Setkání v Moravském Berouně se zúčastnilo celkem jedenáct starostů obcí v oblasti Nízkého Jeseníku, zejména pak z mikroregionů Šternbersko a Rýmařovsko, přičemž právě tyto obce jsou dotčené vymezením akceleračních zón pro výstavbu větrných elektráren.
„Proběhlo představení stanovisek jednotlivých obcí, které sdělily své připomínky k aktuálnímu vymezení,“ uvedl předseda Mikroregionu Šternbersko Pavel Roubínek.
Podle něho se obce nestaví proti záměru vybudovat větrné elektrárny, ale zejména proti rozsahu, v jakém je jejich stavba naplánovaná.
„Máme tady smlouvu podepsanou s ČEZ o výstavbě fotovoltaických elektráren, dohodli jsme s investorem lokalitu a počet věží na větrnou energii. Nicméně nesouhlasíme s tím, stejně jako ty místní obce, aby tady v okolí Moravského Berouna vzniklo až 120 věží. Nechceme být centrem větrné energetiky,“ vysvětlil pro iDNES starosta Moravského Berouna Jan Hicz (Společně pro Beroun).
Může nás obklíčit přes 120 větrných elektráren, bije na poplach Moravský Beroun |
Podobné obavy vyjádřil i starosta Norberčan Stanislav Hudáček (SNK), jehož obec je akcelerační zónou AOV 18 postižena nejvíce. „Strojů by se v té akcelerační zóně mohlo postavit až čtyřiašedesát. Na naše území, které je akcelerační zónou AOV 18 postiženo nejvíce, by vyšlo tak 24 kusů,“ uvedl starosta Norberčan Stanislav Hudáček (SNK) s tím, že s tak vysokými počty nesouhlasí.
Obec, v jejímž katastru už stojí tři větrné elektrárny, podle starosty počítá s rozšířením větrného parku, nicméně pouze v řádu jednotek kusů.
Jedním z klíčových bodů jednání byla navrhovaná vzdálenost větrných elektráren od obytné zástavby. „Na tomto si myslím, že panuje shoda, že 500 metrů je prostě příliš málo na výškovou dimenzi elektráren, které by se tady mohly vybudovat,“ objasnil Roubínek.
Zároveň některé obce upozorňují na skutečnost, že akcelerační zóny často zasahují do územních plánů obcí. „Tady jednoznačně platí to, že pokud to bude schváleno, tak de facto územní plán dotčených obcí bude muset být přepracován, podobně jako to bylo v minulosti u kanálu Dunaj-Odra-Labe,“ podotkl Roubínek.
Boj o větrníky kousek za domem. Stát řeší, kde mohou obří elektrárny stát |
Celkem jedenáct starostů obcí z Olomouckého, ale i sousedního Moravskoslezského kraje, se tak na setkání domluvili na společném postupu.
„Zájmy obcí musí být zohledněny“
„Každá obec si uplatní své připomínky sama, protože budou třeba ve větším, podrobnějším rozsahu pro ta místní specifika. Pokusíme se ale najít průnik a dáme společné stanovisko za naše společenství obcí Mikroregionu Šternbersko,“ doplnil předseda s tím, že by tak mělo vzniknout memorandum mezi obcemi, které bude vyjadřovat obecný nesouhlas s rozsahem zón a požadavek na zohlednění místních podmínek.
Vzniklé memorandum zúčastněných obcí by pak podle Roubínka chtěly obce zároveň odeslat společně. „V obecné rovině by mělo hovořit o tom, že nejsme a priori proti, ale požadujeme, aby byly zájmy a stanoviska jednotlivých obcí více zohledněny. Stejně tak, aby bylo zohledněné umístění a podmínky, které v území máme, ale nejsou třeba popsány do akceleračních zón v tomto stádiu,“ doplnil Roubínek.
Ministerstvo pro místní rozvoj počítá na území Olomouckého kraje s možným vznikem osmi zón pro rychlejší výstavbu větrných elektráren a čtyř oblastí pro snadnější instalaci solárních elektráren. Některé zóny zasahují i do sousedního Moravskoslezského a Zlínského kraje.
Rychlejší stavbu větrníků chce umožnit na území u Lipiny, Horní Loděnice a Šternberka, v okolí Huzové, Hraničních Petrovic a Jívové či v okolí Moravského Berouna, kde oblast zasahuje i do sousedního Moravskoslezského kraje.
