Přitom jsou to už čtyři roky, kdy tovačovská radnice uspořádala se sněmovními volbami i místní referendum k otázce rozšíření těžby štěrkopísku a vzniku nového jezera na 61 hektarech mezi Tovačovem a Troubkami na Přerovsku. Rozhodovalo se o šestině území vlastněné městem. Lidé tehdy řekli silné ne, hlasování bylo platné a závazné.
„Pokud by ale například rozhodnutím vlády bylo vymezeno ložisko, zastupitelstvo s tím nic neudělá. I přes náš případný nesouhlas tak může v delším horizontu k těžbě dojít,“ tušil už před vyhlášením výsledků starosta Tovačova Marek Svoboda (KDU-ČSL).
Nyní to vypadá, že se jeho slova naplňují. V návrhu předloženém ministerstvem průmyslu a obchodu vládě je mezi novými ložisky štěrkopísku také „Tovačov 4“, tedy místním obyvatelům dobře známý prostor.
Materiál by našel uplatnění i při výstavbě nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany. „Nečekali jsme nic jiného, mluví se o tom dlouho. Ale když to vezmu z pohledu samosprávy – na co vlastně ta zastupitelstva máme? Je to o nás bez nás, informace jsme zatím dostali jen neoficiální,“ říká teď Svoboda.
Ačkoliv uznává, že v budoucnu by vytěžený prostor mohl sloužit k rekreaci a pomoct při případných povodních, dopady těžby v podobě hluku a prachu budou místní pociťovat dlouhé roky předtím. Navíc už teď tvoří polovinu tovačovského katastru vodní plochy.
Starostové chtějí bojovat
Mezi ložisky je také Žerotín–Liboš ležící mezi těmito obcemi na Olomoucku. „Olomoucký kraj se dlouhodobě potýká s nedostatečně rozvinutou dopravní sítí, která brzdí jak hospodářský růst, tak efektivní logistiku,“ zdůvodňuje nutnost otevření dobývacího prostoru návrh nařízení vlády s důrazem na dokončení úseku dálnice D35.
Také v Liboši lidé před lety těžbu odmítli v referendu. Shodou okolností začátkem září krajský úřad prodloužil platnost souhlasného stanoviska ministerstva životního prostředí k posouzení vlivu na životní prostředí z roku 2018, které nově umožňuje dobývání štěrkopísku do roku 2030.
Při vypořádávání námitek už před lety zpracovatel posudku odmítl, že by těžba měla významný vliv na životní prostředí nebo veřejné zdraví. Protože místní jsou přesvědčeni o opaku, chce obec podle starostky Silvie Polánkové (nez.) se zařazením mezi strategické lokality bojovat.
Lidé na severu Jesenicka nechtějí větrníky, na Olomoucku ano |
Na seznamu je i další výhradní ložisko štěrkopísku, a to Unčovice–Náklo na Olomoucku. Jde o rozšíření těžby za silnici k místní části Lhota nad Moravou do polí. Ani tam si lidé další pískovnu nepřejí, což dali najevo v referendu v roce 2022.
Návrh počítá i s otevřením kamenolomu na Přerovsku v lokalitě Střítež nad Ludinou – Okrouhlík. Ani na tamním obecním úřadě neznají podrobnosti, ačkoliv prosakovaly informace, že kvůli vysokorychlostním tratím může na těžbu v příštích letech dojít.
„Nikdo nás ale zatím k žádnému jednání nevyzval. Když chtějí něco budovat na našem katastru, měla by o tom obec vědět obec. Zrovna řešíme nový územní plán a sami nevíme, kde si můžeme dovolit dělat zastavitelné plochy, a kde ne. Je to docela náročné,“ říká starosta Stříteže nad Ludinou Radim Haitl (nez.).
Nejde o „automatickou těžbu“
Za zájmy obcí se postavil Svaz měst a obcí a také Sdružení místních samospráv, které s ministerstvem jednají. „Je naší povinností zajistit, aby hlas starostek a starostů byl slyšet a aby se s dopady na území samospráv opravdu počítalo,“ poznamenává předseda Svazu měst a obcí František Lukl (STAN).
Ministerstvo průmyslu a obchodu však upozorňuje, že status strategického ložiska neznamená automatickou těžbu. „Pokud by se k takovému záměru přistoupilo, obce zůstávají účastníkem řízení a Český báňský úřad posuzuje jejich vyjádření k žádosti o těžbu a veškeré další podklady,“ ubezpečuje mluvčí resortu Marek Vošahlík.
Ministerstvo však považuje stanovení lokalit za jedinou možnost surovinové bezpečnosti. „Z celkových 242 využívaných ložisek stavebního kamene na našem území má zhruba 50 až 60 procent z nich životnost volných zásob maximálně deset let. Bez nových zdrojů bychom museli suroviny dovážet, což by zhoršilo dostupnost a výstavbu prodražilo,“ dodává Vošahlík.
Obce na Olomoucku se smiřují s rozšířením těžby štěrkopísku, hledají kompromis |
Návrh vychází i ze závěrů studie dostupnosti kameniva pro dopravní stavby, kterou na základě požadavku Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic zpracovala Těžební unie ve spolupráci s Českou geologickou službou.
„Otevření nových ložisek či rozšíření těch stávajících je ve veřejném zájmu, protože zajistí suroviny pro realizaci klíčových projektů z hlediska státu a jeho obyvatel. Rovněž distribuce strategických ložisek v celém území České republiky považujeme za účelnou, žádoucí a vyváženou,“ reagoval Svaz průmyslu a dopravy.
Těžba v katastru obcí je nepopulární
Na nepopularitu těžby v blízkosti obcí však ukázala i místní referenda, která vypsali v Třeštině a Bohuslavicích na Šumpersku spolu se sněmovními volbami.
V prvním případě řeklo ne otevření ložiska 93 procent zúčastněných voličů, v tom druhém přes 87 procent.
„Výrazný výsledek jsem očekával, protože tady máme špatnou zkušenost s bývalou těžbou nedaleko od nás. Nové ložisko by nás zahltilo dopravou, byť těžaři tvrdili, že by dopravu vedli jinudy. Ale tady není jiná varianta,“ tvrdí starosta čtyřsethlavé Třeštiny František Laštůvka (nez.). Podle něj je otázkou také vliv těžby na zdroj pitné vody z nedalekého vrtu.
