Na stropě sálu kulturního domu budou umístěny speciální přetáčivé panely, které umějí dobu dozvuku modulovat. Buď ji zkrátí, nebo naopak podle potřeby prodlouží.
Kapacita hlavního sálu se nezmění. Ten však bude variabilní, aby lépe vyhovoval různým produkcím. Uvnitř bude hlediště, které díky moderní hydraulické technologii bude možné podle potřeby vysunout na povrch, nebo naopak zase schovat do pouzdra pod zem.
„Zvažovali jsme ponechat hlediště na povrchu, ale tím bychom omezili kapacitu sálu. Tato technologie umožňuje zachovat plnou kapacitu pro akce, kdy nebude hlediště zapotřebí,“ líčí Hájek.
Obnova kulturáku v Šumperku se protahuje, projektanta město vybírá už pět let |
Projekt myslí i na povodňové ohrožení. V roce 1997 totiž bylo podzemí Domu kultury zaplaveno asi do výšky 1,75 metru.
„Při větším objemu vody není Dům kultury nijak ochráněn. Povodeň, která zaplaví velkou část města, se může opakovat i ve větším rozsahu než v roce 1997,“ poukazuje opoziční zastupitel Zdeněk Brož (Volba pro město).
Architekt Hájek potvrzuje, že s ochranou drahých technologií se počítá. Sama kapsa, do které se hlediště zasouvá pod zem, je obklopena odolnou stěnou. „Pokud nastane riziko zaplavení kapsy, pak celá technologie vyjede nahoru,“ sděluje.
Rekonstrukce Domu kultury nabrala velké zpoždění. Zatím není jasné, zda kompletní přestavba zařízení začne příští rok.
Město má podle starosty Miroslava Adámka (ANO) zatím v rezervě pro stavbu vyčleněných 150 milionů korun. „Hledáme další možnosti, jako jsou úvěry. A věříme, že se objeví i dotační titul, který bude možné využít,“ oznamuje Adámek.
Poloviční cena za projekt byla přítěží, uchazeče o zakázku město vyloučilo |
Není také jasné, kolik bude rekonstrukce ve finále stát. Odhady se i kvůli špičkovým technologiím pohybují mezi půl a tři čtvrtě miliardy korun. Opozice považuje takto velkoryse pojatou rekonstrukci za příliš nákladnou.
