Snad nás elektronika nenahradí, doufá meteorolog z nejodlehlejší stanice

  12:52aktualizováno  12:52
K nejbližšímu stavení jsou to tři kilometry, i proto má meteostanice na Červené hoře u Libavé na Olomoucku pověst nejodlehlejšího pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu. Sedmikilometrovou túru sem na směnu několikrát do měsíce absolvuje i František Putala, který už 27 let pracuje jako vedoucí meteorolog – pozorovatel.

Pokud vím, máte vystudovanou techniku. Jak se inženýr dostane k meteorologii?
Na pobočku Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě jsem původně přišel jako technik výpočetního střediska. Tehdy tam stál ještě sálový počítač ADT. Po roce 1989 přišla éra osobních počítačů, ale mně se to nějak okoukalo, tak jsem začal dělat opravy měřicích přístrojů. Jak jsem jezdil po jednotlivých stanicích, práce meteorologů – pozorovatelů se mi zalíbila, tak jsem si zkusil dát žádost o umístění. Za půl roku se pak uvolnilo místo na Červené.

Čím vás to povolání lákalo?
Pocházím z vesnice. I když na Ostravu, kde bydlím, jsem si už zvykl, pořád je tam na mě moc lidí. Někdy potřebuji odjet.

Kolik dnů v měsíci na Červené trávíte?
Střídáme se tady tři pozorovatelé po třech dnech. Bývám tu na začátku, v půli a pak na konci měsíce.

Po zbytek měsíce máte volno?
Ano. Jen si to představte – deset dnů strávíte v přírodě a pak máte dvacet dnů volna (smích)! Pro toho, komu nevadí samota, je to příjemné prostředí. Najdou se však lidé, kterým to nesedne.

Za těch 27 let, co sem chodíte, změnila se okolní krajina?
Změny jsou rychlejší a rychlejší. Zatímco v 90. letech v Guntramovicích, nejbližší vesnici pod kopcem, expandovalo chalupaření, dnes jsou chalupáři na ústupu. To se projevuje i na využívání pozemků. Mně na někdejší trase z nádraží například vyrostla dančí obora, kterou musím obcházet.

Na kopec už taky nechodíte hustým lesem...
Ano, les výrazně prořídl. Když jsem sem nastoupil, byly stromy v okolí stanice vysoké, ale pořád ještě byl vidět aspoň hřeben Jeseníků. Postupně i on zmizel za jejich vrcholky. To, že na opačné straně jsou Beskydy a jako nejvzdálenější bod Lysá hora, jsem se dozvídal jen z informační tabule. Nevěřil jsem, že tyto hory někdy uvidím. Pak se ale kůrovec s kůrovcem sešel a pohled na Beskydy už mám.

Takže jste vlastně za lýkožrouta rád?
I někteří mí předchůdci byli takoví nadšenci do meteorologie, že si přáli, aby přišel kůrovec na lokální úrovni. Stanice je stavěná na to, aby měřila počasí. Když zarostla lesem, začínala postrádat smysl.

Jak vypadalo její okolí v 50. letech, kdy vznikla?
Byly tady jen pastviny a pole. Místo je vybrané tak, aby stanice co nejlépe vyhovovala měření větru. Prioritou byl kopec, pokud možno bez vegetace, odkrytý do všech možných stran.

Fotogalerie

Meteostanice v nadmořské výšce 749 metrů ale nebyla první, co na tomto vrcholu stálo. Už za války ho objevili Němci, kteří tu měli naváděcí letadlovou věž.
Působení někdejší německé posádky ještě není úplně objasněné. Kolega, který je už v důchodu, se této otázce hodně věnuje a nedávno objevil další nové informace. Místní té věži říkali radar, ale to ona nebyla. Předpokládáme, že sloužila spíš k navigaci.

Inspirovali se Češi u Němců?
Myslím, že ne. Meteostanice tady byla vybudována v souvislosti s tím, že po válce armáda potřebovala výcvikový prostor. Ve hře byl i Hrubý Jeseník, ale nakonec padla volba na Libavou. Kvůli střelbám chtěla armáda měřit přízemní vítr. Nejdříve to zkoušela ve Městě Libavá, ale nebylo to reprezentativní měření. Proto vojáci chtěli meteostanici. Zvítězila Červená hora.

Sloužila stanice od začátku také hydrometeorologickému ústavu?
Ne, dva roky ji provozovali pouze vojáci. Až v roce 1954, kdy byl zřízen Státní meteorologický ústav, se rozhodlo, že zastřeší všechny dříve vybudované meteostanice. Tato nebyla nejstarší, ale podle jejího vzoru se stavěly další – na Lysé hoře, Churáňově, Přimdě, v Kuchařovicích u Znojma nebo také na Pradědu. Michal Tatarkovič jako nový vedoucí byl původně voják z povolání. On a jeho bratr Mikuláš to tady rozjížděli a jsou dodnes legendární.

Jak se vyvíjelo měření?
Postupně přibyly teplota, vlhkost nebo pozorování oblačnosti. Jako poslední se přidaly výpar a půdní teploty. Měření se standardizovalo v rámci celé sítě. V současnosti měříme nejvíc prvků v historii.

