„Letošní žně jsou ve dvaadvacetileté historii našeho zemědělského družstva čtvrté nejlepší,“ uvedl například Miroslav Wrana, předseda představenstva Agra Velký Týnec.
„Sice do poloviny května panovalo období sucha, ale nakonec začalo pršet, a to celkem pravidelně. Ani období extrémních teplot na konci června a začátku července už se pak na sklizni negativně nepodepsalo, jako tomu bylo v minulých letech,“ shrnul.
Sklizeň letos farmáři v Olomouckém kraji dokončili výrazně rychleji než loni, kdy se práce kvůli nepříznivému počasí ve žních zastavily až v první polovině září.
Třeba v Zemědělském družstvu Kokory sice letos měli „jen“ průměrnou sklizeň, zato padl rekord v rychlosti dokončení žní, jež nepřerušovaly deště ani jiné komplikace.
„Končili jsme už 26. července, což se ještě nikdy za celou historii našeho družstva nestalo. Dvakrát jsme končili 31. července, ale že jsme letos měli hotovo ještě o pět dní dříve, je skvělé,“ popsal předseda představenstva Vladimír Lichnovský.
Podle něj tak družstvo ušetřilo na nákladech především za pohonné hmoty, energie nebo mzdách.
Suchem trpěl hlavně sladovnický ječmen
Lichnovský doplnil, že potíže byly se sladovnickým ječmenem, který zejména na jaře trpěl suchem a neodnožil, jak měl. Sklizeň tak skončila pro kokorské zemědělce podprůměrným výsledkem. „Jinak jsme s průběhem žní a sklizní velmi spokojeni,“ podotkl.
Farmáři letos v kraji sklidili z celkové zaseté plochy o rozloze 94 152 hektarů dohromady 629 620 tun obilí při průměrném hektarovém výnosu 6,69 tuny.
Z údajů ministerstva zemědělství vyplývá, že vyšší hektarový výnos v porovnání s loňským rokem zaznamenali letos zemědělci z regionu téměř u všech druhů obilovin. Výjimkou byla jen pšenice ozimá, u níž průměrný výnos dosáhl 7,16 tuny na hektar, zatímco loni byl 7,26 tuny.
Úspěšná byla letos třeba také sklizeň řepky, kterou zemědělci v kraji zaseli na ploše 23 746 hektarů. Průměrný výnos dosáhl 3,83 tuny na hektar, zatímco loni šlo o 3,28 tuny.
„Začalo to už podzimem, který byl velmi příznivý, a ozimy se tak mohly krásně založit. Přes sezonu pak většina zemědělců nepocítila srážkový deficit, a tak si všichni mohou pochvalovat dobré výnosy a kvalitu obilí,“ okomentovala výsledky žní předsedkyně představenstva agrární komory v Olomouci Milada Rašková Měsícová.
Ceny obilí však dobrá sklizeň neovlivní
Nadšení zemědělců však poněkud kazí fakt, že vydařená sezona v České republice nijak neovlivní světový trh, který prodejní cenu obilí určuje.
„Jsme totiž tak malý stát, že v rámci Evropy nic neznamenáme. Tudíž jsme bohužel vydáni na milost mocnějších a vše se bude odvíjet od toho, jaká byla situace v ostatních zemích. Nemyslím si ale, že by letošní sezona byla kvůli vedrům a suchu rekordní,“ nastínil Lichnovský.
Vývoj cen zprvu reagoval na ruskou invazi na Ukrajinu, následně ale došlo k poklesu.
„Některé kontrakty se uzavírají až půl roku před sklizní. Takže i my budeme na základě různých smluv obilí prodávat za lišící se ceny, máme rozptyl až v tisících korun za tunu,“ přiblížil Wrana.
Aktuální ceny obilí jsou tak téměř stejné jako minulý rok. „Oproti loňsku se ale zvýšily náklady o desítky, ne-li stovky procent,“ připomíná Rašková Měsícová.
„Zdražily pohonné hmoty, energie, hnojiva a skoro všechny podniky zvedly mzdy. Nakonec však dostanou za obilí stejné peníze, jako loni,“ zlobí se šéfka olomoucké agrární komory. Dodala, že rostoucí náklady jsou problémem, s nímž nyní bojují všichni zemědělci, a ještě nějakou dobu se to nezmění.
V cenách pečiva se vydařená sklizeň neprojeví
Lidé v obchodech dobrou sklizeň na cenách pečiva nepoznají. „Cenu pečiva neurčuje jen cena pšenice, stejně jako cenu piva neurčuje pouze cena ječmene,“ vysvětlila Rašková Měsícová.
Podle ní cena obilovin tvoří pouze malé procento z celkových nákladů výrobců pečiva. „Zdražení nebo zlevnění obilí se do výsledné ceny pečiva promítne jen pár procenty. Co pekárny a mlýny nyní nejvíc zatěžuje, jsou ceny energií, nikoliv obilí,“ připomněla Rašková Měsícová.
S tím souhlasí i Wrana, který podotýká, že párkrát už zažil i situaci, kdy za obilí dostali zemědělci méně peněz, ovšem pečivo přesto podražilo. To je podle něj jasným důkazem, že výslednou cenu ovlivňují jiné náklady.
Jak se plodinám v regionu dařiloJečmen ozimý vysazeno 3 565 hektarů, sklizeno 23 359 tun, výnos 6,6 tun na hektar (loni 3 022 ha, 17 819 t, 5,9 t/ha). Ječmen jarní 32 491 ha, 202 953 t, 6,2 t/ha (loni 32 189 ha, 195 036 t, 6,1 t/ha). Pšenice ozimá 50 638 ha, 362 511 t, 7,2 t/ha (loni 39 602 ha, 287 448 t, 7,3 t/ha). Pšenice jarní 4 060 ha, 25 304 t, 6,2 t/ha (loni 8 604 ha, 51 405 t, 6,0 t/ha). Řepka 23 746 ha, 91 029 t, 3,8 t/ha (loni 21 608 ha, 70 776 t, 3,3 t/ha). Žito 1 061 ha, 5 863 t, 5,5 t/ha (loni 1 032 ha, 5 366 t, 5,2 t/ha). Oves 1 121 ha, 3 299 t, 2,9 t/ha (loni 2 554 ha, 8 590 t, 3,4 t/ha) Zdroj: ministerstvo zemědělství |
