Vlakvedoucí souzená za tragický pád dítěte ze dveří nedbalost odmítá

  • 56
Olomoucký okresní soud pokračoval v projednávání předloňské nehody, při níž z jedoucího vlaku vypadla dvouletá dívka a smrtelně se zranila. Obžalovaná vlakvedoucí Jarmila Soukupová vypověděla, že se nehoda stala nešťastnou shodou náhod, laxnost či nedbalost odmítla.

Jarmile Soukupové i druhé obžalované, průvodčí Janě Stejskalové, hrozí až šest let vězení.

U soudu dnes opět zazněl mimo jiné popis dění na nástupišti v Olomouci 24. července 2016 odpoledne včetně klíčových okamžiků, kdy podle spisu na poslední chvíli nastupoval do vlaku cestující, který zřejmě nedostatečně zavřel dveře a systém blokování dveří za jízdy je proto neuzamkl. Právě z těchto dveří pak podle závěrů vyšetřování dívka vypadla.

„Když jsme započali výpravu vlaku, tak z podchodu ještě přišel cestující a nastoupil, přesně nevím do kterého vagonu. Dveře za sebou zavřel a my jsme je zkontrolovaly pohledem. Vyšel rychlým krokem, ale šlo o běžnou situaci, takhle lidé běžně nastupují i během výpravy vlaku,“ uvedla vlakvedoucí, která dnes před soudem vypovídala poprvé, z předchozího jednání se omluvila ze zdravotních důvodů.

„Nedovřené dveře poznáme, gumy nepřiléhají a nejsou v jedné v rovině. Kvůli stáří vozů se nám i někdy stalo, že gumy neseděly, a proto jsme je šli zkontrolovat, ale ukázalo se, že (dveře) byly řádně zavřené,“ dodala později na dotaz soudce.

Poukázala rovněž na to, že podle předpisů má personál povinnost jít zkontrolovat dveře, jen pokud má podezření, že jsou špatně zavřené, což se v tomto případě nestalo.

Šlo o nešťastnou shodu náhod, tvrdí vlakvedoucí

Vysvětlila také, proč v osudný den nepoužila funkci centrálního zavírání dveří, při kterém může na dálku s pomoci speciální kliky nechat automaticky uzavřít všechny dveře.

„Nebyly jím vybaveny všechny vagony a v takovém případě pak spolu vagony špatně komunikují. Navíc se pak třeba i stalo, že zhasla celá souprava nebo se někde nezavřely dveře či se během jízdy později otevřely. Proto se při takovém smíchání vagonů nepoužívá,“ uvedla Soukupová.

Následně popsala i dění po nouzovém zastavení vlaku, a to včetně nalezení vypadlého dítěte zhruba kilometr a půl za vlakem. Jako první se holčičku pokoušeli oživit cestující z jiného opodál stojícího spoje, kteří se představili jako lékaři. Poté už přijeli hasiči, policie a záchranná služba včetně vrtulníku.

Na závěr své výpovědi Soukupová řekla, že ji tragická událost velmi mrzí.

„Šlo ale o nešťastnou shodu náhod. Proti nařčení třeba od vyšetřovatelů z laxnosti nebo nedbalosti se ohrazuji,“ dodala a poté odmítla odpovídat na další otázky soudce či žalobce.

Podle inspektora se ženy proti předpisům neprovinily

Na stranu obžalovaných se postavil vrchní inspektor Správy železniční dopravní cesty Martin Šrom, který tragédii spoluvyšetřoval a mimo jiné při testech prověřoval možnost technické závady systému blokování dveří za jízdy. Podle jeho konstatování se ženy proti předpisům neprovinily.

„Nezjistil jsem ze strany vlakové čety žádné porušení předpisů ani závadné jednání při postupu před odjezdem ze stanice Olomouc. Vlaková četa má dveře zkontrolovat pohledem ze své pozice před odjezdem vlaku, což udělala, a jen v případě pochybností je jít zkontrolovat. Také v té době čety neměly povinnost použít centrální zavírání dveří, které navíc také není vždy spolehlivé,“ uvedl s tím, že předpisy nestanovují, z jaké vzdálenosti se mají dveře kontrolovat, nýbrž pouze to, že se tak má činit z nástupiště.

Poukázal také na to, že předpisy nařizují něco, co v praxi vlastně nelze řádně plnit.

„Personál nemá šanci spolehlivě zjistit, jak jsou dveře opravdu uzavřeny, na vzdálenost větší než zhruba čtyři metry uvidí pouze opravdu otevřené dveře. Přitom má na starosti několik vagonů. Současně je prakticky nemožné kontrolovat každé dveře, protože jakmile se od nich vzdálí, nemá jistotu, že s nimi někdo mezitím nemanipuloval třeba zevnitř,“ nastínil Šrom.

Neprovinil se podle něj ani cestující, který na poslední chvíli nastupoval. Předpisy totiž zakazují pouze nastupování do vlaku v pohybu či vystupování z něj, ovšem nástup v momentu, kdy už byl dán signál k odjezdu, ale vlak se ještě nerozjel, je formálně v pořádku.

Za hlavní faktor nakonec označil chybějící signalizaci řádného uzavření dveří. Tu přitom původně staré vozy mívaly, byla ale nespolehlivá, a proto ji České dráhy začaly z vagonů od 80. let odmontovávat.

České dráhy se už loni s rodinou mimosoudně vyrovnaly

Podle policie a žalobce odpovědnost za neštěstí nesou průvodčí a vlakvedoucí proto, že dveře, kterými na nádraží v Olomouci na poslední chvíli nastupoval do rychlíku Galán cestující, zkontrolovaly pouze na dálku pohledem (více v článku Dívka zemřela po pádu z nedovřených dveří vlaku, řekla inspekce). Podle obžaloby tak přehlédly, že dveře nejsou správně zavřené.

Kvůli tomu je mechanismus zabraňující otevření za jízdy neuzamkl, a poté co vlak vyjel na volnou trať a zrychlil na 111 kilometrů v hodině, nápor vzduchu dveře otevřel. A to právě ve chvíli, kdy u nich stála dvouletá dívka, jejíž matka se v ten moment věnovala na blízké toaletě druhé dceři.

Opakování podobné tragédie má podle Českých drah, které se už loni s rodinou mimosoudně vyrovnaly a kromě přijetí odpovědnosti za nehodu jí zaplatily odškodné, zabránit zvýšená kontrola dveří a především světelná signalizace potvrzující správné uzavření.

Díky tomu cestující i vlakový personál ve starých vagonech, kterých ČD stále provozují několik stovek, na první pohled poznají, zda dveře nejsou skrytou smrtící pastí. Signalizace je podle dopravce instalována už na více než pěti stovkách vozů a během letošního roku by ji měly dostat i zbývající zhruba dvě stovky.

Jak vypadalo podle vyšetřovatelů otevření dveří vlaku, kterými dítě vypadlo: