Pátek 18. září 2020, svátek má Kryštof
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 18. září 2020 Kryštof

Virus byl impulzem k vývoji novinek, říkají výrobci ořechových másel

  16:05
Inspiraci pro výrobu ořechových másel si zakladatelé olomoucké firmy Šufan přivezli z Kanady. Od roku 2014 jejich byznys stále roste, ročně zpracují 50 tun surovin. Září bude pro firmu přelomové, ještě o letních prázdninách potřebovala k životu 500 metrů čtverečních, tento měsíc to bude již dvojnásobek. Společnost přijde i s novými výrobky.

Původními zakladateli firmy Šufan jsou Marek Dyntera (vlevo) a Matěj Zavoral (vpravo). Vloni se k nim coby nynější třetí spolumajitel přidal Lukáš Medek. (srpen 2020) | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Impulzem pro vývoj nových produktů byl pro trojici spolumajitelů – šestatřicetiletého Marka Dynteru, třicetiletého Matěje Zavorala a sedmadvacetiletého Lukáše Medka – i koronavirus a jarní karanténa. Po počátečním propadu při ní ve výsledku pracovali ještě víc než doposud.

Novinkou ve vašem podnikání je změna názvu firmy z Šufánek na Šufan. Proč k tomu došlo? Pletli si vás lidé se známým lihovarníkem Martinem Žufánkem?
Marek Dyntera:
Když jsme před šesti lety firmu s Matějem zakládali, chtěli jsme původně anglický název. Grafik nám to ale rozmluvil s tím, že když chceme dělat byznys především v České republice, tak ať máme také český název. Oba pocházíme z východních Čech a u nás se naběračce skutečně říká naběračka. Moravské pojmenování šufánek jsme proto neznali a moc se nám to slovo líbilo. Nicméně tvrdý alkohol ani jeden z nás nepije, a neměli jsme tak ponětí, že existuje lihovarnická firma Žufánek.

Matěj Zavoral: A je bohužel pravda, že některým zákazníkům trvalo, než se zorientovali a pochopili, že Šufánek a Žufánek je rozdíl. Byli jsme v kontaktu s Martinem Žufánkem a nakonec jsme název změnili.

První sídlo firmy ovšem bylo v Kroměříži, jak jste se dostali do Olomouce?
MD:
Do Kroměříže nás z východních Čech přetáhly naše ženy, já tam stále bydlím a do Olomouce dojíždím. Prostory, kde jsme na začátku sídlili, jsme po čase museli vyklidit a naskytla se možnost podnikat v Olomouci.

MZ: Nejprve to bylo ve starém historickém domě v Pekařské ulici. Šlo o docela malý kumbálek, se vším všudy měl zhruba 100 metrů čtverečních. Po dvou letech jsme se stěhovali sem do Holické ulice, kde jsme už potřebovali kolem 500 metrů. A v září půjdeme na dvojnásobek. Firma roste.

A to i početně, od loňského roku se k vám, k původním dvěma zakladatelům, přidal Lukáš Medek. Jak jste se do Šufanu dostal?
Lukáš Medek:
Dokončil jsem studium práv, ale věděl jsem, že se tomu nechci věnovat. Dlouhodobě se zajímám o kvalitu potravin a nejprve jsem šel ke klukům na brigádu.

MD: Už předtím jsme se ale potkali, myslím, že to bylo v roce 2017, kdy Lukáš pracoval na ministerstvu zemědělství. V rámci projektu Poznej svého farmáře měl na starosti Olomoucký kraj. Kontaktoval nás, seznámili jsme se a viděli jsme, že je to dobrý týpek.

MZ: Lukáš pak projevil zájem setrvat u nás dlouhodobě.

Na začátku ovšem stáli Marek a Matěj a jejich tříletý pobyt v Kanadě, kde ochutnali tamní čistě ořechová másla. Po návratu do České republiky jste zjistili, že tady nic podobného není k dostání, a pustili se do výroby. Máte ještě první stroj, který jste koupili za peníze vydělané v Kanadě?
MD:
Ještě ho máme a je funkční. Je to takový malý profesionální mixér. Využíváme ho na testovací výrobu nových produktů.

Jak vznikají?
LM:
Především se držíme jednoduchosti a čistoty složení. U konkurence je nyní trend hodně mixovat suroviny, chutě či různé druhy ořechů do jedné směsi. Touto cestou jít nechceme. Podle mě už to jsou jen marketingové pokusy a nesmysly. My si stojíme za tím a nám samotným chutnají výrobky, kde má prim jedna základní surovina.

Kolik lidí dnes tvoří Šufan?
LM:
Dohromady, když započítáme nás tři a také externí účetní či další odborníky, tak se na chodu firmy podílí zhruba deset lidí. Přímo ve firmě je sedm a půl úvazku.

