Podle předsedy krajské agrární komory Iva Kasala nastává problém především v oblastech zaměřených na živočišnou výrobu, zejména na Jesenicku a Šumpersku. Pro chovatele jsou klíčové trávy a jetelotrávy, z nichž vyrábějí seno či senáž, a silážní kukuřice. Dosavadní seče trav a jetelotrav přitom podle Kasala přinesly jen 50 až 75 procent obvyklých výnosů. V nejpostiženějších místech tak může chybět až polovina krmiva.
„U travních a jetelotravních porostů ještě je jedna seč před námi. To samé platí pro silážní kukuřici,“ předeslal Kasal. Právě její sklizeň podle něj rozhodne o tom, jak velké zásoby budou mít jednotlivé podniky na zimu.
„Každý bude během měsíce vědět, kolik má reálně na zimu krmení. A od toho mu jednoduchým počtem vyjde, kolik uživí kusů,“ uvedl Kasal. Podle jeho informací prakticky každý z chovatelů, se kterými mluví, počítá s větší či menší redukcí stáda. Velmi orientačně odhaduje pokles kolem deseti procent, skutečný rozsah ale podle něj ukážou až statistiky.
Podniky počítají, jak se vyhnout redukování stád
Dopady jsou patrné například v Zemědělském družstvu Jeseník. „První seče dopadly úplně mizerně, pak se to trochu zlepšilo, ale teď je zase nedostatek objemného krmiva, jako je tráva,“ shrnula předsedkyně jesenického družstva Gabriela Doupovcová.
Podnik už podle ní musel přistoupit k redukování stáda o 80 kusů z původních 450, tedy přibližně o pětinu. Dalšímu snižování se chce vyhnout. Zásoby má nyní propočítané zhruba do poloviny července příštího roku, kdy už by měla být k dispozici nová píce z první seče.
Mírnější je zatím situace na Hané. „Máme z loňska nějaké zásoby, protože to byl výborný rok, takže budeme mít na překlenutí,“ řekl předseda zemědělského družstva v Kokorách na Přerovsku Vladimír Lichnovský. Nicméně očekává, že nedostatek letošní píce podnik pocítí především na jaře příštího roku.
„Teď budeme sklízet kukuřici a budeme ji dávat do silážních vaků. A když si nevytvoříme dostatečné zásoby na podzim, tak na jaře si nemáme co vzít,“ vysvětlil Lichnovský.
Kokory zatím plošné snižování stáda nechystají. Krmivem budou šetřit a některé starší a méně ekonomicky výhodné krávy mohou vyřadit dříve než za běžné situace. „Není to tak strašné, že bychom museli vybíjet stáda, ale nebude se žádné rozšiřovat,“ shrnul Lichnovský. V případě potřeby podle něj může podnik stav omezit zhruba o deset až 20 procent.
Chmel na Hané zdevastovalo sucho, kvalita může patřit mezi nejhorší v historii |
Jinou cestu zvolila farma Doubravský dvůr v Července na Olomoucku. Ani tam zatím stádo zmenšovat nechtějí. Pomáhají jim loňské zásoby, především ale změní využití letošní kukuřice. „Zásadní problém jsou objemná krmiva, která se víceméně nedají koupit. Máme nějakou rezervu v tom, že využijeme víc kukuřice na krmivo. Pořežeme ji na siláž a nebudeme dělat zrno,“ vysvětlil majitel farmy Václav Osička.
Farma tak získá krmivo, bez něhož se chov krav neobejde, ale zrno, které by jinak měla z vlastní produkce, bude muset nakoupit. „Sice budeme mít čím krmit, ale bude problém ekonomicky to zvládnout, dokázat krmiva nakupovat a udržet produkci,“ dodal Osička.
Podobně je na tom s vojtěškou. Její výnos je letos nižší a na rozdíl od obilí ji nelze jednoduše nahradit nákupem. Část chybějícího objemného krmiva proto opět zastoupí kukuřice. „Pokud to bude otázka jen letošního roku, budeme mít ekonomické problémy, ale pravděpodobně hospodářsky přežijeme,“ podotkl Osička. Redukci stáda proto Doubravský dvůr nyní nechystá.
Horké dny snižují dojivost krav
Vysoké teploty se na Doubravském dvoře neprojevují jen na úrodě, ale také přímo na produkci mléka. V nejteplejších dnech podle Osičky klesá dojivost z běžných necelých 40 litrů přibližně o pět litrů na krávu denně, v některých chovech může být propad až sedmilitrový. Farmáři se snaží zvířatům ulevit především větráním a dostatkem vody, letošní poklesy produkce jsou však podle něj výraza den nější než loni.
U přibližně tří stovek dojnic, které Osička ve výpočtu uvádí, představuje pětilitrový pokles zhruba 1 500 litrů mléka za jediný horký den. „Přitom náklady máte všechny stejné,“ upozornil Osička. Vedra tak farmě kromě komplikací se zajištěním krmiva přinášejí také výpadek tržeb z mléka.
Jak velkou část krmiva letošní sucho vezme, bude jasnější až během září. Doubravský dvůr například sklízí některé plodiny zhruba o dva týdny dříve než obvykle, protože rychle schnou. Přesné ztráty proto Osička zatím odmítá vyčíslovat.
Nízké ceny mléka drtí zemědělce. Musíme přežít, říkají, dojnice vybíjet nechtějí |
Podle Kasala už však nedostatek trávy místy změnil i běžný režim chovatelů. Na některých pastvinách museli začít zvířata přikrmovat už v polovině srpna.
Rozhodující budou následující týdny, zejména sklizeň kukuřice. Ta může část letošního propadu ještě zmírnit. Už nyní je ale podle zemědělců zřejmé, že letošní zima a především příští jaro prověří, jak velké zásoby si jednotlivé podniky dokázaly vytvořit.
Situaci chovatelům podle Kasala komplikuje také vývoj cen jejich produkce. „Od začátku roku se potýkáme s výrazným propadem ceny mléka a od srpna začíná razantně padat cena i masa, tedy jatečného dobytka,“ upozornil Kasal.
Nebude hnůj, proto ani voda
U hovězího podle něj vytváří tlak na cenu souběh několika faktorů. Někteří chovatelé kvůli nedostatku krmiva posílají více zvířat na jatka a současně se letos začala prozatímně uplatňovat obchodní dohoda EU se státy Mercosuru (jihoamerické sdružení volného obchodu – pozn. red.), která postupně otevírá zvýhodněné celní kvóty pro dovoz hovězího z Jižní Ameriky. „Je to velmi nešťastný souběh událostí a okolností, který ve finále zase vyvíjí tlak na naše české zemědělce,“ míní Kasal.
Podle něj zároveň vytváří snižování stavů skotu navíc ještě jeden méně viditelný důsledek. S klesajícím počtem zvířat totiž ubývá také statkových hnojiv, která zemědělci vracejí do půdy. „Jakmile nám ubude dobytka, ubude nám i organická hmota a tam je to kouzlo, o kterém se z hydrologického hlediska až tak nemluví,“ upozornil Kasal. Hnůj podle něj pomáhá zvyšovat obsah humusu a schopnost půdy zadržovat vodu.
