„Podle informací našich těžařů bez zásadního řešení bude v horizontu deseti let problém s těmito surovinami. Přitom se budou stavět rychlostní tratě, rozšiřovat dálnice, dostavovat Temelín, takže budou potřeba obrovská kvanta kameniva a štěrků. Nevím, kde ho budeme brát,“ sdělil šéf Krajské hospodářské komory Olomouckého kraje Bohuslav Švamberk.
Podle něj je zásadní problém v přístupu veřejnosti a samospráv. „Každá těžba má nějaké negativní dopady, ale firmy jsou schopny je maximálně snížit. Jenže spousta lidí žijících nedaleko lomů to bohužel neakceptuje. Když těžit, tak jenom někde jinde, ne u nás,“ vidí Švamberk.
Náklaďák pod okny každé dvě minuty. Kámen je potřeba, těžba ale vadí místním |
Sdělil, že odmítání těžby je krátkozraké řešení. „Když se tady nebude těžit, tak se materiál bude dovážet třeba stovky kilometrů a bude extrémně drahý a navíc přeprava zanechá výrazně větší dopady na životním prostředí,“ upozorňuje.
V současnosti je schvalování zdlouhavý proces s nejistým výsledkem. Své o tom ví například jednatel společnosti PEDOP vlastnící kamenolom v Rozstání na Prostějovsku Josef Pernica.
„V ložisku za stávajících podmínek už je suroviny jenom na pár let. Proto jsme už před zhruba deseti lety žádali o možnost jít do větší hloubky, což by nám umožnilo těžbu ještě dalších 15 až 20 let,“ sdělil Pernica.
Proces se kvůli nesouhlasu místních i chalupářů protahuje. Firma letos musí zopakovat náročné hodnocení dopadu na životní prostředí (EIA). Postoj veřejnosti se však nemění, i když už před lety se firma zavázala ke splnění podmínek, které také zavedla.
„Vybudovali jsme například technologii na skrápění aut, zakrýváme náklady plachtami, zpřísnili jsme opatření na ochranu spodních vod. Ani to ale lidem nestačí,“ řekl Pernica. Starosta Rozstání Petr Kraus (nez.) uvedl, že lidé si přejí, aby těžba v lomu skončila.
„Obec se snaží rozpor korigovat, dohlíží na plnění podmínek. Musím říct, že provozovatel se opravdu snaží dopady co nejvíc eliminovat,“ potvrdil Kraus.
V lomu těží firma zhruba 100 tisíc tun za rok, což představuje podle Pernici 16 plných náklaďáků denně. Právě to vadí obyvatelům obce nejvíc. „Přitom přes náves projedou denně tisíce aut,“ poukázal Pernica. „Jenže lidé argumentují, že těžké náklady kamene způsobují otřesy a poškozují jejich nemovitosti,“ poukázal starosta Kraus.
Problémy se schvalováním těžby potvrzuje i společnost Slezské kamenolomy provozující několik lomů na žulu a mramor na Jesenicku. „Už tři roky řešíme povolení na pokračování těžby ve schváleném dobývacím prostoru v Horní Lipové,“ popsal obchodní ředitel společnosti Lubomír Hroz.
Materiálu je dost, jenže vázne těžba
Podle Hroze je zásoba v jednotlivých dobývacích prostorech dostatečná, ale společnost brzdí dílčí povolení na pokračování těžby. „My bereme limity, omezení, přísné podmínky na ochranu životního prostředí. Nechceme je překračovat, ale chceme jen pokračovat v naší práci,“ uvedl.
Místní často bojují s provozovateli či majiteli lomů ve snaze zabránit jim v další těžbě kvůli obavám o životní prostředí. Ve Veselíčku na Přerovsku zastupitelé zatím nedali souhlas s rozšířením těžby a chtějí se s těžaři bavit o podmínkách, za jakých by se mohlo těžit. „Je to otevřené,“ řekl zastupitel Pavel Hradil (nez).
V Nákle na Olomoucku proběhlo v roce 2022 referendum o vybudování nové pískovny na druhé straně silnice naproti současnému dobývacímu prostoru. Jde o to, že cesta k dalšímu prostoru vede jenom přes obecní pozemky, které obec nedovolila firmě použít.
Pohled na štěrkopískovnu Náklo na Olomoucku
„Lidem vadí zvýšená doprava, hluk vibrace. Terčem kritiky jsou i rekreanti, kteří sem jezdí v létě, protože část dobývacího prostoru s krásnou čistou vodou je vyhrazena provozovatelem pro vodní sporty. To přináší v létě výrazně zvýšený provoz,“ sdělila starostka Nákla Hana Závodná (nez.).
Zatím není jasné, co bude dál. „Jisté je jen, že současné ložisko bude vytěžené zhruba do deseti let a firma by chtěla otevřít nové v místech, kde je písku dostatek,“ poznamenala.
Rozšíření spolupráce s těžaři rozděluje lidi v Nákle do dvou táborů |
Šéf Obvodního báňského úřadu pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj Zbyšek Folwarczny uvedl, že největším problémem schvalování těžby kamene či písku je nesouhlas dotčených osob.
„Lidé mají obavy ze zhoršení životního prostředí. Z našeho pohledu je důležité, aby těžaři splnili horní zákon,“ řekl Folwarczny.
Pomoci má nařízení vlády
Hlavní slovo ve schvalovacím procesu má ministerstvo průmyslu a obchodu. To uvedlo, že nedostatku stavebních materiálů, včetně písku a kameniva, se intenzivně věnuje.
„Naším cílem je zařadit vhodné oblasti mezi ložiska strategického významu, což zvýší samotnou těžbu a sníží tlak na cenu. V tomto ohledu připravujeme nařízení vlády, které zmíněné oblasti identifikuje a těžbu v nich umožní,“ popsala mluvčí resortu Miluše Trefancová.
„Jde zejména o oblasti s výskytem štěrkopísků a stavebního kamene, ale také dalších materiálů. Stát tedy může poskytnout nástroj, prostřednictvím kterého těžebním společnostem umožníme těžit tam, kde se potřebné materiály vyskytují,“ řekla.
Účastníkům balonové fiesty startujícím od hradu Bouzova na Olomoucku se i letos naskytly úchvatné pohledy na památku a její okolí i krajinu. Na snímku kamenolom Kozí vrch u města Loštice.
Nařízení vlády, které by mělo zkrátit legislativní proces schvalování těžby, by podle ní mělo být schváleno letos v srpnu. Problém s nedostatkem kameniva a štěrku může částečně snížit recyklace stavebních odpadů a odpadů z oprav komunikací. Jeden recyklační závod provozuje na jihu regionu společnost PEDOP provozující i lom v Rozstání.
„Je to levnější varianta pro kamenivo. Směsný recyklát máme testovaný, ale má své limity. Všude se využít nedá. Problém s protesty lidí je ale stejný jako u kamenolomu. Vadí jim provoz, hluk, vibrace. Tomu se ale nedá zcela vyhnout,“ doplnil Pernica ze společnosti PEDOP.
