Ačkoliv Diamo ujišťuje, že průzkumy ani případná těžba nebudou mít žádné negativní dopady na tamní přírodu nebo cestovní ruch, obyvatelé a experti si myslí opak.
Zaznívají také varovné hlasy ze Sanatoria Edel ve Zlatých Horách, které opuštěné důlní prostory využívá pro jedinečnou speleoterapii a léčbu dětí. Vedení sanatoria se obává, že by po obnovení těžby toto unikátní místo úplně zaniklo.
Otřesy mohou být pro terapii fatální, obává se šéfka sanatoria
„Vrásky nám to dělá od chvíle, kdy Diamo začalo s průzkumem a začalo se mluvit o případném obnovení těžby,“ přiznala Alexandra Plevačová, šéfka sanatoria, ve kterém se už desítky let v rámci speleoterapie léčí dětští pacienti s dýchacími problémy, alergiemi a poruchami imunity.
„Obáváme se, aby případná těžba neohrozila, či dokonce nevedla k zániku tohoto unikátního místa, které prokazatelně pomáhá téměř tisícovce nemocných dětí ročně,“ obává se Plevačová.
Obnovení těžby by podle ní mohlo zásadně narušit mikroklima unikátních podzemních prostor bývalého dolu, které slouží k léčbě malých pacientů, což by pro speleoterapii bylo fatální.
„S těžbou s využitím trhacích prací mohou přijít otřesy a nikdo nedokáže spolehlivě říct, co mohou způsobit. Obzvlášť když má těžba probíhat deset let,“ upozornila šéfka sanatoria.
Napoví seismologický průzkum
Bude požadovat záruky, že unikátní léčebná metoda, která se nedá nikam přesunout, nebude těžbou ohrožena. Napovědět by mohl například podrobný seismologický průzkum.
Mluvčí podniku Diamo Tomáš Indrei odmítl, že by těžba mohla speleoterapii jakkoliv narušit.
„Průzkum probíhá daleko od důlních prostor využívaných pro speleoterapii a stejně daleko by v budoucnu probíhala i těžba,“ poukázal Indrei s tím, že vzdálenost nejbližšího pracoviště od podzemí využívaného pro léčebné účely je přes dva kilometry. „Tyto práce tak nebudou mít vliv na mikroklima ani vodní režim v místě speleoterapie,“ ujistil.
Není čeho se obávat, tvrdí Diamo
Diamo se nebrání ani průzkumu lokality. „V případě jakékoli budoucí úvahy o těžbě by byl vliv na speleoterapii samostatně a detailně posouzen a bez garance bezpečnosti by těžba nebyla povolena,“ sdělil Indrei.
Kromě nemocných dětí toužících po zotavení Zlaté Hory vyhledávají také turisté a cestovní ruch je pro město a tamní podnikatele zdrojem významných příjmů. Velkou atrakcí je především středověká Poštovní štola zpřístupněná veřejnosti před několika lety.
„Pokud by se zásadně změnilo mikroklima, byla by to katastrofa. Současná vlhkost, proudění vzduchu a nízká teplota konzervuje dřevěné repliky a při jakékoliv změně by všechno mohlo začít tlít,“ obává se Jiří Juráš, který má cestovní ruch ve Zlatých Horách na starosti.
Podnik Diamo obavy místních chápe, podle něj jsou však liché. „Negativní vliv na turismus nemá současný geologický průzkum a neměla by ho mít ani těžba,“ řekl Indrei.
„Pokud by v budoucnu byla těžba zvažována, musí projít procesem EIA (posouzení vlivu na životní prostředí, pozn. red. ), kde se hodnotí i vliv na kulturní památky,“ upozornil Indrei s tím, že celý proces schvalování těžby je tak na úplném začátku. „O těžbě by se mohlo rozhodovat až po studiích proveditelnosti a posouzení vlivu na životní prostředí,“ uvedl Indrei.
Doplnil, že propojení turistiky s těžbou by mohlo lokalitu ještě zatraktivnit. „Funguje to tak v mnoha činných dolech ve světě a v Česku můžeme uvést příklad u veřejnosti velmi oblíbeného Uhelného safari,“ uzavřel mluvčí.
