„Když jsme se stěhovali z Prostějova do jiného města, dceru nový kolektiv ve třídě nepřijal. Všimla jsem si, že se jí do školy nechce. Situaci jsem řešila s učitelkou, nakonec nám ale nejvíc pomohla právě školní psycholožka. Dcera si našla kamarádky v kroužku, který nám doporučila,“ popsala své zkušenosti například Kamila Vávrová, jejíž dcera nyní chodí do osmé třídy.
Jenže podle posledních údajů ministerstva školství z roku 2024 uvedených v projektu Mapa vzdělávání nemá psychologa ve svém týmu až 77 procent škol v Olomouckém kraji. Mnohé by přitom o působení odborníka měly zájem.
„V minulých letech jsme vedli projekt, v němž jsme na částečné úvazky školní psychology zajišťovali. Nabrat se nám jich povedlo padesát, pokryli jsme potřeby zhruba sedmdesáti škol. Těch, které by o zajištění pomoci stály, však bylo přes sto třicet,“ vyčíslil ředitel krajské pobočky pedagogicko-psychologické poradny František Štefek.
Nejméně psychologů je na školách na Přerovsku, odborníka tam nemá 87 procent z nich. Nejvíce jich naopak působí na Olomoucku, kde psycholog chybí na 67 procentech institucí.
Začínající učitele nejvíc demotivují nedostatečné platy a chybějící podpora![]() |
Problém s hledáním mají zejména školy v okrajových částech regionu a ty, kam dochází méně žáků.
„Výběrové řízení jsme ani vypsané neměli, protože víme, že psychologů je obecně nedostatek. Nemělo by to tak nejspíš žádnou šanci na úspěch. S okolními školami situaci řešíme,“ vysvětlil Lukáš Rejzek, ředitel Základní školy Lipník nad Bečvou v Osecké ulici.
Náhradou jsou učitelé „připravení na všechno“
Psychologa by tu přitom uvítali, zatím musí žáky odesílat za specialisty. „Spolupracujeme se sociálním interventem. Pokud se objeví problém mezi dětmi, odkazujeme je na pedagogicko-psychologické poradny. S rodiči navštěvují psychologa, případně psychiatra,“ nastínil Rejzek.
„Faktem zůstává, že v posledních letech je potřeba pomoci mezi žáky větší. Nejde ani tak o výchovné problémy, ale spíše o psychické, třeba sebepoškozování. Nově řešíme případy problémů s docházkou, s tím jsme se dřív nesetkávali,“ dodal.
Úkoly školního psychologa
|
Ve školách, kde nepůsobí psycholog, nejčastěji poradenství zajišťují metodici prevence. Jde o pedagogy, kteří k výuce mají i další povinnosti. Na rozdíl od psychologů působí na všech školách, protože toto opatření nařizuje vyhláška ministerstva školství. Obracet se na ně mohou nejen žáci, ale také kolegové nebo rodiče.
„Jde o prevenci, která má zajistit, že žáci nesklouznou k některému z typů rizikových projevů chování, jako je například užívání návykových látek, kyberšikana, gambling, vandalismus, sebepoškozování a další,“ popsal náměstek hejtmana pro oblast školství Svatopluk Binder (ANO).
Nicméně tento systém prevence je podle zástupců škol dostačující jen tam, kde se neobjevují závažnější výchovné problémy.
„Pokud se ve škole objeví problém, spolupracuje třídní učitel s výchovným poradcem a metodikem prevence. Zatím máme procesy provázané vnitřně, hodně se zapojují právě třídní učitelé. Pomáhá i větší spolupráce s rodiči,“ vysvětlila zástupkyně ředitele Ivana Černá ze základní a mateřské školy v Bedihošti na Prostějovsku.
Větší základy a střední školy jsou na tom lépe
Vhodného kandidáta na post psychologa se snažila najít základní a mateřská škola v Lutíně na Olomoucku. Původně se zájemce snažila lákat na 0,8 úvazku.
„Nakonec jsme našli psycholožku na 0,3, vyšší se nám sehnat nepodařilo. Rozhodli jsme se jej proto kombinovat s úvazkem speciálního pedagoga. Psycholožka u nás působí dva dny v týdnu, zároveň jsme inzerát nechali vyvěšený,“ sdělila tamní ředitelka Lenka Soušková.
Kvůli tlaku už žáci odcházet nebudou, říká dočasný ředitel lipnické průmyslovky![]() |
Situace je lepší na základkách s více žáky a pak také na středních školách. Podle krajských údajů má psychologa polovina středních škol.
„Někdy se jedná o plný úvazek, v jiných případech o částečný,“ upřesnil náměstek Binder a dodal, že v rámci strategického plánu ministerstva školství by měla podpora působnosti psychologů na základních školách do roku 2030 narůst, aby se pomoc dostala k co nejširšímu spektru žáků. Zároveň se má upevnit i profesní stabilita těchto pozic.
Školy by klidně sáhly i po absolventech
Ředitelé škol, které oslovila redakce iDNES.cz, se shodli na tom, že pokud by měli možnost, zaměstnají i čerstvé absolventy. Do některých škol v regionu se totiž vydávají na praxe studenti z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
„Pro nás je hlavně důležité, aby to byl člověk, jenž dokáže navázat vztah s dětmi, pro které tady je v první řadě,“ popsala ředitelka lutínské školy Soušková.
Olomoucká univerzita aktuálně navíc nabízí specializační program Školní psycholog na základních a středních školách. „Ve dvou cyklech se ho účastní čtyřicet zájemců. V předchozích pěti letech byly organizovány tři kurzy, absolvovaly je celkem asi tři desítky lidí,“ uvedl mluvčí univerzity Egon Havrlant.
Do programu, jehož studium zabere dva roky, se mohou přihlásit ti, kdo za sebou již mají magisterské studium psychologie. „Mezi hlavní témata kurzu patří práce s jednotlivcem, se třídou a s učiteli, psychopatologie ve škole, prevence násilí, vyšetřování a řešení šikany či práce s rodiči žáků s problémy,“ vyjmenoval Havrlant.