Kdy mechanické přístroje nahradila elektronika?
Až do 90. let bylo měření manuální. Hodnoty z klasických přístrojů se zapisovaly na papír a odesílaly vysílačkou. Tu později nahradil dálnopis, který už pamatuji i já . Později se přešlo na telefonní modemy. S nástupem počítačů v 90. letech přišla i automatizace. Teď je prakticky všechno měření elektronické, klasické přístroje jsou tu jen jako záložní.

Nebojíte se, že jednou vás elektronika nahradí úplně?
Může se to stát. Například v Německu od loňského roku obsluhu na stanicích nemají, jsou plně automatické. Já si chci ale fandit, že my lidé jsme nenahraditelní. Elektroniku mám vystudovanou, ale nepatřím k jejím bezmezným nadšencům.

Zažil jste den, kdy elektronika vypověděla službu a vy jste musel všechno měřit mechanicky?
Velký problém jsou bouřky, i když tady nejsou tak výrazné jako třeba na Lysé hoře. Tam každý rok část elektroniky vyhoří, protože poblíž udeří blesk. Nám se to tady přihodilo dvakrát. Poprvé, když vedle postavili věž mobilního operátora. Při první bouřce dostala zásah. Výboj přes trafo přišel i k nám. Všechno, co bylo připojené do elektřiny, bylo rázem nefunkční.

Zaznamenala stanice na Červené nějaký extrém v počasí?
Za dobu, co tu pracuji, hlásila extrémy asi jen třikrát. Stanice není nejvyšší, není údolní ani na okraji republiky. Když se něco nasune od severu nebo od jihu, vždy je některá stanice víc na ráně. Když to foukne, tak to víc pocítí ty výše položené. Extrém je tu opravdu výjimkou.

Zvýšila se tady v posledních letech průměrná teplota?
Poměry v naší oblasti se celkově změnily. Nakolik jsou periodické a nakolik ovlivněné člověkem, je otázkou. Průměrné teploty narostly o pár desetin stupně. Celkově je i méně srážek – z našich záznamů vyplývá, že ubyla zhruba třetina dřívějších úhrnů. Nynější srážky jsou navíc nárazové. Není to tolik vidět na ročním úhrnu, ale narostlo extrémů – jeden den spadne 50 milimetrů, pak tři týdny neprší vůbec.

Vrátí se vše do normálu, nebo se extrémy budou stupňovat?
Na naší stanici měříme počasí 65 let, některé další mají až 120letou řadu měření, cykly v přírodě však probíhají v ještě delších časových obdobích. Odborníci se dohadují, co ještě je a co už není běžný cyklus. Každopádně i ten bývá delší než lidský život. U klimatických změn jsou horizonty ještě delší, takže některé záležitosti nejsou až tak podchycené. Planeta si poradí i s mnohem drastičtějšími změnami, ale potřebuje na to podstatně delší čas. Jen doufám, že některý z jejích regulačních mechanismů nebude naplněním vtipu, který dávají k dobru astronomové: To se při oběhu Slunce potká Země s Marsem a Země říká: ‚Cítím se nějak špatně, asi jsem někde chytla lidi.‘ A Mars na to: ‚To znám, neboj, to přejde.‘

Myslíte si, že má člověk podíl na změnách klimatu?
Domnívám se, že má. V celkovém měřítku toho, co by se s tím dalo dělat, ale nefandím velkým projektům. Myslím, že lidé spíš musí změnit své myšlení, začít sami u sebe.

  • Nejčtenější

Poslední úsek D1 získal klíčové razítko, Děti Země už ale chystají odvolání

Klíčové razítko získala stavba posledního chybějícího úseku dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi. Olomoucký stavební...

Pěstitel léčebného konopí Dvořák je ve vazbě, mířil do USA žádat o azyl

Jeden z nejznámějších tuzemských propagátorů léčebného konopí Dušan Dvořák z Prostějovska skončil ve vazbě, neboť se...

Jágr: Když chceš něco dokázat, musíš jít tou nejtěžší cestou

Jaromír Jágr oslavil 17. listopad stylově, výhrou s Kladnem v Olomouci. A pak připomněl, že jen díky pádu režimu mohl...

Svět, který mizí. Ale národní házenou pochovávali už mockrát...

Tři tělocvikáři na začátku 20. století vymysleli sport, jenž pojmenovali národní házená. Až mnohem později spojením se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

U Olomouce stál provoz na koridoru, žena sražená vlakem zemřela

Kvůli srážce vlaku s člověkem v kolejišti se dopoledne zastavila doprava na železničním koridoru u Olomouce. Mezi...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Vrátit dotaci nestačilo, kvůli opravě staré vily čeká starostu Vápenné soud

Obec Vápenná na Jesenicku musela před časem kvůli nedodržení podmínek vrátit desetimilionovou dotaci, kterou dostala na...

Potomek králů v Olomouci uctil předka, který nechal srdce ve zdejším chrámu

Potomek rakouských císařů a českých králů dorazil do Olomouce. Georg Habsbursko-Lotrinský sem přijel u příležitosti...

Pták narazil do skleněné stěny a spustil poplach v památníku lovců mamutů

Neobvyklý zásah absolvovala hlídka městské policie v Přerově. Kvůli spuštěnému alarmu vyjela do památníku lovců mamutů,...

Do centra Olomouce zamíří archeologové, velký průzkum slibuje řadu objevů

Pozůstatky obrovského hřbitova u chrámu svatého Mořice či památky na dávné osídlení a také opevnění Olomouce. Takové...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz