Studium na pedagogických fakultách je mezi zájemci o vysokou školu poměrně populární. Většina z nich se profesi chce v budoucnu věnovat. Jenže pak se setkají s realitou a část z nich odejde během prvních několika let.
„Sice nedisponujeme přesnými daty, ale od studujících víme, že se do praxe z velké části chystají. Na to, zda na pedagogickou dráhu skutečně vykročí, má vliv mnoho faktorů,“ upozorňuje Petra Šobáňová, proděkanka pro vnější vztahy a inovace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
„Jedním z nich je třeba regionálně podmíněné množství pracovních příležitostí – učitelé totiž chybějí jen v některých regionech, jinde může být pro čerstvého absolventa naopak obtížné učitelské zaměstnání získat,“ dodává.
Studující podle ní získávají na fakultě velmi solidní základ nejen v pedagogice a učitelských dovednostech, ale také ve svých studijních – oborových – zaměřeních.
„Se svým vzděláním se velmi dobře a snadno uplatňují i na jiných pozicích; mohou zkrátka dostat a upřednostnit výhodnou pracovní nabídku mimo školství. Z dat úřadů práce víme, že absolventi naší fakulty nacházejí okamžitě uplatnění. Jsou na trhu práce velmi žádáni – i mimo školství,“ shrnula Šobáňová.
Za podpůrné funkce navíc jen pár tisíc
Podle proděkanky finanční ohodnocení ve školství absolventům mnohdy právem nepřipadá atraktivní. To potvrzuje Radek Sárközi z Pedagogické komory.
„V médiích sice vládní politici tvrdí, že učitelé pobírají 130 procent průměrné mzdy, ale pravda je jiná. V roce 2021 měli učitelé 126,4 procenta, loni to bylo pouhých 113 procent,“ uvedl s tím, že se zhoršují nejen platové, ale i pracovní podmínky ve školách.
Školství musí odrážet potřeby pracovního trhu, říká náměstek hejtmana Binder |
Například chybějí finance na pomůcky a učebnice pro žáky nebo na podpůrné profese, jako jsou školní psychologové či speciální pedagogové.
„Jeden příklad za všechny – školní metodik prevence učí na plný úvazek jako všichni ostatní učitelé, a této funkci se věnuje navíc ve svém volném čase – za to má měsíčně navíc jeden až dva tisíce korun specializační příplatek. Podobně jsou na tom třídní učitelé, kde je příplatek patnáct set až tři tisíce korun,“ nastiňuje Sárközi.
Zatímco o některé studijní programy je dlouhodobě zájem, jde například o jazyky, především angličtinu a češtinu, na opačném konci atraktivity je matematika a fyzika.
„U některých specializací je nedostatek učitelů dlouhodobý a počty absolventů ani zájemců o studium se příliš nedaří zvyšovat. Celorepublikově se to například týká učitelství matematiky a fyziky. Obecně ale vnímáme zájem uchazečů o studium učitelství jako stoupající nebo stabilní,“ podotýká Šobáňová.
Adaptace bývá obtížná
Absolventi, kteří do škol skutečně nastoupí, se navíc na začátku své učitelské kariéry často setkávají s problémy, které jim mohou toto povolání do budoucna znechutit.
„Mladé učitele mohou odrazovat dlouhodobě diskutované či kritizované systémové změny či nastavení. Jsou to třeba podmínky společného vzdělávání a podpora pedagogů při práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, změny rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, které nereflektují problémy pedagogického terénu, nedostatek metodické podpory,“ přibližuje proděkanka.
Dítě by si mělo střední školu vybrat samo, říká ředitel. Pomůže i veletrh |
Klíčové je podle ní také to, aby nastupující učitelé dostali vhodnou podporu během adaptačního období přímo na školách. To by měli zajišťovat jednak uvádějící učitelé a také ředitelé.
„Ne všude je ale ředitel skutečným pedagogickým lídrem, jenž umí mladé pedagogy motivovat; někde může mladé učitele odradit i rigidní prostředí, chybějící kultura spolupráce na školách a celková náročnost profese,“ upozorňuje Šobáňová.
Ideály mohou rychle zmizet
Je tedy nutné, aby absolventi učitelství a nastupující učitelé dostali podporu při svém vstupu do této náročné profese.
„Myslím, že jak v rámci probíhající reformy pregraduální přípravy učitelů, tak v navazujících legislativních změnách týkajících se systému provázejících a uvádějících učitelů, se dějí důležité kroky, které mohou vést k pozitivní změně,“ vysvětluje proděkanka olomoucké pedagogické fakulty.
Praxe ukázala limity inkluze, autisté proto budou mít svou základní školu |
„Právě úspěšnost, nebo naopak neúspěšnost adaptačního období u začínajících učitelů vede k jejich rozhodování, jestli ve školství zůstat. Do praxe často přicházejí s ideály, chutí věci měnit, ale někdy se setkají se stereotypem, nepřijetím a nebo je překvapí obtížnost komunikace s žáky nebo rodiči,“ dodává.
Pro změnu je podle ní také důležité odpovídající finanční ohodnocení a podpora pedagogického leadershipu tak, aby se na školách pěstovala kultura spolupráce, a absolventi nacházeli ve svých kolezích a kolegyních podpůrnou síť.
„Spokojenost pedagogů a vědomí kolegiální, ale i systémové podpory nakonec rozhoduje o jejich dlouhodobém setrvání v profesi. Nejsou to tedy jen peníze, ale celková kvalita školství, co má vliv na atraktivnost profese. Aktuální problémy s financováním nebo zmatky okolo reformy kurikula ale neukazují, že bychom se posouvali kupředu,“ uzavírá Šobáňová.
