„Chtěli bychom, aby dotek s historií byl pro lidi co nejautentičtější. Právě ulička je pro nás symbolem propojení nás, současníků a generace 21. století, s obdobím renesance a doby jednoty bratrské, kdy Přerov zažíval velký rozkvět,“ řekl vedoucí záchranného archeologického průzkumu Zdeněk Schenk.
Čtyři roky staré odkrytí základů někdejší modlitebny a pozdějšího kostela sv. Marka z roku 1554 se sousední školou v Přerově bylo a dodnes je považováno za mimořádnou událost. Archeologové na ně narazili během prací na stavbě Tyršova mostu, u něhož mělo vzniknout velkokapacitní parkoviště.
Díky historickým pramenům a zápiskům předchůdců tušili, že tady kostel a škola stály, ale nepočítali s tím, že z nich něco zbylo.
„Stejně jako Britové odkryli základy domu, který před svou smrtí obýval jejich Shakespeare, my máme školu, kde pro změnu působila jedna z nejvýznamnějších osobností českých dějin – J. A. Komenský. Je to největší archeologický objev v kraji za posledních pětadvacet let,“ vyzdvihl význam místa Zdeněk Schenk.
Archeologům se podařilo ztotožnit objevené základy s nejstarším vyobrazením města Přerova z roku 1593.
I na této vedutě stojí na levém břehu Bečvy jak budova bratrské modlitebny, tak dům se školou, kde v letech 1614–1618 vyučoval Jan Amos Komenský.
Město kvůli nálezu upustilo od plánovaného parkoviště
Na možnou existenci bratrské školy dlouhá desetiletí mylně upozorňovala pamětní deska umístěná na hradbách poblíž jedné z bývalých městských bran.
Na místě archeologického objevu stála od roku 1897 budova, která původně sloužila jako sokolovna, později kino a v 80. letech dokonce jako prodejna obuvi. Po demolici v roce 1987 tu dvacet let rostla jen tráva.
„Nikdo netušil, že se pod základy staré sokolovny mohlo něco zachovat. Byl zázrak, že se nám podařilo odkrýt prakticky celý půdorys bratrské modlitebny i základy domu se školou. Oba objekty byly odděleny unikátní renesanční dlážděnou uličkou, která je působivá. V následujících dnech ji budeme znovu preparovat, čistit, aby na budoucí návštěvníky vykoukla v plné kráse,“ popsal archeolog.
Vzhledem k významu objevu město upustilo od původního plánu postavit v lokalitě Na Marku parkoviště a nechalo zde vybudovat venkovní expozici. Ta je téměř hotová, veřejnosti se však otevře až na konci turistické sezony.
„Samotná stavba bude předána v polovině července, ale protože se ještě pracuje na výstavních panelech a atraktivitách, v celistvé podobě ji otevřeme zřejmě až v září. Uvažujeme, že ji slavnostně zprovozníme při příležitosti Dnů evropského dědictví,“ uvedla mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
Součástí expozice bude i replika zlaté mince z Cařihradu
Kromě renesanční uličky najdou návštěvníci v novém přerovském památníku také repliky původní dlažby z kostela sv. Marka, dlaždice z jedné ze školních místností nebo kopii kachle z kamen, která vyhřívala jednotlivé třídy. Vystavena bude například i replika nalezené zlaté mince, která se razila v letech 1603 až 1617 v Cařihradu.
„Jde o takzvaný zlatý altun ražený za sultána Ahmeda I. Je tedy z období osmanské říše, k nám se dostala zřejmě v rámci obchodu v 1. polovině 17. století. Takových nálezů je u nás jako šafránu,“ podotkl archeolog Zdeněk Schenk.
Unikátní nálezy přerovských archeologů byly nominovány na několik ocenění. Díky objevům se lokalita Na Marku nakonec dostala i na seznam kulturních památek.
