Závěrečné projekty studentů a studentek Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně (VUT) představila nedávná olomoucká výstava O na sedmou. Tvořilo ji deset návrhů a podle anotace se zaměřila na nalezení a stanovení léčby sedmi bolavých míst od historického jádra města směrem do okolní krajiny.
„Studenti většinou přicházejí nezatížení odjinud a vnímají, co je v Olomouci ještě k vylepšení. Ta je ideálním historickým městem, které všichni milují, ale má své problémy. Studenti je neváhali vyhledat a zapracovat na nich, aby to přineslo kvalitu do budoucna,“ řekl na vernisáži architekt Vojtěch Jemelka, vyučující na VUT, jenž se na vedení prací podílel.
 |
Některé práce se věnovaly prostoru mezi Smetanovými a Bezručovými sady, o jehož novém využití se uvažuje desetiletí.
„Tržnice je veliké území, které je skoro stoprocentně pokryté asfaltem nebo betonem, bývalé autobusové nádraží, bývala tam benzinka, točna tramvají. V druhé polovině 20. století mělo hodně dopravní funkci a setrvačností je s dopravou spojené dodnes,“ zmínil Jemelka.
„Nicméně i když je potřeba parkování velká, místo je poměrně neefektivně uspořádané podle rytmu autobusových nástupišť, dalo by se využít mnohem lépe,“ dodal.
Práce nazvaná Brána do města tudy vede nové zelené propojení se zástavbou, které navrhuje i na dalších místech kolem centra tak, aby se parkový prstenec kompletně uzavřel.
Na tržnici také návrh umisťuje studentské univerzitní centrum nebo malý autobusový terminál krytý parkovacím domem, které spolu se stromy zaplňují volný prostor a doplňují třídu Svobody a Kateřinskou ulici.
Studie se věnovaly i zvažované nové knihovně
Projekt Knihy na tržnici – knihy do města se věnuje letité otázce, zda by měla na tržnici stát veřejná budova, přičemž často zmiňovaná je knihovna.
„Vědecká knihovna v Olomouci je dlouhodobě významným nositelem vědění a co do počtu fondů je třetí největší knihovnou svého druhu v České republice,“ uvedla autorka Zuzana Cimrová.
„Nicméně plochou na čtenáře patří mezi nejmenší a v současnosti má provoz rozdělen do čtyř izolovaných budov. To se již za první republiky ukázalo jako problém hodný uspořádání architektonické soutěže, která bohužel neměla reálný dopad, a tento stav trvá dodnes,“ podotkla.
Pro Vědeckou knihovnu je diskuse o větším zázemí zásadní. Chybí klimatizace, prostory pro velký volný výběr nebo oddělení konzervačních fondů od knih určených k půjčování.
„V knihovně je uloženo přes čtyři sta tisíc svazků monografií i periodik, avšak v podmínkách, které nejsou vhodné pro dlouhodobé uložení takových dokumentů. Budova je nacpaná knihami od sklepa, kde je vlhko a opakovaně se v něm objevují plísně, po půdu, kde je naopak sucho a chybí tam vytápění, takže je tam v zimě zima, v létě vedro,“ přiblížil vedoucí oddělení správy fondu a historických fondů Miloš Korhoň.
Projekty se věnovaly i příměstské krajině. „Toto téma je pro Olomouc do budoucna velký úkol, kterému bychom se měli jako město věnovat. Olomoučáci mají rádi příměstskou krajinu, což vidíme na Poděbradech či Svatém Kopečku, ale vazbu na ni máme jen v některých směrech,“ upozornil náměstek primátora pro strategii a řízení Tomáš Pejpek.
„S klimatickou změnou přichází potřeba stabilizovat vodní režim, ať už ve smyslu ochrany proti povodním, nebo z hlediska sucha,“ doplnil.
Poradí, jak na povodně
Studentské náměty se letos v Olomouci představily také k protipovodňovým opatřením chystaným od mostu v Komenského ulici až po ústí Trusovického potoka do Moravy na severu města. Předtím se zaměřily také například na třídu Svobody nebo okolí Korunní pevnůstky a Bezručových sadů.
„Úkolem městského plánování je prověřovat území, takže od studentů je to velký bonus, i když nemusí být jejich práce nutně reálné nebo splňující všechny požadavky a normy,“ nastínil Pejpek.
„Zjišťujeme, jaké jsou další možnosti jednotlivých lokalit, což pomáhá pro formulování konkrétnějších zadání. Třeba k dnešní tržnici je soubor patnácti dvaceti studentských projektů, což je velkou výhodou například pro formulování zadání veřejné soutěže,“ dodal.
Ke zmíněným protipovodňovým úpravám koryta řeky už Olomouc pracuje na přípravě krajinářsko-architektonické soutěže. Na internetové stránce www.pocitovemapy.cz/olomouc-ppo k nim mohou lidé do konce dubna přidat svůj názor.
„Po skončení této velké soutěže chceme o rok později udělat ideovou soutěž na tržnici, od které by se odvinuly názory na regulaci, dopravní a další složité záležitosti, aby bylo možné začít chystat v horizontu třeba patnácti let finální podobu toho prostoru,“ uvedl Pejpek.
