Čtvrtek 30. června 2022, svátek má Šárka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 30. června 2022 Šárka

Píšu o obyčejných lidech, takže nemusím zapojovat fantazii, říká mladý spisovatel

  6:42
Již osm titulů bude brzy podepsáno jménem mladého prozaika a textaře Jaroslava Irovského. Zlínský rodák, který žije v Olomouci, se ovšem literárnímu provozu spíše straní. Knihy vydává díky sbírkám svých čtenářů.

Píšu stylem, co na srdci, to na jazyku. A co mám na jazyku, se občas některým nelíbí, říká spisovatel Jaroslav Irovský. | foto: Libor TeichmannMAFRA

Přestože píše knihy o Olomouci, veřejnost ho téměř nezná. Jaroslav Irovský už zanedlouho vydá osmou knihu.

„Hlavním hrdinou bývám většinou já sám, člověk nižší společenské třídy, který si prochází dlouhodobou existenciální krizí,“ říká autor.

Jeho novinka Psí život pojednává o čtyřech psích kamarádech z olomouckého sídliště Nové Sady, kteří se při venčení každodenně scházejí na plácku vedle tamější kaple.

„Originálními způsoby se snaží pochopit a poznat náš lidský svět. Tato linie je v podstatě humornou satirickou bajkou, nekorektně se trefující do současných témat a trendů. Netočí se jen kolem psů, ale i všech strastí a slastí lidského žití, jak je u mé tvorby pravidlem,“ přibližuje.

Proč zrovna toto téma?
Pod mými okny slýchávám psí štěkot od brzkého rána až do pozdní noci. Nebudu lhát, šílím z toho! Ale vždy mě zajímalo, co bych se z něj vlastně dozvěděl, kdybych mu mohl porozumět. Téma mi přišlo zajímavé, zvlášť pokud jej spojím i s pohledem z opačné strany: co všechno dokážou psi pochopit z naší gestikulace, slov nebo ze sledování televize?

Jaroslav Irovský

Narodil se 7. dubna 1985 ve Zlíně. Píše texty zlínské pop-rockové kapele Premier. Žije v Olomouci. Vydal knihy Jak jsme slavili Velikonoce a další humoresky (2012), Příběhy sráče (2013), O(byčejný) ŽIVOT (2014), Střípky melancholie (2016), Krásy na mé vadě (2017), … s duší beadníka (2018), Hrobař (2020) a Psí život (2022). Má rád kulečník, túry po jesenických horách, hudbu a domácí posilování.

Vystupujete jako postava v knize?
Ano, coby Ariho pán Jarda. Jsem pouze vedlejší postavou a ve skutečnosti ani psa nemám, protože bych ho neuživil. Vše, co na olomouckém sídlišti i v životě prožívá, je však se mnou nedílně spojeno.
Píšu o obyčejných lidech žijících svůj obyčejný život na obyčejných místech. Mé knihy jsou autobiografické. Svět je plný inspirativních momentů, takže při psaní knih nemusím příliš zapojovat fantazii. Stačí být dobrým pozorovatelem.

Nejvíce mou tvorbu reprezentuje Sráčská trilogie tvořená povídkovými sbírkami Příběhy sráče a O(byčejný) ŽIVOT a románem … s duší beadníka. V počátcích mě hodně ovlivnili spisovatelé jako Jack Kerouac, John Fante a především Charles Bukowski. Dřív jsem vedl dost autodestruktivní způsob života, a tak jsem o tom začal i psát. Sráč například vznikl v období, kdy jsem pracoval jako umývač nádobí, neměl ani vindru a trpěl nespavostí. Má tvorba však není pozérská nebo sebelítostivá... Jsem jen obyčejný kluk, v jehož knihách čtenáři hledají a nacházejí útěchu, podporu a souznění, protože se v jejich obsahu často poznávají.

Abyste mohl novou knihu vydat, pomáhá vám platforma Hithit.com. Už jste díky tomu vybral víc, než jaký jste měl cíl.
Je to úžasné. Jde o nejúspěšnější právě probíhající literární projekt na Hithitu. Mám čtenářskou a fanouškovskou základnu, ale i tak jsem mile zaskočen. Podpora je důkazem, že čtenáři se na Psí život těší, za což jim děkuji a slibuji, že předkoupení této knihy je dobrou investicí, které nebudou litovat.

Městská knihovna v Praze vás před sedmi lety zařadila na seznam pozoruhodně píšících českých spisovatelů. Ocenění se vám dostalo i od chorvatského literárního časopisu Artikulacije, který vás zařadil po bok autorů jako Jan Němec, Marek Šindelka nebo Petra Soukupová, mezi osm významných mladých českých spisovatelů. Jak to, že musíte vybírat peníze, abyste mohl knihu vydat?
Těch důvodů je víc. Jedním z nich je má povaha a způsob žití a smýšlení. Jsem introvert, až asociál, miluji klid, ticho a samotu, takže se straním veškeré společnosti. Navíc jsem i velký konzervativec, vlastním starý tlačítkový telefon bez kreditu, facebookovou fanstránku považuji za nutné zlo a většině dění v dnešním, pro mě zvláštním světě vůbec nerozumím a raději ani rozumět nechci. Tím vědomě házím klacky pod nohy veškerému svému autorskému snažení a čtenářská veřejnost mě i nadále téměř nezná.

