Největší výzvou přitom nebylo samotné značení, ale administrativa. „Musíte najít a oslovit majitele všech pozemků, přes které trasa vede. A ti s tím musí souhlasit. To je časově nejdelší část,“ vysvětlil Dostál.
V tomto případě byla situace příznivá – značná část vedla přes obecní pozemky, zbytek přes pozemky soukromého vlastníka. Od prvního návrhu v létě minulého roku do samotné realizace v terénu uběhlo několik měsíců. Bylo potřeba trasu vytyčit, připravit směrovky, zajistit financování a projít schvalovacím procesem uvnitř KČT.
Výsledkem tak je nově vyznačená zelená turistická cesta, která začíná v Přemyslovicích a vede k místní rozhledně Strážná a pokračuje přes větrný mlýn ke kříži Srdce na Habrkách a následně k Ohnivému andělovi od olomouckého sochaře Jana Dostála, kde se napojuje na žlutou trasu k Běleckému mlýnu.
Část je vhodná i pro kočárky
Celá trasa měří téměř sedm kilometrů. Úsek k rozhledně Strážná a větrnému mlýnu je vhodný i pro kočárky, dál už cesta přechází do lesního terénu a místy vede po úzkých chodníčcích. Přesto podle Dostála nejde o náročnou trasu. „To ujde každý,“ řekl.
Nejvyšší bod se pohybuje jen kolem 430 metrů nad mořem, takže je vhodná i pro běžné rekreační chodce. Český systém turistického značení je unikát s jasně danými pravidly.
Impozantní plastika býka je ozdobou přírodní galerie, předloha se pase opodál |
Pro pěší má značka rozměr 10 × 10 centimetrů a umisťuje se do výšky očí, přičemž v přehledném terénu bývá přibližně po 250 metrech. I proto musí značkaři absolvovat školení a zkoušky. Každou trasu KČT po třech letech obnovuje.
„Značka musí být vidět. Často je potřeba prořezat větve, vykosit cestu nebo najít pro značku nové místo, pokud například zmizí strom po těžbě,“ objasnil Dostál s tím, že právě tyto práce často zaberou více času než samotné malování.
140 kilometrů tras ročně
V Dostálově oblasti tak obnova cest znamená přibližně 140 kilometrů tras ročně, rozdělených do 28 pracovních výjezdů na Prostějovsku. „Jeden takový výjezd mívá čtyři až sedm kilometrů a vždy na něj vyráží dvojice značkařů. Jednak z bezpečnostních důvodů a také kvůli dělbě práce,“ podotkl.
Ivan Dostál je členem klubu přibližně třicet let, přestože na výlety vyráží už od malička. Dříve, za minulého režimu, fungovala turistika pod jinými organizacemi, a tak se do obnoveného klubu přidal až po revoluci a postupně se z běžného člena stal také značkařem.
Naše značení turistických tras je nejlepší na světě, říká letitý značkař |
Hlavní výhodou členství pro něj nikdy nebyly slevy na akcích nebo jiné benefity. Největší hodnotu vidí ve společenství lidí se stejným zájmem. A přestože by se mohlo zdát, že má po tolika letech svá oblíbená místa, která navštěvuje stále opakovaně, opak je pravdou. „Raději poznávám nová místa,“ svěřil se Ivan Dostál.
