S vnější částí triumfálního sloupu na olomouckém Horním náměstí mají už přes rok plné ruce práce restaurátoři, kteří se snaží navrátit původní lesk vzácným sochám a reliéfům.
Nyní se k nim přidají i archeologové, kteří se naopak zaměří na vnitřek památky.
„Při průzkumech v roce 2022 bylo pomocí vrtu objeveno, že uvnitř sloupu je zhruba 140 centimetrů vysoký prostor,“ přibližuje vedoucí archeologických výzkumů olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Richard Zatloukal.
Čtvrtstoletí v seznamu UNESCO. Sloup Nejsvětější Trojice se dostal na bankovky |
Právě poznávání a ochrana památek je hlavním popisem práce územních pracovišť NPÚ, proto podalo žádost o badatelský výzkum, který by umožnil slavnou olomouckou stavbu zařazenou na seznam světového dědictví UNESCO zkoumat.
Prázdný prostor nemá podle odborníků obdoby v žádném jiném sloupu na území České republiky, o jeho funkci tak mohou prozatím pouze spekulovat, neznámá je pro ně i doba vzniku prázdného místa.
Nešlo o úkryt
Možnost, že by mohlo jít o důmyslně postavený úkryt, který by sloužil k uchovávání zvláštních cenností, archeologové po úvaze vyloučili. Úloha byla pravděpodobně ryze funkční a praktická.
„Z jiných sloupů nám nejsou známé žádné analogie, nevíme tedy, k čemu mohl prostor sloužit. Možností je, že mohl sehrát úlohu při odvlhčování. Je tam krásná pravidelná dlážděná podlaha z hvězdicových útvarů a uprostřed nich je položená břidlicová deska, která tam naprosto jednoznačně nepatří,“ popisuje vnitřní rozmístění Zatloukal a doplnil, že ona deska mohla nahradit větrací mřížku, která působením času zkorodovala a posléze ztratila funkci.
Výzkum podle Zatloukala začne už zanedlouho. „Plánovaný je buď na poslední týden v srpnu, nebo začátkem září. Přes Univerzitu Palackého se podařilo domluvit příjezd 3D skenovacího zařízení z Plzně,“ uvádí archeolog.
Skenovací zařízení ze specializovaného pracoviště Západočeské univerzity v Plzni patří podle odborníků k tomu nejlepšímu, co mohou při zkoumání památky takové hodnoty využít.
„Máme spolu dlouhodobé pracovní kontakty, oni tyto průzkumy podnikají i v Kurdistánu a jiných vzdálených oblastech, jsou velice mobilní. Pro UNESCO památku hledáme to nejšpičkovější, co z hlediska dokumentace získat můžeme, je to momentálně to nejlepší pracoviště, které v České republice máme,“ přibližuje vedoucí odboru archeologie olomouckého NPÚ Pavel Šlézar.
Délka výzkumu by se měla podle archeologů pohybovat v řádu dnů. „Nejedná se o práci na týdny nebo měsíce, do prostoru fyzicky vstoupíme, zajistíme odběry vzorků a následně budeme dokumentovat,“ dodává Šlézar.
Obnova památky
Analýza neznámého místa je důležitá především proto, aby se památce v dalších desítkách let dostalo odpovídající péče.
„Proto se nejedná o záchranný výzkum, nýbrž o badatelský, který vzešel z interních potřeb NPÚ. Budou stanoveny podmínky, za jakých bude možné sloup zakonzervovat z hlediska památkové péče v následujících letech po dokončení rekonstrukce,“ nastiňuje strategii šéf archeologů s tím, že zodpovězení všech neznámých otázek pomůže zhodnotit vlivy a dopady na úspěšnou obnovu známé památky.
Odborníci se do ní pustili už v dubnu 2024 pod vedením zkušeného akademického sochaře a restaurátora Reného Tikala. Předběžné náklady se odhadují na zhruba 30 milionů korun.
Olomoucký sloup zapsaný v UNESCO čeká obnova, před ní ho nasnímal dron |
Sloup Nejsvětější Trojice, vypínající se do výšky 32 metrů, je nejvyšší památkou svého druhu v České republice.
Místní na něj pohlížejí s hrdostí i proto, že všichni umělci a mistři, kteří se na stavbě díla podíleli, byli obyvatelé města.
Stavba vznikala dlouhých 37 let, vysvětil ji v roce 1754 tehdejší olomoucký biskup a kardinál Ferdinand Julius Troyer za účasti císařovny Marie Terezie a císaře Františka I. Lotrinského.
Výjimečný díky množství soch a velikosti
Na seznam světového dědictví UNESCO se olomoucká dominanta dostala v roce 2000 a zařadila se tak k šestnácti dalším památkám hmotné povahy na českém území.
Za výjimečnou je považována nejen kvůli své velikosti, ale také díky nevídanému množství barokních soch, které ji zdobí. Ve čtyřech patrech lze obdivovat celkem osmnáct soch a dvě sousoší, doplňuje je patnáct reliéfů, v prvním patře je také vstup do drobné kaple.
Morové sloupy vznikaly od konce 16. století napříč Evropou jako poděkování za odeznění zničujících epidemií a prosba za ochranu před další devastující vlnou nemoci.
Základní předloha, která byla pro mnoho z nich inspirací, stojí na římském náměstí Santa Maria Maggiore. Olomoucký sloup Nejsvětější Trojice spadá do poslední vlny stavby sloupů v době vrcholného baroka, olomoucký kamenický mistr a architekt Václav Render jej navrhl jako čestný triumfální sloup, dožil se ovšem pouze výstavby prvního patra. Památka pro něj byla natolik významná, že na dostavbu odkázal veškerý svůj majetek.
5. června 2025 |