Neznámým tak zůstávám i pro Olomoučany, přestože se mé příběhy odehrávají právě v našem městě. Mrzí mě hlavně dlouholetá nulová podpora a nezájem místních knihoven. Asi jsem pro ně právě tím, že mě lidé neznají, nezajímavý. Vylézt z ulity kvůli svým knihám a snažit se dostat je do většího povědomí čtenářů, nebo se pokoušet i nadále zůstat co nejvíce mimo veškeré dění a mít klid, to je otázka, kterou poslední roky aktivně řeším, ale stále na ni neznám odpověď.

Vaše knihy nejsou vidět na pultech knihkupectví?
Vydávám je u malého pražského nakladatelství, a to pouze v nákladu několika stovek výtisků. Považuji se spíše za samizdata plavajícího si v domácích pomyslných undergroundových vodách – i vzhledem k tématům, o kterých píšu. A knihy takových autorů najdete v knihkupectvích v jednotkách kusů, navíc uschované ve spodních policích zapadlejších regálů.

Na internetu jde prodej lépe?
To ano, buď na e-shopech, nebo přímo u mě na stránce. Udržuji tak navíc kontakt se svými čtenáři a za jejich zájem se jim snažím odvděčit tím způsobem, že do jimi zakoupených knih píšu dlouhá věnování a přikresluji amatérské, příšerně vypadající obrázky s krajinou po vzoru Boba Rosse. Vždy navíc říkám, že jelikož jde o malonáklady, bude mít jednou každý z těch mnou podepsaných výtisků velkou cenu.

Jak těžké je vydat knihu?
Vydat knihu může každý, kdo na to má peníze. Sice půjde v mých stopách, ale je to ta nejjednodušší cesta. Bude-li navíc šikovný a podaří se mu ji zpropagovat přes sociální sítě, může prodat mnohem víc než kdejaký známý spisovatel. Pár takových znám, jde především o autory instagramové poezie. Je tu mnoho těch, kteří si pozornost zaslouží, ale neví se o nich. Tak je to ve všech odvětvích umění.

Coby nezávislý autor se o vše starám sám. Zařizuji si autorská čtení, sám si knihy prodávám, sám si financuji jejich vydávání. Se svým nakladatelstvím řeším výrobu, tisk a distribuci. Musím však říci, že v tomto je mi velmi nápomocno a krásně se o mě stará.

Já se za spisovatele ani nepovažuji. Jsem spíš jen kluk, který občas něco napíše a vydá, takže jak to mají ostatní autoři, netuším. Ač jsem dopsal už osmou knihu, stále se v literárním prostředí neorientuji.

Jaký je tedy váš život?
Můj život se lehce vymyká předepsaným standardům. Mám rád svobodu a nezávislost, bez vztahu jsem mnoho let. Pracuji ve firmě recyklující plasty, a když mám volno, většinou utíkám z civilizace do milované jesenické přírody. Psaní mě neživí a neuživí, mé veškeré úspory jsou minimální, takže žiji s lehkou nadsázkou z ruky do pusy. Navíc jsem prý podivín. To vše však ke mně patří a vím, že takového chlapa by žádná ženská nechtěla. Nesmírně však obdivuji všechny, kteří se dokážou vypořádávat s každodenními problémy a povinnostmi, ať už rodičovskými, či jinými, třebaže na ně často nemají energii. Smekám pomyslný klobouk! To oni vytvářejí hodnoty. Já umím jen psát knihy, jinak jsem coby sedmatřicetiletý nevyzrálý trouba pro rodinný život naprosto nepoužitelný.

Které knihy si považujete nejvíc?
Každá je specifická. První tím, že byla první, i když se k ní už moc nehlásím. Druhá určila směr mé tvorby, třetí je věnována mé zemřelé mamince. Čtvrtá a pátá jsou básnické sbírky, v nichž se snažím využít všechny krásy našeho nádherného jazyka. Sedmou je kniha Hrobař, která byla napsána jako předloha k celovečernímu filmu. A pak je tu ještě šestá, což je můj debutový román … s duší beadníka, a právě osmá, tedy Psí život, které mám ze všech nejradši. U těchto tří posledních knih vnímám, že jsem coby autor docela vyzrál.

