V Olomouckém kraji podle odhadů České geologické služby zavře do deseti let čtrnáct z šestnácti aktivních pískoven.
„Region čeká v následujícím období řada velkých infrastrukturních projektů, jako je prodloužení dálnic D1, D35, D52 či D55, obchvat Šternberka, údržba a sanace koryta Moravy a Bečvy či protipovodňová opatření. To všechno bude vyžadovat obrovské množství stavebního materiálu,“ upozornil minulý měsíc ložiskový geolog Josef Godány.
Česká geologická služba, kde pracuje, finišuje analýzu zásob i perspektivy využívání ložisek a zdrojů stavebního kamene i štěrkopísků v Česku. Předběžná prognóza uvádí, že ukončení těžby na tolika místech kraje se projeví ve výpadku roční produkce dosahující 700 až 900 tisíc metrů krychlových.
„Z pohledu surovinové soběstačnosti je zcela nezbytné otevřít v regionu nová ložiska,“ dodal Godány.
V referendu pořádaném souběžně s volbami do Sněmovny nicméně převládly obavy z blízkosti vyhlédnutého místa těžby k zástavbě. Lidé zmiňovali obavy například z postupného pohybu písku podložím od Tovačova do dobývacího území. Ložisko se rozkládá na ploše 61 hektarů.
Těžaři: Hrubšího štěrku je kritický nedostatek
Společnost Českomoravský štěrk, která chtěla nové ložisko otevřít, upozornila, že pokračování těžby v Tovačově by přineslo mimo jiné i tolik poptávaný přírodní materiál.
„Stávající těžební prostory se již blíží hranici životnosti a produkují převážně jemný písek. Nová lokalita disponuje zásobami kvalitního hrubého kameniva na patnáct až dvacet let. Z geologických průzkumů vyplývá, že ložisko disponuje i hrubými frakcemi od 4 do 32 milimetrů, kterých je na trhu kritický nedostatek,“ uvedl Tomáš Bína, ředitel pro báňský inženýring a životní prostředí.
V připravované nové verzi územního plánu Tovačova, který stanovuje možné využití pozemků, nicméně lokalita zůstane jako zemědělská orná půda.
10. září 2021 |
„V 60. letech tady stát určil výhradní ložisko, ale zatím není území určené pro těžbu. Pokud někdy přijde nařízení například v podobě usnesení vlády, nebo se nařídí krajským úřadům, aby to vzaly do svých zásad územního rozvoje jako ložisko štěrkopísku, může těžba nastat. Ale tomu ještě musejí předcházet další kroky,“ nastínil starosta Marek Svoboda.
Se zástupci těžařů už se po referendu setkal, o stavu dostupného materiálu se ale nemluvilo.
„Je to celorepublikový problém. Ložiska jsou ale v okolí všude. Vím, že bylo jednání štěrkoven ve Věrovanech a chráněné ložisko zasahuje i do katastru Troubek. Možnosti určitě mají i v okolních obcích,“ dodal Svoboda.
Například Vysočina má jedinou štěrkovnu
Společnost už v minulosti oslovila například Troubky, vedení obce ale tehdy na změny územního plánu nepřistoupilo.
„Pokud v budoucnu budou požadovat nějakou jeho úpravu, zastupitelstvo se tím bude zabývat. Státem chráněné ložiskové území u nás je a tím to pro nás teď končí. Navíc je velmi malé, oproti tovačovskému asi desetinové, a nejsou tam obecní pozemky,“ řekl tamní starosta Radek Brázda.
S místostarostou navštívili začátkem září veřejné jednání o rozšíření těžby v Tovačově.
„Vyvstalo tam hodně dotazů v rámci plánu, který společnost představila. Naprosto chápu, že většina obyvatel, jež se zúčastnila referenda, se přiklonila k názoru, že ten plán nepovažují za prospěšný,“ podotkl.
Geolog Godány už před dvěma lety varoval, že do roku 2026 se v Česku vyčerpá 103 ze 178 využívaných ložisek štěrkopísku. Navíc velká část vytěženého materiálu podle něj nyní směřuje z Olomouckého do sousedního Moravskoslezského nebo Královéhradeckého kraje, případně na Vysočinu, kde je v provozu jediná štěrkovna. Problémy má i Zlínský kraj, kam se musí dovážet přírodní kamenivo ze Slovenska.
