Velká Kraš se chce po desetiletích vrátit k těžbě křišťálu a polodrahokamů

  5:42aktualizováno  5:42
Velká Kraš na Jesenicku získala od báňské správy povolení začít znovu po sedmdesáti letech těžit křišťál na zdejším nalezišti. To podle expertů nemá v Česku obdoby, obsahuje až 335 tun křišťálu a polodrahokamů. Obec chce – sama, nebo s pomocí strategického partnera – těžit zhruba 25 tun cenného materiálu ročně.

Ilustrační snímek. | foto: Shutterstock

V posledních desetiletích sloužilo naleziště jen nadšencům a sběratelům minerálů, teď se tu křišťál v dohledné době zřejmě začne těžit ve velkém.

„Velká Kraš získala povolení k hornické činnosti. Nyní čekáme na nabytí právní moci. Poté už nic nebude bránit obnovení těžby,“ sdělil mluvčí Státní báňské správy Bohuslav Machek.

Podle něj se dá nabytí právní moci očekávat v řádu dní. „Je to velmi cenné ložisko křišťálu, podobné v žádné jiné lokalitě v České republice není,“ doplnil.

Starostka Velké Kraše Vlasta Kočí uvedla, že obec o obnovení těžby v křemenných ložiscích, ve kterých se nachází i křišťál nebo záhněda, uvažuje zhruba patnáct let. Žádost o povolení podle Státní báňské správy podala loni v prosinci.

Obec očekává, že si prodejem polodrahokamů vylepší rozpočet

„Čekáme na nabytí právní moci povolení báňského úřadu. Poté na zasedání seznámíme zastupitele s variantami možné těžby,“ nastínila další postup starostka.

Podle ní bude obec dobývat polodrahokamy buď ve své režii, nebo osloví strategického partnera, který by obnovu těžby pomohl zafinancovat a poté si ji vzal na starost.

Velká Kraš očekává, že by si prodejem polodrahokamů vylepšila svůj rozpočet a současně by těžba křišťálu dala práci desítkám místních lidí.

Geoložka Viera Večeřová z Jeseníku obnovení těžby vítá. „Dnes tam jsou pořád patrné stopy těžby, která se konala od 16. století do konce druhé světové války, a často tam kopou sběratelé minerálů. Pokud se podaří dobývání obnovit, bude místo pod kontrolou. Za úvahu by stál i model, který na obdobném ložisku jiného nerostu používají v Rakousku. Tam umožňují za poplatek sběratelům, aby si mohli nějaký krystal vykopat,“ sdělila Večeřová.

Jesenický křišťál se využíval při výrobě skla

Potvrdila, že zdejší ložisko křišťálu je mimořádně vydatné. „Tak bohaté žíly u nás nikde jinde nejsou,“ uvedla.

V posledních desetiletích těžby se zdejší křišťál vozil do Polska, kde se využíval jako sklářský křemen při výrobě skla.

„To bylo velké podhodnocení suroviny, která má především ve šperkařství velkou tradici a také velkou budoucnost,“ míní geoložka.

Obec počítá, že zde vytěží přibližně 67 tisíc tun nerostu, z toho připadá 335 tun na cenné kameny. Roční těžba by neměla překročit pět tisíc tun, z nichž by bylo zhruba 25 tun polodrahokamů. Dobývání je tak rozvrženo přibližně do třinácti let.

Podle báňské správy těžba životní prostředí neohrozí

Ložisko tvoří křemenné žíly o mocnosti 2 až 14 metrů a délce až čtyřiceti metrů. Dobývací prostor bude velmi malý, nezabere ani celý hektar. Samotná jáma bude mít plochu jen 0,3 hektaru a hluboká bude maximálně patnáct metrů.

Podle mluvčího báňské správy tak těžba neohrozí životní prostředí. „Těžební území je sice malé a vzdálené od zástavby, nicméně i tak musí ten, kdo bude těžit, splnit omezující podmínky co se týká prašnosti, hluku a dalších možných dopadů na životní prostředí,“ doplnil Machek.

Křišťál má bohaté využití především při výrobě šperků, ve sklářském průmyslu, ale také v optice či radiotechnice. Velmi ceněný je i polodrahokam záhněda, kterému dávají neopakovatelné zabarvení příměsi kovů a od zlatníků a šperkařů je po něm velká poptávka. Záhněda se v ložisku u Velké Kraše vyskytuje rovněž ve větším objemu.

Nejčtenější

Zámek s nejkrásnějším dvorem na Moravě opravují krok za krokem 17 let

Renesanční zámek v Hustopečích nad Bečvou je z roku 1596.

Hustopeče nad Bečvou v Olomouckém kraji se pyšní renesančním zámkem, který úřad městyse už mnoho let pečlivě a...

Další polská stopa? Veterináři zachytili 320 kilo problematického masa

Food sniffer měří vepřové, hovězí, drůbeží i rybí maso.

Veterináři na Moravě zachytili na dvou místech celkem 320 kilogramů problematického drůbežího a vepřového masa. Bylo...

Žena si nic nedělala ze zákazů řízení, soud ji vykázal z Kroměřížska

Ilustrační snímek

Na obecně prospěšné práce poslal kroměřížský soud mladou ženu z Prostějova, která opakovaně porušila už několik zákazů...

Ve vědeckých časopisech už za úplatu vyšly i úplné bláboly, varuje expert

Vědec Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké...

Vědce a vědecké bádání zaslepila posedlost po kvantitě publikovaných článků, varuje mezinárodní studie, podle níž počet...

Ministerstvo kárá úřady, přehlížely připomínky sousedů masivní vily

Výrazná betonová stavba v hodnotě desítek milionů korun obehnaná čtyřmetrovou...

Ministerstvo pro místní rozvoj se zastalo odpůrců mohutné stavby na okraji Prostějova. Investor z rozhodování o její...

Další z rubriky

Policie hledá pejskaře a pár, kteří mohli vidět pobodání v olomouckém parku

Policie hledá pár, který mohl vidět pobodání v olomouckém parku

Bez obviněných zůstává i více než po dvou týdnech případ pobodání sedmnáctiletého mladíka v olomouckém parku. Policie...

Ponurý příběh olomouckého kina Central, jeho správce skončil v Dachau

Alexandr Jeništa, vedoucí produkčního oddělení v Muzeu umění Olomouc, v sále v...

Nejprve věznice, pak sídlo židovských podnikatelů, za války kabaret oblíbený u vojáků wehrmachtu, smrt někdejšího...

Dómy i kosti lvů. Prostějovští jeskyňáři půl století objevují taje podzemí

U příležitosti výročí 50 let vzniku prostějovské skupiny jeskyňářů Speleo...

Speleologická skupina Javoříčko ZO 7-03 ČSS letos slaví 50 let od svého vzniku. Od roku 1975 je jejím předsedou...

Najdete na iDNES.cz