK. Nejde však o zkratku stanice technické kontroly, nýbrž studia tělesné kultury.
„Ta zkratka ale má s auty paralelu a zvolili jsme ji záměrně. Naše studio je totiž takovou diagnostickou stanicí pro lidské tělo,“ usmívá se ředitelka.
Nejprve vás přeměří a ušijí trénink na míru
V době naší návštěvy jsou na diagnostice členky dámské házenkářské reprezentace do 17 let, které mají v Olomouci svůj první sraz. STK, stejně jako celé centrum, ovšem není určeno jen vrcholovým sportovcům či studentům univerzity.
„Bude k dispozici i veřejnosti. Jednotlivcům, skupinám, firmám. Naši odborníci a studenti budou pomáhat i lidem, které trápí třeba problémy se zády, nabízet jim individuální udržovací rekondiční programy,“ upřesňuje Hapková.
Hi-tech centrum BALUO |
Ale zpět k diagnostice. Ta základní vstupní zahrnuje test složení těla a flexibility pohybového aparátu. K dispozici ale v centru mají i techniku pro hlubší kontrolu, například kondice.
„Na základě vyhodnocení testů zájemcům doporučíme jednotlivé aktivity třeba v bazénu či posilovně. Pokud člověk bude chtít, sestavíme mu i celý tréninkový plán například na měsíc či na půl roku. Vše ale bude fungovat na principu dobrovolnosti, nikoho nebudeme do ničeho nutit,“ popisuje Hapková.
Centrum zájemcům nabídne i průběžná měření, díky nimž lidé získají představu, zda a jakého pokroku dosáhli.
„V případě seniorů ovšem nemusí jít o zvýšení fyzické zdatnosti, ve stárnutí je úspěchem i zdatnosti si udržet,“ vysvětluje Hapková.
Porce v posilovně nastaví „chytrý“ náramek
Z diagnostiky přecházíme do budoucí „chytré“ a zároveň k tělu šetrné posilovny. Zařízení do ní teprve dorazí - zřejmě na přelomu června a července, takže musím zapojit i svoji fantazii.
„Naše stroje budou fungovat na bázi takzvaného natural transmission (přírodního přenosu - pozn. red.), což znamená, že budou šetřit klouby. Jde o to, že stroje budou vždy nastavené individuálně podle potřeb každého jednotlivce tak, aby v kulminačním bodě svalu kulminovala i zátěž. Tím se odbourá přetěžování v krajních polohách, kdy už člověk tahá zátěž přes klouby,“ vysvětluje ředitelka. O zmíněné nastavení se však nebude starat obsluha, ale stroje samotné.
„Cvičící program sestavený na základě diagnostiky vám nahrajeme do chytrého náramku, z něhož si stroj údaje načte a nastaví se. Zároveň vyhodnotí a zaznamená výkony. Člověk si je bude moci nahrát i do mobilu. Čekám, že chlapi si budou záznamy porovnávat večer v hospodě,“ míní Hapková.
Tím však přednosti budoucí posilovny nekončí. „Stroje, které nakoupíme, jsou úžasné i v tom, že využívají stlačený vzduch a dokážou vyvinout zátěž, kterou potřebují vrcholoví sportovci. Zařízení ale budou využívat při minimální zátěži i děti, naučí se na strojích správně sedět a dýchat, prostě takovou tu kulturu posilování,“ upřesňuje.
Na horní části těla navíc v posilovně budou moci pracovat také tělesně handicapovaní - po vyjmutí klasické židle či lavice ze stroje jejich místo zaujme vozíček.
„Samozřejmostí bude přítomnost fitness trenéra v posilovně, který bude zájemcům radit, jak nepřetěžovat tělo,“ ujišťuje Hapková.
V tělocvičně sledují pohyb snímače přesnější než GPS
Následně se ubíráme do sportovní haly, která na první pohled vypadá jako normální nová velká tělocvična s basketbalovými koši. Zdání ovšem klame, i tento sál je totiž „smart“, respektive využívá na poměry Česka ojedinělou technologii.
„Na stěnách haly jsou rozmístěné přijímače snímající pohybovou aktivitu každého jednotlivce. Návštěvníci se tak dozvědí, nejen kolik toho a v jakých intervalech v hale naběhali, ale třeba i to, kolikrát vyskočili nebo spadli,“ vysvětluje ředitelka.
Sledování pohybu v praxi vypadá tak, že člověk dostane u vstupu vestu s malým senzorem mezi lopatkami, který se snímači na stěnách komunikuje na bázi geolokačního systému. Ten je podle Hapkové přesnější než bluetooth i GPS.
„Naše centrum je vůbec prvním v Česku, které tento nový systém využívá,“ podotýká.
