Skupina spolupracujících dronů létá kostelem ve Staré Vodě autonomně, takže je neřídí operátor ani pilot. Drony mají přesně rozdělené úkoly: jeden například nese kameru, ostatní pak zdroje světla, která míří na jednotlivé cíle v předem určeném úhlu.
„Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti,“ vysvětlil Martin Saska technologický posun, který je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let.
Do Staré Vody na Libavé dorazila vědecká skupina působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Naposledy zde byli vědci z ČVUT v roce 2017.
Ačkoli jsou robotické drony rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze Saskův tým.
Zkušenosti z projektu Dronument shrne také workshop, který skupina Multirobotických systémů FEL ČVUT organizuje ve čtvrtek 12. srpna v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí v Praze.
K jejímu programu se bude možné připojit i vzdáleně. Součástí akce bude i ukázka letu bezpilotních robotických helikoptér v prostředí bez GPS signálu.
Vzhůru do nepřístupných míst
Drony se dostanou i do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou například kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u kterých je ze země vidět jen přední část a k jejichž prozkoumání by bylo jinak potřeba stavět lešení či dopravit vysokozdvižnou plošinu. Ta se často na místo ani nedostane kvůli stísněným prostorám.
Skvělý posun v kvalitě obrazu pochválil i památkář Milan Škobrtal z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci, který s Multirobotickou skupinou z FEL ČVUT spolupracuje.
DronumentCílem multidisciplinárního projektu, na kterém se podílí skupina Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT a Národní památkový ústav, je vyvinout metodologii při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie. Schopnost létat velmi přesně, a tedy bezpečně, je klíčová pro proces dokumentace částí historických objektů (formou foto a videodokumentace, 3D skenování nebo spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či externí podpěrné infrastruktury. |
„Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas. Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy,“ poznamenal památkář, který vidí využití dronů při mapování rozměrných a špatně dostupných prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály.
„Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou,“ shrnul svou zkušenost.
Škobrtal má v plánu ve spolupráci se skupinou Multirobotických systémů celkově zmapovat stav šestnácti památkových objektů.
„Jsou to například zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí. Poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé byl zničen během pobytu sovětských vojsk a o jeho záchranu usiluje město a spolek Lubavia. Kompletní sken interiéru poutního chrámu pořízený drony byl využit pro zhotovení jeho 3D modelu,“ popsal památkář.
Projekt Dronument navštívil například korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely sv. Mořice v Olomouci, sv. Mikuláše v Praze či grotta v polském Gorzanowě.
Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená Martinem Saskou se dokáže v interiérech objektů pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase a přitom reagovat na neočekávané překážky.
