Problém diskutovali zastupitelé znovu na svém posledním zasedání v prosinci. Podle odhadů může pobývat ve stotisícovém městě ve skutečnosti až o pětinu lidí víc, jsou však úředně přihlášeni jinde.
„Situace, kdy v Olomouci žije možná dvacet tisíc lidí bez trvalého pobytu, má velmi negativní dopady na rozpočet města i na výši poplatku za odpad, jehož likvidaci platí i za tyto ‚černé pasažéry’ všichni ostatní, kteří tu trvalý pobyt mají. A to je potřeba změnit,“ oznámila zastupitelka za opoziční koalici Spolu Dominika Kovaříková (TOP 09).
Radnice přitom hledá cestu k nápravě už několik let. „Existují skupiny lidí, které v obci bydlí a ‚používají‘ ji, tedy vyhazují odpad do popelnic, chodí po chodnících, jezdí MHD, chodí do divadla, pijí vodu z trubek a tak dále,“ shrnul náměstek primátora Viktor Tichák (ProOlomouc a Piráti) v roce 2021.
„Ale vzhledem k adrese trvalého pobytu u rodičů na vesnici jejich odvedené daně skončí částečně právě tam, kde tráví třeba jen Vánoce a Velikonoce,“ dodal.
Už tehdy chtěla radnice přijít s návrhy, jak tisíce lidí přimět k přepisu bydliště, ale pořád není rozhodnuto. Nový termín uložilo zastupitelstvo radě do konce letošního pololetí. Vzniknout má kromě návrhů kroků i harmonogram.
Městská kasa přichází až o 400 milionů
„Stotisícová města jsou nejvíc bita na rozpočtovém určení daní. Je to tím, že musí zajišťovat obrovské služby jako veřejnou dopravu, kulturu nebo sportovní zařízení, jež ale využívají lidé z širokého okolí, aniž by se na tom finančně podíleli,“ uvedl v lednovém vydání radničních Olomouckých listů ekonomický náměstek Otakar Štěpán Bačák (spOLečně).
„Město funguje jako magnet, máme tady 97 tisíc obyvatel, takže je jasné, že jich desetitisíce dojíždějí nebo bydlí ve městě, ale trvalé bydliště mají jinde,“ doplnil.
Developer rozvíjí u centra Olomouce plán na náplavku, vodáci chtějí i dráhu |
„Tím pádem jim zajišťujeme služby, ale dostáváme od státu až o 400 milionů korun méně. Marně na to přes pět let upozorňujeme. Když se tito lidé přihlásí k trvalému pobytu tady, získáme za každého obyvatele téměř dvacet tisíc korun a jeho to nic nestojí,“ podotkl Bačák. Odhadovaných deset až dvacet tisíc lidí tedy pro Olomouc znamená chybějících 200 až 400 milionů korun.
Ekonomický náměstek dokládá současnou situaci i nedávnými povodněmi, jež postihly olomouckou část Chomoutov. Zaplaveno bylo osm desítek domácností, ale o státní dávku pro ty, kteří v dané nemovitosti bydlí a tím splňují podmínky, si podle Bačáka požádala jen čtvrtina z nich.
Zmínil také, že k představě o celkovém počtu obyvatel lze dojít podle průtoků v čistírně odpadních vod či s pomocí umělé inteligence. Nejčastějším nástrojem nicméně bývají data mobilních operátorů.
Výraznou motivací má být parkování
Výraznou motivací pro přepis adresy jsou nová pravidla parkování, jak ukazují příklady ze dvou největších českých měst.
„V Praze a Brně pomohla parkovací politika, protože tam je razantní rozdíl mezi parkovací kartou rezidenta a parkovací kartou abonenta. Pokud to uděláme také, mohl by se počet obyvatel do dvou let zvýšit,“ věří Bačák.
Velká města dál řeší, kam s auty. Upravují a rozšiřují zóny placeného parkování |
Olomouc chystá zásadnější změny své parkovací politiky na konec letošního či začátek příštího roku. Už nyní platí rezidenti z parkovacích zón A v pěší zóně a B v historickém centru dva tisíce korun za roční kartu u prvního auta, zatímco abonenty vyjde na 12 tisíc.
Ti by platili stejně i v zóně C plánované pro širší město a D vymezené pro sídliště, kdežto Olomoučané by ročně vydávali podle dosavadních návrhů pouze 600 a 100 korun.
„Parkovací politika by vytvořila jednu formu tlaku. Druhá je motivace v podobě úlevy za nějakou službu, třeba cestování MHD nebo poplatek za odpad. Třetí je komunikace s developery a pronajímateli, aby lidé s trvalým bydlištěm měli nějaké výhody, z nichž by pak profitovalo i město,“ nastiňuje politolog Pavel Šaradín.
Zároveň podotýká, že spolu se studenty či lidmi dojíždějícími za prací se denně v Olomouci pohybuje podle dat na 150 tisíc lidí. Podle údajů Českého statistického úřadu mělo město loni zhruba 102 tisíc obyvatel.
Odrazuje i nutnost hlášení změny úřadům
Způsob, jak motivovat obyvatele ke změně v dokladech, ukazuje třeba Jeseník, kde od roku 2009 město vyplácí porodné. A postupně ho zvyšuje, naposledy o tři tisíce korun. Pro letošní rok jde tak už o deset tisíc za narozené dítě s trvalým pobytem v Jeseníku. Peníze úřad vyplácí čtvrtletně.
Plánované investice se na Jesenicku kvůli povodni neodkládají, bude i nový bazén |
„Tato finanční podpora při narození nových občánků Jeseníku je pouze jedním ze způsobů, jak město pomáhá rodinám s malými dětmi,“ sdělila starostka Zdeňka Blišťanová (za TOP 09 v koalici Jeseník srdcem).
„Například v září spustíme provoz dětské skupiny pro celkem dvacet dětí ve věku primárně od jednoho do tří let, nabízíme kvalitní mateřské školky a také finančně přispíváme na volnočasové aktivity dětí,“ dodala. Radnice se tak snaží bojovat s odchodem mladých lidí jinam.
Motivace ke změně musí být natolik lákavá, aby lidi přesvědčila k návštěvě úřadů a nezbytnému nahlášení změny u institucí jako zdravotní pojišťovna, Česká správě sociálního zabezpečení a dalších.
„Lidé by si měli změnu zapsat i do technického průkazu vozidla a ohlásit ji bance, pojišťovně, lékařům. Z pochopitelných důvodů se jim do toho příliš nechce a raději nic nemění,“ řekl před časem MF DNES hlavní ekonom společnosti BHS Securities Štěpán Křeček.
31. ledna 2024 |
