Zkraje týdne zemědělce opět zadržel vydatný liják, který zasáhl část regionu.
„Máme teď pro žně nový termín. Říkáme, že sklízíme přískokem. Den, někdy půl dne nebo ještě méně, pak třeba dva dny pauza a pak zase něco sklidíme. Jde to zoufale pomalu,“ postěžoval si předseda Zemědělského družstva Kokory působící na Přerovsku Vladimír Lichnovský.
Družstvo má podle něho pod střechou teprve přes 30 procent pšenice a sladovnického ječmene.
„S každým dalším dnem se zhoršuje kvalita, rostou náklady na energie pro sušení, na personál, kombajny a další techniku, která většinu času jenom čeká. Očekávám, že utrpíme ztráty v milionech korun,“ odhadl.
Pšenice se kvůli množícím se plísním podle Lichnovského ve významné míře přesouvá z hlediska potravinářské kvality do skupiny určené ke krmným účelům, podobně žádaný sladovnický ječmen.
„U ječmene je ještě další problém. Klasy kvůli deštivému počasí vlhnou a těžknou. Stébla sladovnického ječmene však nemají takovou pevnost a lehají na zem, takže ležící obilí kombajny nesklidí,“ popsal komplikaci předseda kokorského družstva.
Tamní farmáři odhadují, že ukončí žně v neděli. „To je hodně optimistický odhad. I když by už nepršelo, tak jsou velmi chladná rána a padá hodně rosy, takže musíme čekat, až oschne. Podobně nás limituje v podvečer, kdy se objevuje rychleji a my musíme práce ukončit dřív, než bychom potřebovali,“ vysvětlil Lichnovský.
Ještě nezačali...
Největší zemědělský podnik v regionu – Úsovsko se sídlem v Klopině na Šumpersku – má procento sklizené plochy vzhledem ke členitosti terénu velmi rozdílné.
„Na Hané jsme se pšenicí a ječmenem někde na polovině, na Bruntálsku jsme naopak ještě nezačali. Zpoždění nastalo ale všude a je velmi nepříjemné a drahé,“ shrnul šéf společnosti Úsovsko Jiří Milek.
Očekává, že sklizeň obilí potrvá v podniku ještě deset až 14 dní. Ztráty zemědělců budou výrazné, očekává šéf Krajské agrární komory Olomouckého kraje Ivo Kasal.
„Letos byla na jaře vegetace urychlená, takže spíš jsme potřebovali, aby žně proběhly o něco dříve, než je běžné. Jenže je tomu právě naopak. S každým dalším dnem žní náklady nepříjemně rostou, jak na prodlevách, energiích, tak na kvalitě obilí, které z významné části skončí jako krmné, a toho budou velké přebytky,“ řekl Kasal.
Co s krmným obilím?
Podle něj budou podniky stát před složitým úkolem, jak krmné obilí dobře prodat.
„Stát u nás významně omezil živočišnou výrobu, takže ani nemáme jak tuto surovinu zkrmit. Budeme složitě hledat odbytiště po Evropě. A protože krmného obilí bude přebytek, tak jeho cena bude nízká. Do zahraničí se bude prodávat i se ztrátou,“ obává se Kasal.
Šéf krajské agrární komory se nedomnívá, že snížení kvality části sklizeného obilí a přeřazení z kategorie potravinářského na krmné vyvolá zdražení.
„Letošní žně jsou sice problematické, ale rozhodně nevyvolají nedostatek potravinářského obilí, který by vedl k růstu cen pro zpracovatele,“ sdělil. Podniky zatím mají napříč krajem sklizenu třetinu, jen na úrodné Hané až polovinu ploch v závislosti na podmínkách. V podhorských oblastech je to ale teprve desetina až 15 procent. „Průměrné zpoždění ve sklizni je deset až 14 dní. Teď to vypadá, že počasí bude bez dešťů a následující dny nám pomohou žně urychlit,“ nastínil Kasal.
Lépe jsou na tom rolníci s řepkou. V některých podnicích na Hané už ji sklidili, většina zemědělců ale hlásí ještě desítky procent až polovinu nesklizené plodiny.
„Bohužel i tady je vinou vlhka patrná ztráta kvality a nižší výnosy. Jak u obilovin, tak u řepky jsou zrna kvůli deštivému počasí opakovaně vlhká a vyskytují se nejen plísně, ale nastávají taky procesy obvyklé až při klíčení po zasetí, což je další velký problém,“ objasnil Kasal.
Zatímco se sklizní obilí mají zemědělci velké potíže, pěstitelé chmele si plodinu, která se začíná sklízet kolem 20. srpna, pochvalují. Vzorky zatím vykazují dobrou kvalitu.
„Chmel je ve skvělém stavu. Pokud vydrží počasí, bude dobrá sklizeň jak v množství, tak kvalitě,“ sdělil Lichnovský. Kokorské družstvo je jedním z největších pěstitelů chmele v regionu.
Výnosy ze sklizně jsou zatím lepší než loniZemědělci z Olomouckého kraje dosud sklidili zhruba polovinu polí s obilím a zhruba 80 procent ploch s řepkou. Obilí letos farmáři v kraji pěstují na 88 820 hektarech, sklizeno zatím mají 44 079 hektarů. Průměrný výnos obilí z jednoho hektaru činí 7,26 tuny, před rokem byl 6,44 tuny. Nejdál v kraji pokročila sklizeň ozimého a jarního ječmene, naopak do polí s ovsem a pšenicí jarní zemědělci poprvé vyjeli teprve před několika dny. Pole s řepkou v kraji zabírají 22 604 hektarů a posečeno je 18 049 hektarů. Průměrný hektarový výnos řepky je 3,37 tuny, loni byl 2,78 tuny. V loňském roce regionální zemědělci sklidili 540 558 tun základních obilovin, v meziročním srovnání o 4,1 procenta méně. Zhruba o desetinu klesla sklizeň pšenice, naopak ječmene farmáři sklidili o desetinu více. Některá pole v Olomouckém kraji minulý rok v létě poškodily bouřky, což se promítlo v nižších výnosech obilí i řepky. (čtk) |
