Zlato se v Česku už tři desítky let netěží. Ve Zlatých Horách se ale v posledních letech začalo díky rostoucím cenám zlata a prvním výsledkům průzkumu hovořit o možné obnově dobývání tohoto drahého kovu. Místní samospráva se k těžbě zlata staví odmítavě.
Náměstek pro suroviny a rozvoj ve státním podniku Diamo Ladislav Pašek ve čtvrtek řekl, že průzkum u Zlatých Hor potvrdil 10,89 tuny zlata, 8,63 tuny stříbra, 25 tisíc tun zinku, 5 600 tun mědi a 1 600 olova. Skutečné zásoby kovů jsou ale pravděpodobně vyšší.
V českém podzemí se skrývá zlato za více než 220 miliard. Těžba by se vyplatila |
Údaje ze starých vrtů u Zlatých Hor totiž naznačují, že některá místa bohatá na kovy dosud nebyla dostatečně prozkoumána. Podle Paška se pod zemí v okolí Zlatých Hor nachází zajímavé množství kovů, které mohou mít v budoucnu strategický význam.
Pašek řekl, že Diamo splnilo úkol prozkoumat ložisko a stanovit jeho vydatnost. O případné obnově těžby zlata či dalších kovů musí rozhodnout vláda. Zda by těžba zlata u Zlatých Hor byla ekonomicky rentabilní, napoví chystaná studie proveditelnosti. Hotová má být příští rok na jaře. „Naším úkolem je zjistit stav ložiska a přinést fakta. Teď je prostor pro další odborné a veřejné diskuse,“ dodal Pašek.
Těžba zlata může ohrozit léčbu dětí v podzemí i turismus, bojí se zlatohorští |
Zlato se v Česku těžilo do roku 1994, kdy právě ve Zlatých Horách skončila těžba polymetalické rudy složené z různých prvků včetně zlata. Zastupitelé Zlatých Hor v září záměr obnovit těžbu zlata odmítli. „Diskutovalo se o přínosech pro rozvoj města a neshledali jsme v tomto směru v této chvíli žádné příznivé dopady, které by měly napomoci rozvoji města,“ řekl starosta Zlatých Hor Milan Rác.
Zlato se podle něj mělo z místního ložiska vytěžit v 90. letech, kdy kvůli ukončení těžby přišlo v regionu o práci 700 až 800 lidí. „Byla to tehdy pro město velmi těžká doba. Od té doby se Zlaté Hory transformovaly, už tady máme největší firmu na Jesenicku a investovali jsme nemalé peníze do turistického ruchu,“ podotkl.
Výrazný nárůst zásob nerostů u Zlatých Hor oproti původním propočtům Pašek zdůvodnil důkladnějším průzkumem na větším území.
„Především úspěšná validace v minulosti provedených vrtů umožnila jejich zahrnutí do výpočtu zásob. Díky tomu bylo ložisko rozšířeno i mimo oblast nově provedených vrtů. Dále podrobná nová vrtná kampaň prozkoumala ložisko do větších hloubek a byly objeveny nové zásoby. V neposlední řadě díky rostoucí ceně strategických komodit je dnes ekonomicky využitelná ruda s mnohem menším obsahem kovů než před několika málo lety,“ podotkl Pašek.
Místní s těžbou nesouhlasí, bojí se o sanatorium
Ačkoliv Diamo ujišťuje, že průzkumy ani případná těžba nebudou mít žádné negativní dopady na tamní přírodu nebo cestovní ruch, obyvatelé a experti si myslí opak.
Zaznívají například varovné hlasy ze Sanatoria Edel ve Zlatých Horách, které opuštěné důlní prostory využívá pro jedinečnou speleoterapii a léčbu dětí. Vedení sanatoria se obává, že by po obnovení těžby toto unikátní místo úplně zaniklo.
Diamo se průzkumu lokality nebrání. „V případě jakékoli budoucí úvahy o těžbě by byl vliv na speleoterapii samostatně a detailně posouzen a bez garance bezpečnosti by těžba nebyla povolena,“ sdělil mluvčí podniku Diamo Tomáš Indrei.
V Česku geologové evidují 15 ložisek zlata. Podle dosud publikovaných údajů je v nich celkem 77 tun zásob, které lze vytěžit a jejichž dobývání by se podle odborníků vyplatilo. Těžba zlata v Česku skončila v polovině 90. let minulého století.