Za jak dlouho máte knihu napsanou?
Píšu na jeden zátah. Všechny mé prozaické knihy jsem napsal do dvou týdnů. Například Beadník o 216 stranách vznikl právě za čtrnáct dnů, novela Hrobař o 192 stranách dokonce za osm. Zpětně si říkám, že je to až nemožné, neuvěřitelné, ale jakmile napíšu první slovo příběhu, už se nedokážu zastavit. Mé knihy vznikají opravdu rychle, nezvládl bych je psát dlouhé měsíce či roky, čerpat nějaké informace z různých zdrojů nebo navštěvovat kvůli tvorbě příběhu určitá místa. Je to ohromné dobrodružství, při kterém jsem přeplněný adrenalinem a endorfinem, a sám sebe překvapuji v tom, jak celý ten příběh vlastně bude pokračovat a jak skončí.

Na Databázi knih mají vaše knihy vysoká hodnocení a pozitivní recenze. Čím si tu úspěšnost vysvětlujete?
Píšu stylem, co na srdci, to na jazyku. A co mám na jazyku, se občas některým nelíbí, protože to podávám způsobem, na který nejsou zvyklí. Píšu o tématech, na která nejsou zvyklí. Navíc v dnešní době, která je prolezlá zvrácenou hyperkorektností a každý si musí dávat pozor na to, co říká, se moc nenosí mluvit na plná ústa. Ale víte, jak to je: Nechtít, neumět nebo bát se nazývat věci pravými jmény je cesta do záhuby, do níž bohužel celá tahle společnost kvůli vytrácející se úctě, respektu a lidství a metastazující hlouposti, rádoby progresivnímu levičáctví, radikálním formám různého -ismu nebo zmíněné politické korektnosti pomalu, ale jistě míří. S těmito názory, které se objevují i v mých knihách, jdu s kůží na trh a nebudou se líbit každému.

  • Nejčtenější

Českem se prohnaly bouřky, zaměstnaly hasiče. Prahu zalilo 100 milimetrů

Česko v noci zasáhly silné deště a bouřky. Za uplynulých 24 hodin napršelo nejvíce na stanici Praha-Komořany a to 100,8...

Boom prodejů bytů končí, teď stojí zájemci fronty na pronájmy

Výraznou proměnu zažívá trh s nemovitostmi v regionu. Zatímco ještě loni byl obrovský zájem o koupi bytů či domů a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejdřív jen tak pršelo a byl chvíli klid. A pak smršť jako p...e

Zážitek, na který jen tak nezapomenou, mají za sebou lidé v Moravském Berouně na Olomoucku. Silná bouřka, která se tudy...

Plivli nám do tváře, bouří se zahrádkáři z olomouckých kolonií

Do zimy mají poslední olomoučtí zahrádkáři opustit rozsáhlou kolonii na jihu města u řeky Moravy. Chystá se tam...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Čechy v pátek zasáhnou silné bouřky, v neděli se vrátí tropické třicítky

Čtvrtek bude jasný a teplý, už v pátek ale začne přibývat oblačnosti a večer dorazí zejména do Čech velmi silné bouřky...

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

  • Další z rubriky

Škody po krupobití na Olomoucku jsou za desítky milionů, opravují se střechy

Krupobití v Moravském Berouně na Olomoucku způsobilo škody za desítky milionů korun. Stále se opravují střechy, obec...

U Mohelnice se srazilo auto s autobusem plným dětí, policie hlásí tři zraněné

Nehoda autobusu a osobního auta u Mohelnice na Šumpersku odpoledne zablokovala na téměř tři hodiny frekventovanou...

Plivli nám do tváře, bouří se zahrádkáři z olomouckých kolonií

Do zimy mají poslední olomoučtí zahrádkáři opustit rozsáhlou kolonii na jihu města u řeky Moravy. Chystá se tam...

Dělení Slezska v roce 1742 poškodilo obchod a přineslo rozvoj pašování

Hospodářský a kulturní úpadek přineslo Jesenicku před 280 lety dělení Slezska v důsledku rakousko - pruské války. Snad...

Kladivo na ruské dělostřelectvo. HIMARS se zapojil do bojů

Americký dělostřelecký systém HIMARS, po kterém Ukrajina volá už několik týdnů, byl konečně dopraven k bojujícím...

Někde bědují nad benzinem, jinde už hladoví. Zdražování pociťují lidé všude

To, že je všechno dražší a že pravděpodobně bude ještě o něco hůř, se rozhodně netýká jen Česka. Britský deník The...

Tradiční hluboká orba vadí Bruselu. Čeští farmáři mohou přijít o peníze

Premium Jarní ječmen, který se používá v pivovarnictví a sladařství, ztratí kvalitu. Česká pole už nebudou jako dřív a farmáře...

Proč dřív lidé vypadali na fotce starší. Rychleji se stárnulo, nebo je to klam?

Premium Tak schválně, udělejte si čas a zalistujte rodinnými alby. Podívejte se na svoje rodiče, prarodiče, praprarodiče. A...

Herečka Eva Josefíková se o víkendu tajně vdala

Herečka Eva Josefíková (32) se na Instagramu pochlubila šťastnou novinkou. Během romantického obřadu řekla své ano...