Pondělí 8. srpna 2022, svátek má Soběslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 8. srpna 2022 Soběslav

Hlavní je dodržet místní zvyklosti, říká o výzkumu v pralese expert na hmyz

  11:52
DNA hmyzu z více než 800 lokalit v Asii, Africe a Austrálii už během své práce zanalyzovala výzkumná skupina z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií olomoucké univerzity. Díky tomu našla v jediné skupině tropických brouků asi 2 tisíce druhů, z toho polovinu dosud neznámých. Nové znalosti mohou podle vedoucího skupiny Ladislava Bocáka sloužit mimo jiné i k účinnější ochraně přírody.

Ladislav Bocák (uprostřed u mikroskopu) se zabývá hlavně výzkumem fauny jihovýchodní Asie a Nové Guineje, mimo jiné prostřednictvím mapování druhů brouků prostřednictvím jejich DNA. | foto: archiv L. Bocáka

Prvním krokem vaší práce je nasbírat vzorky pro následný výzkum. Jak často jezdíte do terénu a jak brouky vlastně chytáte?
V terénu jsme skoro každý rok, obvykle na jeden měsíc. Brouci, které studujeme, jsou aktivní přes den. Máme trasu vedoucí pralesem a používáme buď smýkací sít nebo oklepáváme větve na plachtu, případně rozebíráme dřevo. Tito brouci jsou výstražně zbarvení a shlukují se, proto stačí najít dobré místo. Po jeho objevu máme možnost za krátkou dobu získat mimořádně druhově bohaté vzorky. Samozřejmě často to záleží i na počasí a terénu.

Liší se brouci, kteří žijí tropech, od těch, které můžeme najít v naší přírodě?
Většina hmyzu v tropech je stejně velká jako u nás. Když jsem kdysi jel na výzkum poprvé, tak jsem si myslel, že budu chytat velké brouky, ale těch je opravdu jen minimum.

Bývá to v pralesech nebezpečné?
Když se člověk chová opatrně, tak je nebezpečí malé, třeba i hadi se člověka bojí a utíkají. Spíše mohou nastat problematické situace, pokud bychom nerespektovali místní zvyklosti. Například na Papui Nové Guineji mají tamní obyvatelé velmi silný vztah k půdě. Je tedy důležité si napřed od nich vyjednat povolení. Řešení neoprávněného vstupu do lesa může být nebezpečné, v těchto oblastech se používá jako argument i sekera nebo nůž. Proto spolupracujeme s centrem Akademie věd na tomto ostrově a vždy máme doprovod pracovníka, který zná obyvatele a je připravený nejasnosti vyřešit. Už se nám i stalo, že se naši průvodci poprali s lidmi z vedlejší vesnice a druhý den to řešili náčelníci. Ale to je výjimka.

Když pracujete v terénu, žijete přímo ve vesnicích?
Poslední dvě expedice nám velmi pomohla skupina Vojtěcha Novotného z Akademie věd. Poskytla nám přístup k jejich výzkumným plochám v horách, kde je již uzavřena dohoda a místní s výzkumem souhlasí. Tam dostaneme místo k přespání, obvykle společně s místními, ale očekává se od nás, že přijedeme s potravinami. Funguje to tak, že námi přivezené jídlo za dva dny se zapojením všech ve vesnici „zmizí“ a společně s místními přecházíme na obvyklý jídelníček. Když se tedy vracíme z terénu, naši místní spolupracovníci obvykle začnou řezat výhonky z fíkusů a kapradin. Vařené se podávají s rýží. Je nutné ovšem říci, že stále jsme hosty a pozvání na smažené batáty nebo maniok je časté.

Jak se nová metoda zkoumání, pomocí níž jste objevili nové druhy brouků, liší od původního způsobu?
Naše metoda je založená na rozsáhlých genetických analýzách hmyzu, díky kterým získáme mnohem detailnější informace o diverzitě, můžeme charakterizovat jednotlivé druhy a vytvářet hypotézy o jejich příbuznosti. Pokud bychom druhy popisovali dosavadním tempem a způsobem, trvalo by zaznamenání tisíce druhů více než sto let. Takto máme šanci rychle a s mnohem menšími náklady zjistit, kolik je v dané oblasti druhů a jak velké areály osidlují, což je podstatné pro management ochrany přírody.

Dokumentujeme skutečnou diverzitu místo toho, abychom ji pouze odhadovali, klasifikujeme už dříve poznané, a tím vytváříme systém sloužící ostatním biologům. Informace publikujeme a naše data jsou přístupná ve veřejných databázích pro další výzkum a hodnocení dlouhodobých změn diverzity.

Ladislav Bocák

Narodil se v roce 1961, vystudoval pražskou Karlovu univerzitu, obor zoologie, a Vysokou školu zemědělskou v Brně, obor lesní inženýrství.

Mezi lety 2002–2004 pracoval v Institutu pokročilé vědy a techniky na Ósacké univerzitě v Japonsku. Od roku 2010 do roku 2012 působil jako výzkumník pro Přírodopisné muzeum v Londýně.

