V olomoucké části Holice naměřil Český hydrometeorologický ústav minulou středu 33,8 stupně Celsia, což byla pro tuto stanici nová rekordní hodnota.
Nebyly to však nejvyšší teploty ve městě. Metropolitní staniční síť Olomouc zaznamenala na letišti 33,9 stupně, u kláštera dominikánů 34,5 stupně, na Svatém Kopečku 34,9 stupně a u Dlouhé ulice dokonce 35,4 stupně Celsia. I noční teploty někde zůstávaly nad dvaceti stupni.
Všude beton, voda nemůže přirozeně chladit okolí
Jednou z příčin vyšších teplot ve městech oproti venkovskému prostředí, zejména nepříjemně teplých nocí, je podle expertů změna přírodních podmínek, především rozlehlá zástavba.
„Přehřívání měst nazývané jako tepelný ostrov souvisí s častějšími střídáními období veder s extrémními přívalovými dešti,“ přiblížila Jana Křenková z odboru kanceláře architekta města.
Zastavování ploch vhodných k přirozenému vsakování dešťových vod, výstavba domů, průmyslových hal, dopravních cest a podobně podle ní znemožňuje přirozený koloběh vody. „Její odpařování a vsakování má přitom potenciál ochlazovat okolí,“ doplnila.
Na monitoring tepelných poměrů v Olomouci se zaměří vědci z tamní Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Sledovat budou i houstnoucí automobilovou dopravu.
Podmínky k životu se ve městech zhoršují
„Přibývání aut, zastavování volných ploch a růst průměrné teploty vedou ve městech ke zhoršeným podmínkám k životu,“ shrnul vedoucí olomouckého projektového týmu Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky.
„Nejinak je tomu i v případě Olomouce, která má celou řadu rozlehlých betonových areálů, jež nejčastěji slouží jako důležitá parkoviště. Současně ale vytvářejí rozlehlé teplotní ostrovy,“ upozornil.
Tři desítky lokalit budou přírodovědci mapovat pomocí senzorové sítě. Cílem je navrhnout vhodná opatření, která by mohla pomoci tyto problémy řešit. Data sesbíraná díky množství čidel přinesou informace o teplotě, srážkách, intenzitě slunečního záření a počtu aut.
Že je přehřívání potřeba tlumit, ukazuje například i pocitová teplotní mapa vytvořená přírodovědci z kateder geografie a rozvojových a environmentálních studií před čtyřmi lety. Když měli lidé označit, kde se během horkých letních dní necítí příjemně, střed i širší centrum města vyšly sytě červeně.
„Auta jsou plechovky, co zahřívají ulice k nesnesení“
Teploty v Olomoucistředa 10. července, lokalita a denní průměr (°C)
Zdroj: Metropolitní staniční síť Olomouc |
„Zeleň na úkor asfaltu, vodní prvky, zastínění středu města nataženými plachtami. A hlavně omezení automobilové dopravy a parkování, zaparkovaná auta jsou plechovky, které ohřívají ulice do nesnesitelného stavu,“ napsal jeden ze zhruba sedmi set respondentů, co by si představoval.
„Místo aut by měly být stromy a keře, které by naopak zvyšovaly vlhkost,“ doplnil.
Zjištění mezinárodního projektu budou mít podobu otevřených dat. S jejich analýzou počítá i magistrát. Může tak doplnit koncepci modrozelené infrastruktury přijaté před pěti lety. Drží se jí při vlastních investicích i jednáních s developery.
„Jde o soubor opatření, která mají nakládání s vodou co nejvíce přiblížit přirozenému cyklu,“ vysvětlil náměstek primátora Tomáš Pejpek (ProOlomouc a Piráti).
„To znamená nahradit dosavadní co nejrychlejší odvedení srážkové vody z území do svodnice, vodního toku nebo kanalizační sítě,“ popsal. Městskému prostředí to podle něj přináší benefity v podobě ochlazování, prevence škod při přívalových deštích nebo možností rekreace.
„Řešení pro snížení teplot ve městech, jako je Olomouc, je jednoduché: více zeleně a vodních ploch. Zelené střechy, parky a uliční zeleň mohou výrazně přispět k poklesu teploty v městském prostředí,“ uvedla pro portál iOlomoucko.cz ekoložka Monika Siráková.
Vzniknou parky a mokřady
Krajské město už několik let připravuje park u Dlouhé ulice a chystá revitalizaci ASO parku u Androva stadionu.
„V příměstské krajině město připravuje vysazení tří lokálních biocenter na půdě v současné době převážně orné. Dále pracujeme na krajinných opatřeních v Lošově s důrazem na protierozní opatření, principy a kroky směřující k zadržení vody v krajině i založení mokřadu,“ vyjmenoval Pejpek.
Někteří developeři se snaží podobné přístupy uplatňovat také. „V maximální míře využíváme zeleň, která budovy obklopuje,“ sdělil mluvčí Redstone Real Estate Petr Hlávka.
„Je to tak nejen v Olomouci u obchodní galerie, rezidenční čtvrti Šantovka Living nebo u Envelopa Office Center, ale třeba i u East Parku, logistického centra na okraji města,“ vyjmenoval.
„U East parku bylo vysazeno velké množství stromů a keřů a důsledně se tam pracuje se srážkovou vodou, přičemž tato opatření vstřícná k životnímu prostředí zabírají asi dvě třetiny plochy areálu,“ doplnil.
Společnost chce upravit i nábřeží Mlýnského potoka, kde plánuje více než kilometr dlouhou náplavku i „vodní náměstí“.
5. června 2019 |