MD: Čistě ve výrobě jsou pak potřeba tři až čtyři lidi, záleží na aktuální situaci.

Dostanete se ještě někdy přímo do výroby?
MD:
Samozřejmě.

MZ: Člověk alespoň neztratí přehled o tom, co vyrábí. Můžeme tak stále na vše dohlédnout.

Jaký má vaše firma obrat?
LM:
Předminulý rok to bylo necelých 10 milionů, minulý rok už 15,7 milionu. Meziročně jsme pak vyrostli o zhruba šedesát procent.

MZ: Pro představu, ročně zpracujeme kolem 50 tun surovin, vznikne tak víc než 100 tisíc kusů našich produktů. Děláme ořechová másla, od minulého roku jsme se rozrostli o granolu, balení ořechů či například o povidla.

Budete tento sortiment ještě nějak rozšiřovat?
LM:
Určitě budeme, dokonce brzy. Ale neradi bychom to předem prozrazovali. Půjde však o věci, které v České republice ještě nikdo nedělá.

MD: Vše se naši zákazníci dozví už tento měsíc.

Odkud berete suroviny?
LM:
Naše filozofie je, že se – samozřejmě i s ohledem na kvalitu – snažíme brát suroviny z co nejbližších lokalit, aby k nám zbytečně neletěly letadlem či nepluly na lodi. Když si u nás vezmete trh s arašídy, tak ty z 99 procent pochází z Argentiny, Číny, Indie a USA. Takže z úplně jiných kontinentů. Ovšem třeba v Řecku se arašídy pěstují také. Tamní produkce ovšem není nijak velká, je tak mnohem těžší se k ní dostat. Ale nám se to podařilo.

MD: Výrobci v Kanadě a v USA tak spoléhají na svůj kontinent, my zase na svůj. V co největší míře používáme evropské suroviny. Navíc americké mandle i pistácie jsou hodně ošetřené postřiky, pěstují se v opravdu velkém množství a také se nám chuťově zdají takové konvenční. Španělské či celkově evropské suroviny, byť jsou dražší, nám chutnají lépe. A jak už zaznělo, nemusíme je vozit přes celý svět.

MZ: Konkrétně tak mandle máme ze Španělska, arašídy a pistácie z Řecka. Lískové ořechy pochází z Turecka a Řecka. Kokos a kešu už musíme brát z Vietnamu či Indonésie, to jinde neseženete. Což platí i pro makadamy, které objednáváme z Austrálie.

Jak se za dobu, co podnikáte, ve vašem oboru proměnil trh?
MD:
Když jsme začínali, téměř jsme neměli konkurenci. Nikdo tady nic podobného nevyráběl. Ukázalo se to, když jsme vznik firmy a začátek výroby řešili s úřady. Dali jsme jim vědět, co a jak bychom rádi vyráběli, ale oni na to ani neměli tabulky. Nevěděli, kam naše produkty zařadit. Teď už je to samozřejmě jinak. A konkurence za těch šest let výrazně přibylo.

LM: Teď vím o zhruba patnácti firmách, které dělají či se snaží vyrábět podobné produkty jako my.

Čím si vysvětlujete, že tady ještě v roce 2014 ani úřady nic podobného neznaly?
MD:
Máslo vyrobené pouze z mletých ořechů tady stále není tradiční pokrm. Ovšem ve Spojených státech, v Kanadě či v Británii znají arašídové máslo už od začátku 20. století. A například při 2. světové válce sehrálo velkou roli, vojáci ho fasovali, je v něm hodně energie. Jeden z mých přátel má doma dokonce plechovku s arašídovým máslem právě z té doby. Dal mu ji děda, Američané to rozdávali v rámci poválečné pomoci.

MZ: V Kanadě jsme potkávali místní sportovce, kteří měli velice často k svačině pečivo právě s arašídovým máslem. Také s sebou kvůli doplnění energie nosili ořechy. To jsme neznali.

LM: Navíc když se podíváte na spotřebitelský koš průměrné domácnosti u nás a například v USA, tak tam arašídové či jiná ořechová másla mají mnohem větší podíl než u nás. Je to tam běžná součást jídelníčku.

Zmínili jste, že na začátku podnikání jste byznys chtěli dělat především v České republice, nyní prodáváte i na Slovensku. Plánujete další expanzi do zahraničí?
MZ:
Naše výrobky dodáváme do zhruba dvou set obchodů u nás i na Slovensku. Tam toho ale zatím prodáváme málo, ale právě v září plánujeme větší expanzi.

LM: Další země pak přichází v úvahu výhledově. Až se naučíme plnohodnotně prosadit za hranicemi na Slovensku, můžeme přemýšlet o tom, co bude dál.

Chodí vám na e-shop i objednávky ze zahraničí?
LM:
Občas nás někdo požádá, zda bychom mu něco nedodali.

