Prostějovští jeskyňáři svůj objev považují za největší od roku 2011, kdy se v jeskyni Za hájovnou dostali do mohutného čtvrtkilometrového systému dómů, chodeb a propastí. Na dosud neprobádané prostory narazili 28. září kolem poledne a krápníkovou jeskyni pojmenovali Svatováclavský dóm.
„Jsou tam brčka (krápníky, pozn. red.) dlouhá 1,4 metru, která v lokalitě Za hájovnou ani v Javoříčských jeskyních nejsou. Taková výzdoba je tady poměrně vzácná. Brčka v takové délce nejsou obvyklá,“ popisuje Miroslav Vaněk, šéf prostějovských jeskyňářů a muž, který do podzemních prostor vstoupil jako první.
„Od doby, co ty jeskyně vznikly, což je před 360 miliony lety, tam nikdy nikdo nebyl. Ten pocit je těžko popsatelný. Je to bombastické, protože ve finále jsme odhrábli pár šutrů a bylo. Takovou prostoru jsme vůbec nečekali,“ usmívá se.
V jeskyni Za hájovnou, která přímo nesouvisí s Javoříčskými jeskyněmi a leží v protějším svahu javoříčského údolí, kopou prostějovští nadšenci již od roku 1983. Doposud se jim podařilo objevit několik nezávislých ramen a nejdále se do podzemí dostali zhruba na kilometr.
„Koncem srpna se mi podařilo v jednom rameni prohrábnout úzkou puklinu a za ní byla vidět nějaká prostora. Po třídenním boji jsme se dostali do třináctimetrové chodby, kde byl asi v jedné třetině komín. Tím jsme vylezli devět metrů nahoru a bylo vidět pokračování. Nakreslilo to tam takový portálek, a když jsme oddělali několik šutrů a trochu sedimentu, prolezli jsme dírou a vypadli ve stropě Svatováclavského dómu. Na dno jsme museli asi dvanáct metrů slanit,“ popisuje cestu Vaněk.
Podzemí zůstane veřejnosti nepřístupné
Dóm má minimálně patnáct krát patnáct metrů a suťové dno. Na mnoha místech je krápníková výzdoba. Prostějovští jeskyňáři už prozkoumali několik komínů, v jednom se dostali do deseti metrů a stále pokračuje, druhý chtějí prozkoumat v nejbližší době.
„Je tam průvan, takže máme šanci. Chceme se dostat dál. Předpokládáme, že délka podzemních prostor je v řádech kilometrů, stále to někam pokračuje, problém však je najít kde,“ vysvětluje Vaněk.
Fotogalerie |
První velký úspěch přišel už v roce 1997 objevem Velikonoční jeskyně. V roce 2000 se Vaněk dostal dál, a protože v tomto roce slavil padesátku, prostor dostal název Narozeninová chodba.
Další větší prostor se ukázal v roce 2007 a zatím největší objev přišel v roce 2011. Svatováclavský dóm je hned po něm.
Jeskyně Za hájovnou se tak stává sebevědomou mladší sestrou daleko známějších a veřejnosti přístupných Javoříčských jeskyní. Podzemí, které postupně objevují prostějovští jeskyňáři, však veřejnosti zůstane nepřístupné.
Kromě nadšenců, kteří hledají nové cesty, se dovnitř pravidelně dostanou už jen studenti Masarykovy univerzity v Brně, kteří zde provádějí paleontologický a geologický výzkum.
