Na výstavě je k vidění unikátní Tóra, která byla vystavená ve Westminsteru. | foto: Muzeum a galerie v Prostějově

V prostějovském Špalíčku mohou zájemci vidět unikátní Tóru z Westminsteru

  • 0
Unikátní Tóru, která byla vystavená ve Westminsteru, chanukový svícen nebo část rozetového okna z vypálené olomoucké synagogy mohou nyní vidět návštěvníci prostějovského Špalíčku. Až do konce září je zde výstava o náboženských předmětech a významných synagogách a modlitebnách v Čechách a na Moravě.

Expozice představuje nejstarší a historicky a umělecky nejcennější synagogy vybudované v Čechách a na Moravě v 17. a 18. století. Návštěvníci se mohou seznámit s historií synagog v Jičíně, Holešově, Prostějově nebo v Úsově.

Výstava tak mapuje málo známé architektonické památky českých zemí, které byly pro zdejší židovskou komunitu hlavním a většinou i jediným centrem náboženského a společenského života a vzdělávání. 

„Kromě toho budou moci lidé na výstavě zhlédnout také panely s prostějovskými synagogami a modlitebnami, seznámit se s jejich architekturou, osudem i současným vzhledem. Na panelech, které se věnují čistě prostějovské židovské komunitě, bude možnost dále nahlédnout do jejího života nebo poznat blíže některé významné prostějovské rabíny,“ láká ředitelka muzea Soňa Provazová.

V Prostějově bylo po Mikulovu druhé největší židovské ghetto na Moravě. Na zdejším hřbitově, který za války zlikvidovala radnice poté, co ho nacisté zkonfiskovali, jsou dodnes v zemi ostatky až dvou tisíc židovských spoluobčanů Prostějova. 

Pochováni jsou zde například významný rabín Horowitz, předkové světoznámého filozofa Edmunda Husserla, zakladatel rodu literátů Zweigových, rabíni, lékaři a podnikatelé, kteří přispěli k rozvoji Prostějova v 19. století.

Výstava ve Špalíčku představuje také unikátní židovské předměty. „Lidé se mohou těšit například na Tóru, jejíž osud je natolik zajímavý, že byla vystavena dokonce ve Westminsteru, dále chanukový svícen, menóru, modlitební řemínky nebo část rozetového okna z olomoucké synagogy, které se podařilo zachránit po vypálení synagogy v roce 1939,“ podotkla ředitelka Provazová.

Všechny tyto předměty má prostějovské muzeum zapůjčené z loštické synagogy. „Pláštík na Tóru, sáček na talit a tfilin a další synagogální textilie nám zase zapůjčilo Muzeum Komenského v Přerově. K tomu přidáme i několik předmětů z vlastních sbírek,“ dodala Provazová. 

Výstava, kterou pořádá Muzeum a galerie v Prostějově ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze, městem Prostějov a spolkem Hanácký Jeruzalém, potrvá do konce září.