Který názor získá většinu ukáže až referendum spojené s komunálními volbami. To je zatím v kraji jediné, neboť v Troubkách ho nakonec odvolali.
Otázka v referendu je postavena tak, zda má Náklo využít všech zákonných prostředků, aby zabránilo rozšíření těžby štěrkopísku na svých pozemcích.
Jde tedy zejména o podobu územního plánu a vystupování ve správních řízeních. Další případné kroky by umožnilo i vlastnictví některých pozemků. Obci patří třeba polní cesty v nové lokalitě.
Vyhlášení referenda v termínu komunálních voleb schválili zastupitelé na konci června. Na organizaci podpisové akce k jeho vyhlášení se podílel Pavel Simon ze spolku Příroda kolem nás, který zároveň zastává funkci v Mysliveckém spolku Náklo.
Myslivci se starají o honitbu u nynější pískovny a spolek už dříve upozornil, že rozšíření těžby by na dlouhou dobu negativně ovlivnilo životní prostředí v okolí.
Těžba ano, ale pod kontrolou obce
Podle místostarosty Tomáše Utíkala by naopak těžba měla pokračovat, avšak pod přísným dohledem obce. Vesnice by tak totiž nad ní měla alespoň nějakou kontrolu.
„Občané, kteří jsou více informováni, což jsou například radní nebo někteří zastupitelé, vědí, že i těžba pro nás může být přínosem,“ řekl.
Náklo navíc z těžby získává peníze. Společnost Cemex totiž významně sponzoruje rovněž společenské dění v obci.
„Pokud se to uzavře, tak se s námi nebude nikdo bavit. Na stávající ploše se bude ještě těžit několik desítek let a obec na to nebude mít žádný vliv,“ dodal Utíkal.
Mezi obyvateli jsou zastánci i odpůrci rozšíření těžby. „Vidím to tak padesát na padesát. Někteří lidé v pískovnách pracují, k tomu se dají připočítat jejich rodiny,“ odhadovala třeba žena, kterou redakce oslovila v centru obce.
Jelikož bydlí nedaleko dálnice spojující Olomouc a Mohelnici, trápí ji spíše hluk z dopravy než těžba.
Všude bude voda a rekreantů je už tak moc, nelíbí se části lidí
Lidé, kteří mají domy blíže k jezeru, z něhož bere firma štěrkopísek, mají odlišný pohled.
„My, co bydlíme dole, provoz slyšíme. K tomu ještě návštěvníci pláží. Když jedu v pátek na kole, ani nemůžu přes hlavní cestu, kolik je tu aut, jež míří k vodě,“ popsala jedna z obyvatelek vesnice se zhruba patnácti stovkami obyvatel.
Zmínila i obavy o hradby zdejšího kostela sv. Jiří či o spodní vodu. „Kde tady bude nějaká příroda? Už teď nám zbývají jen polní cesty, kam se dá jít třeba se psem. A teď by tu byla všude voda?“ nelíbí se jí.
„Plánovaná aktivní těžba rozšířena nebude. Jde o přesun na další těžební prostor s využitím stávajícího těžební zařízení i těžební úpravní linky, včetně původní příjezdové komunikace,“ shrnula mluvčí společnosti Cemex Tereza Kejla.
Doprava ze zvažovaného ložiska je vedena mimo obec a veškerá nákladní doprava by jezdila mimo zastavěné území.
Těžaři podporují místní spolky
V současnosti firma těží na čtyřiceti hektarech, nové ložisko by na další tři desetiletí znamenalo zhruba padesátihektarovou rozlohu. Původní místo slibují těžaři zrekultivovat a nabídnout k využití například místním rybářským nebo sportovním spolkům.
Mimo to firma počítá také s podporou fotbalistů, hasičů a dalších skupin. „Pro myslivecké spolky plánujeme nabídnou využití jezer pro chov kachen,“ popsala Kejla.
„Chystáme se též vyčlenit prostor pro občany Nákla a přilehlých obcí pro účely koupání a rekreace. Za velký benefit pro místní komunity i širší okolí považujeme právě možnost koupání, voda ve vytěžených jezerech je bezkonkurenční,“ vyzdvihla.
Vodní plocha s hloubkou až pětadvacet metrů přitahuje plavce a vyznavače vodních sportů z širokého okolí.
„Ve spolupráci s obcí zvažujeme do budoucna zavedení limitů na počet návštěvníků. Bez těžební činnosti by tato oblast nemohla sloužit rekreačním účelům, a to bychom považovali za velkou škodu pro celý Olomoucký kraj,“ podotkla mluvčí.
Materiál na stavby brzy nebude odkud brát, varují z oboru
Stejně jako u loňského podzimního referenda v Tovačově ke stejnému tématu těžaři upozorňují, že otvírání nových ložisek je zásadní. Například Česká geologická služba (ČGS) loni uvedla, že v regionu zavře do deseti let většina pískoven.
ČGS přitom poukazuje na stavby dálnic, obchvatů či protipovodňových staveb, kde bude materiál potřeba. Na rozhodování Tovačovských to ale nemělo vliv a plány jiné společnosti odmítli.
Letos se mělo referendum souběžně s komunálními volbami uskutečnit ještě v Troubkách na Přerovsku. Tam ho zastupitelé schválili v březnu. Týkalo by se pokračování protipovodňových opatření. V červnu však nakonec své rozhodnutí změnili a hlasování nebude.
„Diskutovali jsme o tom a rozhodli, že referendum pořádat nebudeme. Stejně bude ještě řadu let trvat, než se dostaneme dál, je to u nás velmi složité,“ vysvětlil s odkazem na náročnost příprav ochrany před velkou vodou starosta Radek Brázda.
Připustil, že téma se i tak může u některých kandidátů objevit v kampani. „Stejně jsme ale v takovém začarovaném kruhu, takže nemáme kam uhnout. Protipovodňová opatření jsou v územním plánu,“ připomněl fakt, že se s nimi dlouhodobě počítá.
