Až doposud byla významná kapitola olomoucké historie spojena především s dvojicí odvážných mužů, kteří se hrdinu francouzské i americké revoluce pokusili 8. listopadu 1794 vysvobodit.
Jediná věta však jejich úsilí zmařila. Podařilo se jim sice vyrvat Lafayetta ze zajetí, sám generál však špatně porozuměl jedinému pokynu a vyrazil se svým koněm na špatnou cestu a posléze byl znovu zajat.
Olomoucký historik Jiří Fiala z Univerzity Palackého ale objevil další doposud neznámá jména a širší souvislosti generálova útěku.
„O Lafayettovu svobodu usilovali nejmocnější lidé své doby, včetně jeho osobního přítele, prezidenta USA George Washingtona. Jeho osvobození bylo mezikontinentálním spiknutím svobodných zednářů,“ prozradil historik MF DNES na základě nově objevené literatury a svědectví, na něž narazil před necelými dvěma týdny.
Vychází hlavně ze dvou knih z 19. století, které byly dosud přístupné především v knihovně Kongresu USA. Díky Google Books se ale nyní na internetu objevují kompletní vydání publikací vydaných do roku 1850. V jedné z nich historik našel dosud neznámé svědectví generála Henriho Villauma Ducoudrayho Holsteina, který sepsal své vzpomínky na Lafayetta a okolnosti jeho útěku.
„Mohu potvrdit, že historici v České republice o obsahu těchto stěžejních děl dosud nepsali,“ zdůrazňuje Fiala a dodává, že sám prezident Washington se o existenci Olomouce dozvěděl právě na základě Lafayettova věznění.
„Jinak by se o tomto pevnostním městě tehdejší habsburské monarchie nejspíše nedoslechl,“ přemítá historik.
Na hrdinu na vyjížďkách osobně dohlížel velitel pevnosti. Marně
Generál Lafayette byl v olomoucké pevnosti uvězněn od května 1794. V té době patřil k nejvýraznějším politickým figurám, aktivně se zapojil do Velké francouzské revoluce a také do boje Američanů za svobodu. Dodnes je znám jako ctěný hrdina dvou světadílů, v USA dnes jeho jméno nese například soukromá vysoká škola Lafayette College v Eastonu v Pensylvánii.
Důležitosti jeho osoby odpovídalo i široké zákulisí jeho útěku.
„Nyní víme, že do něj patřil i profesor tehdejšího olomouckého lycea a jeho pozdější rektor Christoph von Passy. Tento zámožný svobodný zednář, člen vídeňské zednářské lóže, zprostředkoval stěžejní korespondenci mezi vězněným Lafayettem a jeho osvoboditelem Bollmannem,“ nastínil Fiala.
„Dále byl do příprav útěku zapojen olomoucký bankéř Karl Hirsch, pozdější majitel domu U Zlatého jelena na Horním náměstí. Ten přes dalšího pražského bankéře vše jistil finančně,“ dodal.
V Olomouci byl generál nucen přebývat na dnešním náměstí Republiky v budově bývalé jezuitské koleje - dnešního vojenského archivu. Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu ale lékař doporučil vyjížďky na čerstvém vzduch. Až po dvou stoletích ale nyní vyšlo najevo, že na jednoho z nejvýznamějších vězňů při nich osobně dohlížel samotný velitel olomoucké pevnosti, generál Franz hrabě d’Arco.
Dramatickému a krátkému osvobození, za které Lafayette poté zaplatil i amputací části prstu, však zabránit nedokázal. Celá dvě staletí se to ovšem podařilo utajit. Nyní nově objevený fakt, že hrabě d’Arco skutečně byl coby velitel pevnosti přímým účastníkem Lafayettova osvobození, se neobjevoval ani v odborné literatuře.
„Byla by to jinak hrozná ostuda, neboť tento generál pocházel ze slavného tyrolského rodu. I tak za to zaplatil, sesadili ho posléze z postu velitele pevnosti,“ dodává Fiala.
Osvobozovací akce byla precizně připravená a naplánovaná
Dramatický útěk se odehrál 8. listopadu 1794. Příležitost se nabízela při jedné ze zdravotních vyjížděk, na než Lafayette s vojenským doprovodem vyrážel v kočáře. Osvobodit ho měl německý lékař Justus Bollmann s americkým studentem medicíny Francisem Hugerem.
Klíčovým místem se stala obec Dvorce (německy Hof) ležící za Moravským Berounem zhruba čtyřicet kilometrů od Olomouce. Čekal tu kočár, jenž měl trojici mužů odvézt za hranice.
Lafayettův kočár Bollmann s Hugerem zaskočili kolem druhé hodiny odpoledne u Chválkovic. Jeli na koních, jeden byl vycvičen pro jízdu se dvěma muži. Došlo k šarvátce.
„Lafayette se při útěku snažil umlčet jednoho z vojáků stráže. Jako roubík mu do úst strčil kapesník, muž ho však silně kousl do dvou prstů. Rána se Lafayettovi zanítila, článek jednoho prstu mu tak později museli amputovat,“ líčí Fiala.
Kvůli přeslechnutí Lafayette k čekajícímu kočáru nedorazil
Při rvačce se ale jeden kůň osvoboditelů splašil. Lafayette sedl na druhého, určeného původně pro dva jezdce. A přišel osudový okamžik - Bollmann dal generálovi peníze a křikl „Get to Hof!“, což znamená „Jeďte do Dvorců!“. Lafayette ale slyšel „Get off!“, neboli „Jeďte pryč!“ Vyrazil ke Šternberku, do Dvorců ale neodbočil a kolem sedmé hodiny večer se dostal k obci Ryžoviště.
Na cestu se generál ptal muže u cesty, nabídl mu odměnu. Tím a také nádherným koněm a špatnou němčinou byl podezřelý. Dotyčný tak přivedl rychtáře a další muže. Lstí Lafayetta zajali, druhý den už byl zase v olomouckém vězení. Oproti době před útěkem však byl vsazen do kasemat u dnešní Lafayettovy ulice a dostal i okovy.
„Takto byl ale vězněn jen velmi krátce. Poté byl přemístěn opět do Jezuitských kasáren na dnešním náměstí Republiky, kde se k němu později dobrovolně připojily jeho žena a dcery,“ dodává Fiala.
Za mřížemi skončili i oba osvoboditelé. Huger byl zadržen krátce po Lafayettově odjezdu od přepadeného kočáru. Snažil se zmizet v lesích u Svatého Kopečku. Bollmannovi se podařilo zkrotit splašeného koně, dostal se až do zahraničí. Byl ale zadržen a převezen do Olomouce.
Ve vězení však oba strávili jen několik měsíců, pomohly pravděpodobně i přímluvy mocných zednářů. Sám Lafayette byl s rodinou z Olomouce propuštěn v září 1797.
