Šestiletý David Karavajev bude jedním ze tří ukrajinských dětí, které nastoupí do prvních tříd v Přerově, zamíří na ZŠ Želatovská. S matkou a sestrou utekli ze Záporožské oblasti před třemi měsíci. Česky David ani jeho matka neumějí, jazykovou bariéru u zápisu překonali s pomocí tlumočnice.
Podle učitelky Kateřiny Bradové přišel chlapec výborně připravený. „Dozvěděli jsme se, že na Ukrajině musejí děti při zápisu do první třídy už umět číst a počítat, což se u našich dětí absolutně nepředpokládá, to vše se učí až v první třídě,“ řekla Bradová.
Davida při zápisu provázela a ocenila ho řadou pochval. Bez problému totiž počítal, rozeznával barvy i tvary a poznával číslovky. Ze zápisu pak už hrdě odcházel s připnutou plackou s logem školy, do které v září nastoupí.
Ukrajinští prvňáci zasednou od září do stejných lavic jako české děti. Nebudou tak mít žádnou speciální třídu, pravděpodobně ale nastane problém s češtinou.
„Někteří z nich nechodili ani do školky, tak budou nejspíš pak potřebovat doučování češtiny. Jsme ale škola, která poskytuje jazykovou přípravu žákům cizincům, takže si s tím určitě poradíme. Je totiž nejdůležitější, aby se bez problémů dorozuměli,“ popsala například ředitelka ZŠ Palackého v Prostějově Jana Prokopová.
K zápisu tam přišly tři ukrajinské děti a všechny jsou do první třídy přijaté. Celkově do prostějovských základních škol od září nastoupí dvanáct ukrajinských prvňáčků, stejný počet dětí pak začne chodit také do různých mateřinek.
Na speciální třídy je ukrajinských dětí málo
S jazykem bude malým Ukrajincům pomáhat doučování nebo speciální pedagog.
„Ani děti, které mají češtinu jako rodný jazyk, neumějí v první třídě dobře česky. Mají třeba logopedické vady, se kterými jim pomáhá speciální pedagožka, která se bude případně věnovat i ukrajinským dětem. Konkrétní podobu doučování ale teprve budeme upřesňovat,“ vysvětlil ředitel ZŠ Za mlýnem v Přerově Petr Zbořil.
Většina ředitelů doporučovala intenzivní přípravu už přes prázdniny, aby žáci v září rozuměli alespoň základním frázím.
„Všem jsme radili, aby se přes prázdniny zapojili do kurzů češtiny, aby alespoň pochytili nějaká slova a něco rozuměli. Problém s dorozuměním, ale i třeba psaním tam samozřejmě bude. Proto nás napadlo, že jim na výuku dáme k dispozici tablety, které máme z různých projektů, aby si v překladači přeložili vše, co bude potřeba,“ sdělil ředitel olomoucké základní školy na Tererově náměstí Jaroslav Hála.
Podle něj by bylo ideální vytvořit speciální třídy, jednu pro žáky od první do páté třídy a pak druhou pro děti od šesté po devátou. V těchto kolektivech by se pak třeba dvakrát týdně scházeli s lektorem češtiny, který by jim s učením velmi pomohl.
„Bohužel ale ukrajinských dětí budeme mít celkem jen 14 a to je na dvě skupiny málo, jedna by pak nebyla vzhledem k rozdílnému věku vhodná. Myslím si, že na žádné základní škole jich nebude tolik, proto to budeme muset zvládnout individuálně,“ upřesnil ředitel. Po zápise v ZŠ na Tererově náměstí přijali čtyři prvňáčky.
Ve školkách jsou problémy s kapacitou
Do prvních tříd i do mateřských škol se hlásí ukrajinské děti ve všech okresech v Olomouckém kraji. V Šumperku se podle mluvčí místní radnice Soni Singerové k zápisu dostavilo osm budoucích prvňáků a jedenáct dětí mělo zájem o mateřinky. Rodiče tří z nich ale budou muset dodat ještě potřebou dokumentaci.
Do jesenických škol by měli nastoupit dva prvňáci, ale jeden je prozatím ještě s otazníkem.
„Rodina vyčkává a v případě zlepšení situace by se na Ukrajinu vrátili, takže by do školy pak dítě už nenastoupilo,“ vysvětlila Helena Machová z jesenického odboru školství, kultury a sportu.
V Olomouci si každá ze škol vypsala svůj termín, počty ale zatím město odhadnout nedokáže. Adaptační skupiny na školách navštěvovalo zhruba sto dětí, ale ne všechny byly předškolního věku a ne všechny do škol nastoupí.
„Do adaptačních skupin docházelo dvanáct předškoláků, ale zatím nevíme, kolik jich nakonec do prvních tříd nastoupí. Co jsem zatím mluvila s řediteli, tak to jsou jednotky,“ popsala vedoucí odboru školství olomouckého magistrátu Hana Fantová.
Kapacity základních škol jsou dostatečné, problém ale nastává v mateřských školách. Například v Přerově budou muset navýšit kapacitu třídy.
„Šest dětí přišlo ke zvláštnímu zápisu do mateřinek, ale vzhledem k tomu, že už bylo plno, museli jsme v některých třídách povolovat výjimku maximálního počtu dětí ve třídě,“ informovala vedoucí kanceláře přerovského primátora Daniela Novotná.
