První přípravy začaly už na začátku loňského roku, kdy radioamatéři s olomouckými gymnazisty navázali rádiové spojení s britským astronautem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
„Čerpali jsme k tomu informace i od kolegů z Anglie a zjistili jsme, že u nich je vypouštění těchto balonů velice populární,“ přibližuje Leo Hučín, místopředseda Hanáckého radioklubu.
S kolegy do projektu zapojil nejprve více než 250 středoškoláků z Olomoucka. Dostali pracovní listy s otázkami z fyziky či meteorologie.
„Studenti měli například vypočítat objem plynu, který je třeba, aby se balon vůbec vznesl, případně jak velký padák je nutný pro to, aby sonda nepadala příliš rychle,“ přiblížil Hučín.
Tuto teoretickou část už mají radioamatéři za sebou, postupně se podle zájmu studentů vytřídily školy, které se pustily do finálních příprav. Jde o Slovanské gymnázium, Gymnázium Hejčín a Gymnázium Čajkovského, s nimiž spolupracují studenti z elektroprůmyslovek v Olomouci a Mohelnici.
Sonda bude muset přežít minus 60 stupňů
Sonda bude muset zvládnout i velmi nízké teploty. V třicetikilometrové výšce, kam se vydá, může klesnout i k minus 60 stupňům. V té chvíli jsou nejslabším článkem baterie, které budou vše pohánět. Při jejich výběru Hanáckému radioklubu pomohli kolegové ze zahraničí.
„Nejsou sice úplně levné, ale ve stratosféře přežijí. Jsou nastavené na vyšší napětí, takže i když kvůli velmi nízkým teplotám jejich schopnost dodávat energii poklesne, tak to stále vzhledem k tomu, že jsou v tomto směru předimenzovány, bude stačit na to, aby sonda fungovala,“ vysvětluje místopředseda radioklubu.
Vypuštění sondy nyní připravuje bezmála 40 lidí. Středoškoláci jsou rozdělení na tři týmy, každý pracuje na něčem jiném.
„Sestavení komponentů, které poletí, mají na starost studenti z Gymnázia Hejčín. Jejich kolegové na Slovanském gymnáziu připraví paměťovou kartu, kde bude operační systém pro sondu – její vlastní software pro měření a ukládání dat. Třetí tým z Gymnázia Čajkovského řeší zabezpečení vzletu. Jejich úkolem je zajistit naplnění balonu a propojení všeho, aby sonda mohla letět,“ vypočítává Hučín.
Studenti z elektroprůmyslovek budou zodpovídat hlavně za příjem signálu, jistit je budou členové radioklubu. Studenti navíc plánují z vypouštění sondy dělat on-line videopřenos na internet.
Na Zemi odešle fotografie
Sonda bude na Zem přes rádiové vlny posílat svou polohu vypočítanou přes GPS, údaje o teplotě, tlaku a vlhkosti vzduchu. Souřadnice GPS poslouží i k výpočtu rychlosti výstupu do stratosféry a také směru pohybu. Důležitou součástí sondy bude fotoaparát.
„Ten běžné meteorologické sondy nemají. Během letu pořídí snímky, jejichž část stejně jako ostatní údaje odešle radiovým signálem. Takže i kdyby se stalo, že nám sonda úplně uletí a už ji nenajdeme, tak díky radiovému přenosu budeme mít jak meteorologické informace, tak fotografie. Sonda jich udělá spoustu, ukládá je na paměťovou kartu. Samotný přenos nemá kapacitu na to, aby na Zemi odeslal hned všechny snímky, ale určitou část ano,“ doplňuje Hučín.
Start balonu se sondou je naplánovaný na pátek 3. listopadu, do stratosféry vyletí z hřiště v areálu Gymnázia Hejčín. „Toto místo je už nahlášené na Úřadě pro civilní letectví,“ uzavírá Hučín.
 |