MD: Nejdál jsme posílali balíček do Kanady či na Nový Zéland.

Jak vás zasáhl koronavirus a karanténa?
MD:
Na začátku přišel propad, ale řekli jsme si, že musíme bojovat. Díru, co nám způsobil výpadek z kamenných obchodů, jsme museli vykrýt e-shopem. Začali jsme více šlapat do marketingu a prezentace našich výrobků lidem. Ve výsledku jsme tak na e-shopu zaznamenali nárůst objednávek řádově o desítky procent. Koronavirus pro nás byl také impulzem k vývoji nových výrobků. Nakonec jsme tak pracovali ještě víc než v době před karanténou.

LM: Bylo to lepší než sedět doma a fňukat.

  • Nejčtenější

Jak z románu. Policista, advokát a podnikatel měnili život dvou žen v drama

Kosmetička Iveta Štetinová a zdravotní sestra Jana H. se neznají, přesto oběma do života dramaticky zasáhly události, v...

Olomoucký hokejový klub přišel o hlavního sponzora s miliony z hazardu

Premium Olomoucký hokejový klub přišel o hlavního sponzora. Již ho nebude podporovat hazardní magnát Josef Endl. Hlavní příjmy...

Má pět dětí, tři onemocněly. Jana popsala, jak vyhrála boj s atopickým ekzémem

Premium Stále více rodičů bojuje s atopickým ekzémem u dětí. Postihuje až každého čtvrtého kojence, u předškoláků je výskyt...

Končí Polák, štít záložní řady. Měl jsem vlastní cestu, ohlíží se za kariérou

Premium Symbolika té chvíle těžko mohla být významnější. Fotbalový teenager Adam Hložek se minulý pátek stal nejmladším hráčem,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Město darovalo kraji pozemek na stanici záchranky, dostalo za to pokutu

Mohelnická radnice dostala pokutu přibližně 140 tisíc za to, že převedla na Olomoucký kraj pozemek, jenž před lety...

Nový most se nepovedl. Kraj žádá firmu, ať ho postaví znovu. Ta odmítá

Premium S takovou situací se Moravskoslezský kraj jako investor ještě nesetkal. Odmítá převzít most přes železnici ve Frýdlantu...

Voříšci Evropy. Češi mají slovanskou krev jen z jedné třetiny, říká vědec

Premium Věda vyvrací dávné mýty o původu obyvatel Česka. A rasové a národovecké mýty obecně. V magazínu Víkend to vysvětluje...

Feťáci lásky stále hledají, ale nikdy nenajdou, říká párový terapeut Vojtko

Premium Lásku si často pleteme se zamilovaností, ale vztah je práce, která nikdy nekončí. „Tolerance není ten správný klíč ke...

  • Další z rubriky

Opilec nezvládl elektrokoloběžku, před přechodem narazil do auta

Do osobního auta, které v Litovli zastavilo před přechodem pro chodce, narazil opilý muž na elektrokoloběžce. Policie...

Krajské jídelny mají vařit z místních surovin, říká lídr Spojenců Jurečka

O vedení Olomouckého kraje v říjnových volbách usiluje také uskupení Spojenci – Koalice pro Olomoucký kraj. Sestavili...

Podnikatel roku se hledá i v Olomouckém kraji. Pošlete tip na vítěze

Sběrem nominací a přihlášen začal nový ročník ankety EY Podnikatel roku. Součástí soutěže bude i v novém ročníku...

Vydání půdy u Hněvotína je jasný klientelismus, říká lídr Pirátů a Starostů

Lídrem společné kandidátky Pirátské strany a hnutí Starostové a nezávislí pro říjnové krajské volby v Olomouckém kraji...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Microsoft vytáhl servery z oceánu, jejich nízká poruchovost překvapila

Z mořského dna u skotského souostroví Orkneje námořníci vylovili datacentrum společnost Microsoft. Za více než dva roky...

Benešová: Nečekala jsem, že synova svatba bude tak emocionálně náročná

Závěr prázdnin byl pro Lucii Benešovou ve znamení svatebních příprav. K oltáři dovedla svého nejstaršího syna Luciána,...

Jeho prsty byly najednou ve mně, obvinila fotografa ze zneužití Ratajkowski

Emily Ratajkowski (29) zveřejnila obsáhlou esej, ve které obvinila fotografa Jonathana Ledera ze sexuálního zneužití....

Porno je reklama na fitness, říká jeden z nejstarších českých pornoherců

Je obsazovaný do pornoscén z kategorie „old and young“. Není divu, s natáčením začal před svou padesátkou a točí už...

Nová data ukázala alarmující poměr pozitivních testů. Už je nad 20 %

Epidemie koronaviru se v Česku vymyká kontrole. Napovídá tomu ukazatel, který měří poměr pozitivních testů oproti všem...