Přestože už restaurátoři odkryli většinu z fresek datovaných do konce 18. století, na kterých byly přes 80 let vidět pouze obrysy některých postav, část o rozloze zhruba 500 metrů čtverečných jim ve šternberském kostele Zvěstování Panny Marie stále zbývá.
Důvodem, proč byly podle Mariána Margholda, koordinátora projektu obnovy interiéru šternberského kostela, malby tak dlouho zakryty, je nedostatek financí a především nezájem komunistického režimu o sakrální stavby.
"Před začátkem rekonstrukce byly na stěnách kostela znatelné obrysy některých postav či iluzivní architektury, byla však i místa, kde nebylo vidět vůbec nic," nastínil stav fresek.
Samotná práce desetičlenného týmu restaurátorů pak spočívala v čištění maleb od sazí. "Stěny se musely čistit opakovaně. Místy až pětkrát, aby restaurátoři kostelu vrátili jeho podobu z konce 18. století," popsal Marghold náročnost prací.
Podrobnosti požáru, který kostelní výzdobu zničil, jsou přitom i po letech neznámé. "Dodnes nevíme, proč zde začalo hořet," uvedl kaplan šternberské farnosti Zdeněk Gerhard Klimeš.
Návrat v čase stál 25 milionů korun
Pomyslný návrat v čase o více než dvě století, od kterého nyní šternberskou farnost dělí ještě zhruba pět set metrů čtverečních zašlých stěn, vyjde na více než 25 milionů korun. Jejich zdrojem jsou z valné části dotace z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. "Přispěl také Olomoucký kraj a město Šternberk," doplnil Marghold.
Autorem více než tří tisíc metrů čtverečních barokních maleb byl František Antonín Šebesta, který své jméno kvůli zdání umělecké exkluzivity po italsku upravil na Sebastini. Na objednávku šternberských augustiniánů pracoval v tamním kostele v rozmezí let 1781 až 1783.
Fresky ve šternberském Chrámu Zvěstování Panny Marie zakrývala přes osmdesát let špína a saze, nyní jsou opět vidět (pro zvětšení fotografií klikněte). foto: Petr Janeček, MF DNES
"V listopadu toho roku byl kostel vysvěcen, je možné, že nějaké drobnosti dodělával i po tomto datu," upřesňuje Michaela Šeferisová Loudová z brněnské Masarykovy univerzity, která se o šternberské malby zajímala.
"Na konci 18. století byl už jedním z mála lidí, kteří tak ohromný prostor zvládli vymalovat. Je ovšem třeba uvést, že Šebesta byl co do úrovně svých nástěnných maleb umělcem spíše druhé kategorie. Uznání se dočkal především za své olejové obrazy křížových cest."
Při rozebírání varhan odborník zjistil, že potřebují opravu
Šeferisová Loudová zmiňuje také kostel Milosrdných bratří v Prostějově, kde Šebesta v letech 1753 až 1755 zanechal svoji první nástěnnou stopu v podobě cyklu fresek k oslavě svatého Jana Nepomuckého.
Autorem fresek ve šternberském Chrámu Zvěstování Panny Marie je barokní malíř František Antonín Šebesta. Pro zvětšení fotografií klikněte. foto: Petr Janeček, MF DNES
Důležitým jménem je pak v malířově životopisu také jeho učitel Franz Anton Maulbertsch, který v 18. století patřil k nejvýznamnějším malířům v rakouské monarchii. "Šebesta se při tvorbě svých maleb nechal od svého učitele výrazně inspirovat," doplňuje Šeferisová Loudová.
Součástí projektu obnovy interiéru šternberského kostela se pak trochu neplánovaně stala také generální oprava místních varhan, které na svém místě stojí od roku 1929.
"Jejich část jsme museli rozebrat kvůli stavbě lešení. Odborník na varhany nám pak při té příležitosti doporučil jejich opravu," popisuje Marghold s tím, že čtvrtého prosince ve Šternberku začne veřejná sbírka na dofinanacování jejich opravy. Rekonstrukci by totiž nyní potřebovala také fasáda kostela nebo střecha na jeho věžích.
Usazování píšťal varhan ve šternberském Chrámu Zvěstování Panny Marie, které musely projít generální opravou. foto: Antonín Gerža
