Ušetřit peníze a posílit svou soběstačnost vede hanáckou metropoli k úvaze o vybudování solárních panelů. Má ovšem i nabídky na stavbu větrných elektráren – s ohledem na to proto hodlá založit energetické společenství. To by mělo vzniknout do podzimu, soustředit se bude na zapojení akciových společností a příspěvkových organizací včetně škol.
„Od února nastoupí pracovnice, která se tomu bude plně věnovat. Nejdůležitější je dát dohromady definitivní startovací analýzu. Bude v ní řečeno, kde budeme energii vyrábět, kde spotřebovávat. Potřebujeme co nejvíc napasovat výrobu na spotřebu, aby se kryly. Už dnes třeba máme nějaké fotovoltaiky na školách, kde se během prázdnin nespotřebuje nic. Musíme najít odběr pro toto období,“ řekl náměstek olomouckého primátora Otakar Štěpán Bačák (spOLečně), jenž má na starosti ekonomiku, dohled nad městskými firmami i energetiku.
Právě instalace dalších solárních panelů na střechy je velkou součástí plánu, na nějž město získalo státní dotaci.
„Kromě některých škol máme už připravenou fotovoltaiku na kině Metropol, kde je nicméně třeba vyřešit častý problém se statikou. Uvažujeme také o budovách výstaviště nebo plochách dopravního podniku,“ představil Bačák.
Zapojit se mohou i obyvatelé
Město by vyrobenou energii samo spotřebovávalo. „Zelená energie se dá pustit i do veřejné sítě, ale všichni solárníci vám dnes řeknou, že je to ekonomicky nejméně dobrý způsob, jak se energie zbavit. Vždy je nejlepší spotřebovat ji v rámci energetického společenství,“ podotýká náměstek.
Záměr využít městské prostory skládky v Grygově pro fotovoltaickou elektrárnu zatím čeká na to, jak se vyvinou ceny elektřiny. Za současného stavu by se nevyplatil.
„Máme teď také asi tři různé nabídky na výstavbu větrných elektráren na území našich lesů mimo město v okolí Huzové. Jde buď o prostý nájem třeba na dvacet let, eventuálně i s možností odběru,“ dodává Bačák.
Investoři chtějí v Jeseníkách stavět desítky větrníků, vidina výhod obce láká |
Cílem celého snažení je dosáhnout ekologické a energetické udržitelnosti. Komunální projekt je možné časem proměnit v komunitní, tedy zapojit například obyvatele, podnikatele nebo univerzitu.
„Společným úsilím chce město s budoucími partnery vytvořit energetické společenství, které bude prospěšné pro všechny účastníky a vzorem pro další potenciální společenství obdobně jako v německém Freiburgu,“ stojí v dokumentu, který v létě seznamoval zastupitele s myšlenkou komunální energetiky.
Podobným směrem se vydal například i Přerov nebo Slatinice na Olomoucku.
Z Hané je velmoc solárních panelů, zabírají zde desítky hektarů půdy |
Zakládání energetických komunit podpořil i stát. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) tím přispěje k „energetice nové doby“.
„Do roku 2030 potřebujeme energii z obnovitelných zdrojů zpětinásobit a k tomu nám pomůže komunitní energetika,“ sděluje. Ministerstvo rozdělilo v listopadu na podporu komunitní energetiky sto milionů korun, největší zájem byl v Olomouckém kraji.
Kraji pomohou evropské peníze
Založení Energetického centra Olomouckého kraje v polovině prosince odsouhlasilo i krajské zastupitelstvo.
Hejtmanův náměstek pro energetiku a investice příspěvkových organizací Vladimír Lichnovský (ANO) tento krok označil jako jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v oblasti energetiky na několik let. Centrum bude mít formu zapsaného ústavu.
„Jde o produkt více než roční práce týkající se toho, aby vznikla entita, která by zastřešovala energetiku dovnitř krajského úřadu i navenek k příspěvkovým organizacím, tedy vůči obcím a dalším subjektům,“ poznamenal Lichnovský k projektu započatému už za předchozího vedení kraje.
Podpoří jej velká evropská dotace. „Jde o peníze určené na vznik těchto entit na poli energetiky. Jsme jediní v České republice, kteří jsme na tento zdroj dosáhli. Jde zhruba o milion eur na tři roky. Pokryjí nám mzdy a případně nájmy,“ přiblížil Lichnovský. Samotné hejtmanství do založení centra vloží milion korun.
Kraj vlastní například budovy středních škol, sociálních služeb nebo kulturních institucí. Všech 900 krajských budov spotřebuje ročně kolem 100 GWh energie, což je přibližně tolik, kolik využije průměrně velké město v Česku. Elektřina a plyn stojí hejtmanství ročně kolem 200 milionů.
Provoz krajského energetického centra zpočátku zajistí čtyři odborníci, jejich počet se bude postupně zvyšovat až na devět lidí v roce 2029. Dominantní zastoupení v týmu budou mít energetičtí manažeři a analytici.
„Centrum poskytne širokou nabídku činností od poradenství přes pomoc při realizaci různých investičních projektů až po vzdělávání. Stane se klíčovým prvkem a partnerem pro všechny subjekty v kraji, které se chtějí aktivně podílet na transformaci energetiky a ochraně životního prostředí,“ podotkl Lichnovský.
8. listopadu 2024 |
