Čtyřiadvacetiletý muž svého tehdy sedmnáctiletého soka podle rozsudku škrtil až do bezvědomí. Důvodem útoku byla snaha donutit jej, aby ukončil vztah s dívkou, která se Smékalovi líbila.
Proti rozsudku olomouckého krajského soudu, který Smékalovi po zásahu Ústavního soudu napodruhé udělil pětiletý trest, se odvolal obžalovaný i státní zástupce, který naopak žádal přísnější verdikt. Za vydírání Smékalovi hrozilo dva až osm let, žalobce požadoval šestileté vězení.
„Odvolání státního zástupce jsme jako nedůvodné zamítli a naopak jsme z podnětu odvolání obžalovaného rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o trestu zrušili a nově jsme obžalovanému uložili trest odnětí svobody ve výměře čtyř let se zařazením do věznice s ostrahou. Původně uložený pětiletý trest by byl podle nás nepřiměřeně přísný,“ uvedl mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik.
Smékal tak má nakonec už více než polovinu trestu za sebou, ve věznici totiž doposud strávil už téměř tři roky. Původně byl odsouzen za pokus o vraždu a vydírání, případ však vrátil zpět Ústavní soud, na který se Smékal obrátil. Podle Ústavního soudu nešlo o pokus o vraždu, protože ne každé škrcení je pokusem zabít.
Útočník podle soudců mohl těžko vědět, že krátkým škrcením nižší až střední intenzitou může způsobit smrt skrze takzvanou reflektorickou zástavu srdce. Pro laika jde o neznámý pojem, uvedl Ústavní soud.
Nechtěl jsem ho zabít, jen postrašit, tvrdil odsouzený
Tímto právním názorem se musel řídit krajský i odvolací soud. „Ústavní soud konstatoval, že pouze v případě prokázání vědomosti obžalovaného o takovémto způsobu usmrcení by se jednalo o pokus zločinu vraždy. Tato vědomost však obžalovanému prokázána nebyla,“ doplnil mluvčí vrchního soudu. Právní kvalifikaci vydírání tak považuje odvolací soud za správnou.
Vysokoškolský student na svého soka zaútočil v červnu 2015. Nejprve mu vyhrožoval, že když dívku nenechá, zabije ho. Mladík odmítl a Smékal ho poté povalil na záda, klekl na něj a obtočil mu kabel kolem krku. Škrtil jej tak dlouho, dokud oběť neupadla do bezvědomí.
„Držel jsem ho deset patnáct sekund, když začal modrat, uvědomil jsem si, co dělám, a pustil jsem to,“ řekl policistům Smékal. Dále vypověděl, že po útoku zpanikařil a odešel. Co se stalo, si prý uvědomil až doma. Na místo se chtěl vrátit, ale nedokázal to, nakonec si pro něj přišli policisté.
Smékal se k napadení doznal, tvrdil však, že nechtěl mladíka zabít, ale jen postrašit. Dále také, že kabel našel, čemuž ale soud nevěřil. Naopak ho vyhodnotil jako zbraň a útok označil za zavrženíhodný a nebezpečný.
