Odborníci jsou obezřetní, protože kromě krasového území existují při změně hydrogeologických poměrů rizika také pro zdroje pitné vody. Situaci bedlivě sledují i správci blízkých lázní či jeskyní.
Pondělní setkání hostila obec Skalička na Přerovsku v tamní sokolovně. Hodně se mluvilo právě o hydrogeologických rizicích, zúčastnění představitelé České geologické služby (ČGS) by pro jejich zmírnění chtěli vědět víc o výstupech firem, které pro Povodí Moravy (PMO) prostředí monitorují.
„Všichni známe situaci na dálnici D8, kde se debatovalo o vedení trasy. Naše upozornění nebyla brána v potaz a skončilo to sesuvy, zdrženími o několik let a prodražením o miliardu,“ podotkl ředitel státní organizace Zdeněk Venera.
„I zde upozorňujeme na rizika. Respektujeme, že o výstavbě rozhodla vláda, ale je potřeba zohlednit naše poznatky o území a také aby se nám do ruky dostaly všechny podklady pořízené investorem. K tomu zatím kompletně nedošlo,“ dodal.
O podloží už mají odborníci jasnou představu
Jedním z rizik je zvýšený odtok minerálních vod z oblasti. Podle hlavní expertky ČGS na tuto problematiku Jitky Novotné je třeba problém sledovat, i když jsou minerální prameny od hráze zdánlivě daleko.
„Když se zvedne hladina v řece, její průtok jako poklička zatlačí na strukturu minerálních vod, která je extrémně napjatá, voda se zvedá z hloubky 700 metrů. Při povodních to není problém, ale jakmile se tato poklička z fluviálních štěrků ztratí, začne volný prostor vyplňovat minerálka a bude tvořit většinu průtoku proti normální vodě,“ řekla s tím, že dopady mohou být patrné až po deseti letech.
Stavba přehrady u Hanušovic zůstává u ledu, dál se počítá pouze se Skaličkou![]() |
Pondělní „kulatý stůl“ přinesl i výměnu názorů mezi zástupci ministerstva zdravotnictví a Povodí Moravy, jelikož podle resortu z dodaných dat vyplývá nový výskyt minerálních vod, což by mělo vliv na rozhodování o ochraně vod využívaných pro balneoterapii.
Dokončovaná technická studie za desítky milionů korun je financovaná hlavně ministerstvem zemědělství a velká část peněz jde na průzkumy.
„Území máme poměrně masivně provrtáno a díky tomu jasnou představu o podloží. Využili jsme geologické metody, máme změřených několik desítek kilometrů profilu. Rizika jsou dobře zmapovaná. Návrh vodního díla na to reaguje a snaží se vždy vyhnout místům, kde jsou devonské vápence,“ nastínil investiční ředitel PMO Tomáš Bělaška s tím, že po dokončení studie v polovině roku se výsledky dozví i veřejnost.
Hranice žádají zrychlení, povodni unikly jen těsně
Také připomenul nutnost ochrany proti velké vodě. „V září bylo protipovodňové opatření v Hranicích na limitu své kapacity. Vodní dílo Skalička je navrhováno jako klíčový prvek protipovodňové ochrany Pobečví,“ podotkl Bělaška.
Ve zmíněném městě už jsou netrpěliví. „Jak dlouho to celé ještě bude trvat? Budeme v Hranicích čekat na protipovodňová opatření jako na Palačovskou spojku? Nyní jsme chráněni proti padesátileté vodě, v září zbývalo k vylití deset centimetrů. Ať ministerstva dojdou k rozhodnutí, řeknou, co chtějí, rozhodněte a začněte něco dělat,“ apeloval starosta Daniel Vitonský (ANO).
Bečva v Hranicích je lépe přístupná lidem, velkou vodu zastaví hráze a zídky![]() |
Představitelé ministerstev zemědělství a životního prostředí ho ujistili, že postup je schválený a i přes dílčí zpoždění přípravy běží dál. Boční suchý poldr má ochránit území i před povodní na úrovni roku 1997, v plánu je vykoupit potřebné pozemky do roku 2027.
Starostka Skaličky Petra Kočnarová (nez.) pro změnu upozornila na dopady na obec. „Musí se dbát na to, že máme mít 16 metrů vysokou hráz 200 metrů za Skaličkou. Dnes jsou tři varianty umístění stavby, jedna pod naším satelitním městečkem, s tou nesouhlasíme,“ uvedla.