Kraj bilancuje škody po letních bouřkách, které jsou sice v létě běžné, podle odborníků však letos velmi často mimořádně ničivé následky. Letos se jedná spíše o takzvané supercely.
„Jde o izolovanější bouřky, které jsou ovšem doprovázeny zejména nárazovitým větrem působícím lokální škody na jednotkách až desítkách kilometrů,“ popsal vedoucí Regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu Roman Volný.
Trojnásobek výjezdů oproti loňsku, hlásí hasiči
Hasiči za červen a červenec vyráželi v Olomouckém kraji k téměř pěti stovkám událostí, při nichž odstraňovali stromy ze silnic i dalších míst. „Za stejné období loni jsme takto řešili 167 událostí,“ porovnala mluvčí krajských hasičů Lucie Balážová.
Nejvíce zásahů v souvislosti s poškozenými stromy hasiči zaznamenali podle ní kolem Rejvízu, Kozlova, kolem D35 u Mladče, v okolí Lipníka nad Bečvou, Zlatých Hor a v Olomouci. Největší údery „schytaly“ lesy na Olomoucku a Prostějovsku.
Tam budou až do konce sezony uzavřené cesty v okolí Drahan a už zmíněných Repech. Nacházejí se sice na území vojenského újezdu Březina, v určité období, například o víkendech, však bývají volně přístupné.
„Nejpoškozenější jsou listnaté porosty, bučiny, habřiny, olšiny. Porosty jsou různého stáří, od 60 do 120 let,“ informoval Petr Toman z Vojenských lesů a statků.
Odstraňování škod do poloviny září
S odstraňováním škod začali armádní lesníci v polovině července a pokračovat budou až do poloviny září. Pomáhají jim traktory, lanové systémy i speciální technika, jako třeba železné koně.
„Škodu nelze finančně zatím přesně vyčíslit. Obecně se dá říct, že budou vyšší těžební náklady, ale z důvodu poškození dřeva nižší výkupní cena, která bude odrážet stav dřeva,“ dodal Toman.
Naopak tím, že se bouřky doprovázené silným větrem tvořily v malých lokálních oblastech, zůstala i zcela nezasažená místa.
Podle dendrologa Antonína Martiníka z Ústavu zakládání a pěstění lesů na brněnské Mendelově univerzitě kalamity nejvíce ohrožují uměle vysazené lesy, zejména smrčiny, které ještě oslabila v posledních letech sucha či škůdci.
Škodám napomáhají holoseče po kůrovci
Negativní dopad připisuje holosečím v důsledku těžeb po kůrovcových kalamitách. „V otevřeném prostoru vznikly takzvané kolmé stěny. Když se do nich opře silný vítr, je to pro les zničující,“ nastínil odborník.
Velkou roli podle něj hraje také mechanické poškození stromů. „Jde například o poničení technikou nebo okusy zvěří. Porosty ztrácejí odolnost také kvůli dlouhotrvajícím obdobím sucha. To vše se podepisuje na tom, že stromy jsou náchylnější k pádům,“ shrnul Martiník.
Rozbité střechy, vytopená obec a 250 výjezdů hasičů. Bouřka řádila na Hané |
Upozornil však, že před extrémně silným větrem neochrání dřeviny ani sebelepší péče a ochrana. „Záleží na podmínkách, jako je podloží, událost stanoviště, věk porostu, vichřicím druhy stromů, ale lze v říci, že při rychlosti větru nad 130 kilometrů v hodině už nepomáhá nic,“ shrnul Martiník.
Podle něj jsou v boji s větrem nejodolnějšími dřevinami javory, modříny, jedle nebo douglasky a v některých oblastech duby. „Naopak velmi labilní je smrk,“ poukázal dendrolog.
Velký rozdíl v odolnosti vidí také mezi lesy vzniklými přirozenou obnovou nebo uměle vysazenými porosty. „Nálety jsou výrazně odolnější,“ objasnil.
Chybí kvalitní sazenice
Pochválil při tom většinu majitelů lesů a správců parků, že už ke všem těmto faktorům přihlížejí a snaží se vysazovat druhy odolnější vůči škůdcům, silným poryvům větru nebo suchu.
„Bohužel neustále přetrvávajícím problémem je nedostatek kvalitního materiálu k výsadbě. To se projeví až za desítky let,“ upozornil.
Blesková povodeň poničila sedm obcí na Přerovsku. V ohrožení byla i hráz nádrže |
Stejné starosti jako lesníkům nadělalo řádění živlů i správcům parků. V Prostějově vichřice lámala větve i celé stromy, už po první ze silných bouřek poškodila desítky dřevin na celém území města. Hned na začátku července tak musela radnice uzavřít městský hřbitov nebo park Hloučela.
„Požádal jsem o pomoc dobrovolné hasiče z Vrahovic, kteří odklízeli popadané stromy společně s pracovníky FCC na městském hřbitově za Brněnskou ulicí,“ připomněl prostějovský primátor František Jura (ANO). Také Prostějovští ještě škody vyčíslují.
Zákaz vstupu platí pro stezky nad Rešovskými vodopády
Podobně jako turisté na Prostějovsku i návštěvníci Jeseníků musejí vyřadit některé trasy z výletních plánů. Tam je příčinou kůrovcová kalamita.
Kvůli riziku pádu schnoucích stromů jsou uzavřené dvě značené turistické stezky nad Rešovskými vodopády na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Zákaz vstupu, který potrvá tři měsíce, se týká červené a zelené trasy. Kolem cest lesníci pokácejí zhruba 400 nebezpečných stromů.
„Největší nebezpečí panuje v soutěsce potoka Huntava, kudy vedou obě trasy. Apeluji proto na návštěvníky, aby do těchto míst v zájmu vlastní bezpečnosti nevstupovali,“ varoval místostarosta Uničova na Olomoucku Aleš Langer (KDU-ČSL).
Přístup k vodopádům z jižní strany, tedy od Fialova mlýna, zůstane zachovaný. Lidé tak mohou dál navštěvovat alespoň poslední a nejatraktivnější část vodní kaskády, kterou je desetimetrový vodopád.