Klasické žíněnky ale ve velkém sále nejsou. Za nimi se návštěvník musí přesunout do menší tělocvičny, ve které si zároveň může vyzkoušet svůj um na trampolíně vestavené do podlahy nebo na lezecké stěně.
Oblouky vypilujete na svahu pod střechou
V hlavní budově sportovního komplexu čeká ještě jedna zastávka, která stojí opravdu za to. Stojíme v místnosti, v níž si můžete zalyžovat bez ohledu na roční období a ještě si u toho „poroučet“, z jak prudkého svahu se budete spouštět.
„Sklon této umělé sjezdovky můžeme měnit od nejmírnější zelené a modré až po nejprudší černou. Regulovat samozřejmě lze i rychlost pásu, který je opatřený speciálním kobercem. Zatím jsme zkoušeli nejvíc 36 kilometrů v hodině, výrobce ale udává maximum na úrovni 40 kilometrů,“ říká Hapková.
Svah sice snese klasické lyže, v centru BALUO ale raději používají ve snaze prodloužit životnost koberce „prkýnka“ se speciálně zabroušenými hranami.
„Jak na sjezdovce drží? Tak, že vám koberec neodpustí žádnou chybu a je to fakt makačka. Po deseti minutách máte dost. Potvrdili nám to i lyžaři Vráblík a Hudec, kteří tu byli. Říkali, že na sněhu se člověk může chvíli sklouznout a odpočinout si, tady ne,“ popisuje.
Umělou sjezdovku centrum bude využívat k výuce začátečníků, ale také ji nabízet k pilování techniky či zlepšení kondice pokročilejším i vrcholovým sportovcům.
„Na sjezdovce lze dělat celou metodiku od přívratu a vlnovky až po střední oblouk. Na klasický obrovitý carvingový však stavěná není, pás má čtyři krát šest metrů,“ upřesňuje při vypínání trenažéru.
Tempa natočí kamery ve stěnách bazénu
Přes spojovací trakt, jehož součástí je mimo jiné recepce, se dostáváme k poslední „atrakci“. K bazénu se zrcadlovými okny ukrytými ve stěnách pod hladinou. Celkem jich je sedm - pět po stranách a dvě vpředu a vzadu druhé dráhy bazénu.
„Všechna okna jsou zvenčí vybavená kamerami, které jsou synchronizovány tak, že natočí pohyb plavce po celé šířce bazénu.“
Olomoucké Aplikační centrum BALUO Univerzity Palackého nabízí špičkové centrum pohybových aktivit a zdravého životního stylu plné nejmodernějších technologií. Například pohyb plavce v bazénu přesně dokumentuje sedm kamer.
Záběry z kamer najdou u sportovců využití v plavecké laboratoři, ve které odborníci zhodnotí například úhly jednotlivých pohybů či vytočení těla plavce. Na případné chyby ale trenéři budou moci své svěřence upozornit i přímo na místě prostřednictvím velkoplošné obrazovky viditelné z vody. Kamerový systém ale bude sloužit i mimo sportovní pole.
„Záznamy z něj bude možné využít při rozborech cvičení vodních záchranářů nebo složek integrovaného záchranného systému,“ dodává Hapková s tím, že k vybavení plavecké haly patří i menší testovací bazén s protiproudem a relaxační bazén. Také tyto nádrže mají okna, přes něž je možné natáčet.
Centrum se v srpnu promění na „olympijské městečko“
Sportovní komplex už má za sebou zkušební provoz a nyní ladí téměř poslední detaily. Na polovinu prázdnin jeho vedení plánuje dny otevřených dveří, které vyvrcholí v srpnu velkou akcí pod záštitou Českého olympijského výboru.
„Při příležitosti olympijských her v Riu tu bude od 8. do 21. srpna Letní SportPark Olomouc. Lidé si v něm budou moci vyzkoušet tradiční i netradiční sportovní disciplíny a také tu budeme fandit olympionikům. Snažíme se domluvit sportovní osobnosti, které by komentovaly přenosy a účastnily se besed,“ láká s předstihem k návštěvě Hapková
Plný provoz by měl podle ní v areálu odstartovat po prázdninách. „Ceník ještě sestavený nemáme,“ dodává.
Vybudování unikátního sportovního areálu včetně vybavení si zatím vyžádalo přes 200 milionů korun, přičemž většinu nákladů uhradila evropská dotace. Komplex v budoucnu ještě doplní takzvané centrum kinantropologického výzkumu, do něhož Fakulta tělesné kultury soustředí laboratoře zaměřené na výzkum pohybového aparátu, které jsou nyní rozmístěné na několika místech fakulty.
