„V zimě se obvykle vyrovná případný nedostatek vody v půdě z léta. Letos se to ale na řadě míst nepodařilo. Zejména smrkové porosty jsou tak oslabené a chřadnou,“ potvrdila mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.
Smrk má totiž podle lesníků své kořeny těsně pod povrchem, kde je nedostatek vláhy největší. Slabé a nepravidelné srážky navíc probouzejí k aktivitě řadu škůdců, včetně houby václavky. Nejhorší situace v kraji je na Šternbersku, kde je největší vlhkostní deficit v zemině.
„Tento deficit vznikl v loňském létě a bohužel v zimě nedošlo k dostatečnému doplnění vody v půdě, takže stromy nadále trpí suchem,“ vysvětlila Jouklová.
Václavka v této oblasti trápí lesníky dlouhodobě. „Za normálních podmínek způsobí hnilobu dřeva. U stromů oslabených suchem se však rozvíjí mezi lýkem a dřevem a přeruší tak jejich výživu. Zdecimovaný strom většinou napadnou ještě kůrovci,“ objasnil výrobně technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický.
Současné teplo znovu spustilo rojení, vrcholit bude v létě
Horké a suché počasí napomáhá množení obávaného kůrovce. „Bohužel skončilo chladné počasí, kdy je jeho agresivita menší. Teplo znovu spustilo rojení. I tak je třeba říct, že stromy hynoucí v současnosti vlastně ještě dodatečně reagují na loňský extrémně suchý rok. Další větší vlnu hynutí stromů očekáváme s rostoucími teplotami v létě,“ dodala Jouklová.
Stejné množství kůrovců teď podle lesníků dokáže v suchem oslabených lesích v krátké době zlikvidovat daleko více stromů, než kdyby byly zdravé a silné.
„Teplé počasí loňského roku navíc způsobilo, že se namnožily minimálně tři generace lýkožrouta smrkového i severského a letos to nebude lepší,“ sdělil generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.
Oslabené stromy vyhledává vedle kůrovců také další podkorní hmyz. „Obecně se dá říct, že každý strom má svůj druh kůrovců či několik druhů. Kromě trvale zmiňovaných kůrovců na smrku - lýkožrouta smrkového či lýkožrouta severského - škodí na borovicích lýkohub sosnový, lýkohub menší či lýkožrout vrcholkový. Na borovici je kromě těchto kůrovců za sucha nebezpečný i krasec borový, který se vyvíjí rovněž pod kůrou, ač nepatří mezi kůrovce,“ vyjmenovala Jouklová.
Podle lesníků se letos nejedná o typickou kůrovcovou kalamitu. „Ta naposledy nastala v roce 2008 po orkánu Kyrill. Kůrovci tehdy napadali především polámané stromy. Nyní hubí stojící stromy, které trpí nedostatkem vody a jsou oslabované i dalšími škůdci,“ upozornil Lidický.
Lesníci už rozmístili 23 tisíc lapáků a 7 tisíc lapačů
Lesníci proto hledají další cesty, jak se obdobné situaci do budoucna vyhnout. V regionu letos rozmístili na sedm tisíc schránek s feromony - takzvaných lapačů a 23 tisíc lapáků - pokácených stromů přikrytých větvemi, do nichž se brouci zavrtávají. Lesníci je poté zavčas odvezou pryč, aby zabránili napadení zdravých stromů.
„S ohledem na prognózy vývoje klimatu zakládáme nové porosty ve směsích více dřevin - v nižších polohách to jsou zejména listnáče jako duby, javory, lípy, habry a topoly, na suchých a v chudých stanovištích uplatňujeme borovice. Využíváme i zdomácnělé dřeviny, jako je douglaska,“ shrnul Szórád.
I na těchto stromech však mohou se sílícím suchem vznikat škody. Například na dubech, které může napadnout bělokaz dubový, pro jasany je zase hrozbou lýkohub jasanový či zrnitý.
Škůdci dělají starosti i ochranářům. V CHKO Litovelské Pomoraví řádí obávaná dřevokazná houba chalara na jasanech, které hojně rostou v lužních lesích Litovelska.
„Houba se dostává přes kůru do cévního systému stromů. Musíme provádět rozsáhlé sanační těžby,“ uvedl šéf chráněné oblasti Michal Servus. Jedinou cestou, jak se proti této houbě v současnosti bránit, je podle něj postupná změna druhové skladby lužních lesů.
