„Kameny zmizelých se nacházejí ve stovkách evropských i českých měst, například v sousední Olomouci jsou jich přes dvě stovky. V Prostějově bude v průběhu příštího roku umístěno prvních deset. Jsem přesvědčen, že připomínat si naše někdejší spoluobčany, kteří se stali oběťmi nacistické nenávisti a vraždění, je zejména v dnešní době naší morální povinností,“ řekl primátor Prostějova František Jura.
Kameny zmizelých nebo také Stolpersteine budou uloženy v ulicích Křížkovského, Erbenova, Kostelní, Rejskova a Partyzánská. Dlažební kostky opatřené mosazným štítkem se jmény obětí budou zasazeny do běžné pouliční dlažby v místech, kde židovští obyvatelé bydleli.
Připomínky se dočkají Jindřich Mayer, Josefina, Stella, Ruth a Fanni Brennerovy, všichni povražděni v Malém Trostinci, Pessel Brennerová, která zemřela v Terezíně, a Pavel Gelb, jehož život skončil v jeho sedmi letech v Osvětimi. Kámen zmizelých bude uložen i za čtyřletou Evu Gottlobovou a sedmiletého Pavla Gottloba zavražděné v Malém Trostinci.
Spolek připomene také tragický osud tříleté Esther Friedmannové. Narodila se 11. července 1941 a před transportem žila s maminkou Hannou v domě Abrahama Schussheima v někdejší Radetzkygasse, dnes Partyzánské ulici číslo 19.
Esther se svou maminkou – podobně jako další prostějovští Židé – odjely nejdříve na shromaždiště do Olomouce a odtud dne 30. června 1942 transportem AAg 808 do Terezína. Poslední záznam o obou je z 16. května 1944 z Osvětimi, kde byly zavražděny.
Umístění kamenů čelilo váhání radnice i odmítnutí kvůli restituci
V koncentračním táboře Terezín a v Osvětimi zemřelo nebo bylo zavražděno celkem pět lidí jen z tohoto domu v Partyzánské ulici.
„Vybrat z více než dvanácti set obětí, z nichž více než stovka byly děti do patnácti let, byl velmi složitý úkol. Kromě členek rodiny Brennerovy a pana Jindřicha Mayera jsme vybrali hlavně děti. Jsem rád, že město Prostějov vyšlo naší iniciativě vstříc, a rádi bychom v projektu pokračovali i v dalších letech,“ vysvětlil předseda spolku Hanácký Jeruzalém Michal Šmucr.
Kameny objedná Židovská obec Olomouc přímo u jejich výrobce a autora projektu Güntera Demniga v Německu.
„Ten se také obvykle účastní uložení prvních kamenů v daném městě,“ podotkl předseda Židovské obce Olomouc Petr Papoušek. Náklady na výrobu a uložení prvních deseti kamenů pokryjí sponzoři a zbytek zaplatí samotný spolek.
V souvislosti se Stolpersteiny se však v Prostějově objevily problémy. Jeden z majitelů domu, ve kterém bydlela Esther Friedmannová, s uložením kamene nesouhlasil kvůli restitučním sporům. Bývalé vedení prostějovské radnice se zase obávalo, kdo uložení kamenů zaplatí a jak bude zajištěna bezpečnost chodců.
Spolek Hanácký Jeruzalém kvůli tomu oslovil Olomouc, Kolín, Jihlavu, Třebíč, Kutnou Horu a Horažďovice, a ty potvrdily, že Stolpersteiny nikde nepředstavují sebemenší problém a ještě nikdy se kvůli nim nikdo nezranil.
V minulosti bylo v Prostějově po Mikulovu druhé největší židovské ghetto na Moravě. Holokaust se na historii města tvrdě podepsal, neboť za druhé světové války skončilo v koncentračních nebo vyhlazovacích táborech přes dvanáct set židovských obyvatel.
