Čtyři roky si ředitel jedné z největších textilek ve střední Evropě OP Prostějov František Tuhý vyplácel prémie. V letech 2004 až 2008 si tak přišel na 26,3 milionu korun. Po krachu podniku začalo policejní vyšetřování a dalších sedm let trvalo, než padl první rozsudek.
Krajský soud v Brně nyní Františka Tuhého potrestal za zpronevěru pěti lety vězení s ostrahou, peníze navíc musí vrátit. Soud dále Tuhému na deset let zakázal zastávat vrcholnou manažerskou funkci. Tuhý se u soudu hájil tím, že na peníze měl nárok. Proti rozsudku se může odvolat k vrchnímu soudu.
„Ve vztahu k dalším členům vedení firmy OP Prostějov bylo vše v pořádku. Tam řádně o jejich odměnách rozhodl jejich nadřízený (Tuhý), který na to měl právo,“ vysvětlil podle ČTK soudce Tomáš Kurfiřt. Podle něj si Tuhý přisvojil cizí věc a dopustil se tím zpronevěry.
Státní zástupci, kteří podali obžalobu, viděli hlavní problém v tom, že Tuhý byl zároveň ředitelem i předsedou představenstva OP, a stanovil tak podmínky pro vyplácení odměn sobě a členům nejvyššího vedení firmy. Následně si pak tyto odměny vyplatil. Odměny ale podle žalobců měla schvalovat valná hromada.
„Trestné činnosti se měl dopustit tím, že v době od února roku 2004 do února roku 2008 svévolně v rozporu se zákonem rozhodl o vyplacení prémií své osobě, čímž měl způsobit společnosti Oděvní podnik škodu ve výši přesahující 26 milionů korun,“ zdůvodnil obžalobu mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Hynek Olma.
Tuhý u soudu popřel, že by se obohatil na účet firmy, a prohlásil, že si nebyl vědom potíží, které plynuly ze souběhu funkcí ředitele a předsedy představenstva. „Nikdo nikdy nevznesl připomínky k vyplácení prémií, a to ani auditoři, kteří pravidelně ekonomiku firmy kontrolovali,“ uvedl. Soudu řekl, že splňoval všechny podmínky, aby odměny dostal.
Policie vyšetřuje i další manažery z OP Prostějov
V případě OP Prostějov, který s více než pěti sty věřiteli a dluhy ve výši kolem dvou miliard korun zkrachoval, to ovšem není jediné policejní vyšetřování. Pětice vysoce postavených manažerů, kteří potápějící se oděvní gigant převzali po Tuhém, je podezřelá, že poslední volný majetek zastavili ve prospěch České spořitelny na úkor ostatních věřitelů.
Získali sice další úvěr na provoz podniku, a udrželi ho tak v chodu, transakcí z června roku 2009 však v době, kdy už OP podle policie nebyl schopen splácet dluhy, poškodili zbylé stovky věřitelů, na které nic nezbylo.
Členům představenstva Milivoji Žákovi, Miroslavu Galářovi, Zuzaně Vlachové, Milanu Antlovi a Lukáši Blažkovi hrozí až tři roky za mřížemi. Poslední generální ředitel OP Žák a rovněž člen představenstva Galář se k policejnímu obvinění odmítli vyjádřit.
Budovy podniku nový majitel srovnal se zemí
OP Prostějov v dobách své největší slávy zaměstnával tisíce lidí. Krach přivodila především levná asijská konkurence, ale i špatná manažerská rozhodnutí a podezřelé tunely v hospodaření firmy.
„Půjčky se braly už za Tuhého. Jenže sotva se splatil jeden úvěr, už se bral další. Na tento problém upozorňoval ekonomický náměstek, už tehdy konstatoval, že je to cesta do pekel,“ popsala systém fungování OP někdejší předsedkyně závodních odborů a členka dozorčí rady Helena Vyroubalová.
V rámci konkursu se podařilo prodat zlaté vejce podniku, výrobu obleků na míru, která v Prostějově úspěšně funguje dodnes a rovněž bývalý areál firmy ve Vrahovicích o rozloze osmnáct hektarů. Nový majitel, společnost Astria Group, nechal výrobní budovy loni v létě odstřelit.
„Odklízecí práce se v současné době dokončují. Hned vzápětí bude následovat další fáze, nabídka pozemků investorům,“ řekl šéf představenstva Astria Group Ondřej Batta.