Je profesorem na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a zároveň vedoucí výzkumné skupiny s názvem Biodiverzita a molekulární evoluce v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN.

Spolu se svou výzkumnou skupinou se zabývá hlavně výzkumem fauny jihovýchodní Asie a Nové Guineje. Zejména analyzují DNA hmyzu a díky tomu objevují nové druhy brouků a získávají detailnější poznatky o těch již dříve známých.

Poprvé se do Indonésie podíval v roce 1991 a od té doby tam byl v rámci výzkumu už asi patnáctkrát.

Proč jsou pro hodnocení biodiverzity přírody vhodní brouci?
Zatím je management přírody založený hlavně na savcích, ptácích a obojživelnících a hmyz je opomíjen, jelikož není tak prozkoumaný. Každopádně má velký potenciál, protože hmyzu existují tři až čtyři miliony druhů. Kromě toho například brouci mají velmi dlouhou evoluční historii, a mnohé dnešní skupiny jsou dokonce starší než kvetoucí rostliny. Pomocí brouků tedy můžeme zkoumat i dlouhodobý vývoj fauny, třeba v souvislosti s pohyby kontinentů.

Jak mohou zjištěné informace pomoct při ochraně přírody?
Pomocí monitoringu jsme na Nové Guineji zjistili, že místní horská fauna je endemická (s vysokým podílem endemitů, tedy organismů vyskytující se pouze na jednom místě – pozn. red.) a to ji činí velmi zranitelnou. Pokud se tedy bude rozhodovat o tom, jak vytvořit síť chráněných území, díky tvrdým datům víme, že budou vhodnější menší pro jednotlivé horské masivy než jeden velký národní park. Když se tam biologové vrátí třeba po sto letech a odeberou vzorky, tak díky získaným údajům o genetické diverzitě budou schopni doložit, jestli některé druhy vyhynuly.

Výzkum vaší skupiny pokryl zhruba 800 lokalit. Na jakém místě jste objevili nejvíce nových druhů?
Nejbohatší výskyt jsme prokázali na Nové Guineji. Našli jsme tam třikrát více druhů, než bylo v této oblasti dosud pojmenováno.

Existují nějaké lokality, kde výzkum dělat nemůžete?
Například střední Afrika je téměř nepřístupná. Pravděpodobně se nám nepodaří navštívit ani Šalomounovy ostrovy východně od Nové Guineje, přestože by to byl úžasný model pro studium osidlování ostrovů. Nemůžeme si totiž takový výzkum logisticky ani finančně dovolit. Kromě toho v některých oblastech bude zřejmě biodiverzita zničena dříve, než ji někdo bude schopen prozkoumat.

Když jste nalezli kolem tisíce druhů brouků, které dosud věda neznala, zabýváte se i jejich pojmenováním?
Pojmenovat tisíc nových druhů znamená asi 1 500 stran textu a ilustrací. Je to objem práce, který nejsme schopni zvládnout. Kdybychom objevili jeden nový druh primáta, tak by to byl obrovský úspěch, ale kdybychom pojmenovali tisíc druhů brouků, tak to vlastně nikoho nezajímá. Mnohem cennější jsou DNA data, která mají uplatnění v budoucnu. Ovšem, ty exempláře máme, třeba je někdo jednou pojmenuje.

Čím se zabýváte kromě analýzy DNA hmyzu?
Naše skupina zkoumá i evoluci zbarvení brouků. Právě díky DNA jsme byli schopni ukázat, jak evoluce vytváří mimikry, tedy jak se jedovaté druhy vzájemně napodobují, aby se chránily před predátory. Kromě toho zkoumáme funkci genů řídících vývoj od larvy k dospělci a toxiny, které brouci používají k usmrcení kořisti.

Jaké máte plány do budoucna?
Biologie se v současné době velmi rychle vyvíjí a nové technologie, vyvinuté původně pro medicínské obory, jsou přístupné i pro základní biologický výzkum. Sestavení genomu nějakého organismu je dnes otázka několika týdnů. Technologie tedy jsou a my máme šanci se o životě dozvědět mnohem víc – nejen o diverzitě, ale i o mnoha látkách, které mohou mít nečekané využití.

Komunální a senátní volby 2022

Komunální volby se konají 23. a 24. září. Voliči budou vybírat nové členy zastupitelstev obcí, měst nebo městských obvodů. Tyto volby se spojí s volbami do třetiny Senátu, jejichž případné druhé kolo bude o týden později. V Olomouckém kraji se volí v obvodu Olomouc.

Lumír Kantor, Jiří Zemánek, Miroslav Žbánek, Stanislav OrságMarkéta Záleská, Antonín Staněk, Matouš Pelikán, Richard Benýšek

  • Nejčtenější

Sagan neměl k nikomu respekt už v devatenácti. A močilo se vždy, usmívá se König

Z voleje odpovídal Leopold König. Někdejší cyklista, který dojel v první desítce na Tour, Giru i Vueltě, a teď je...

Potápěči vyzvedli z útrob Hranické propasti neznámého mrtvého muže

Přerovská policie pátrá po totožnosti mrtvého muže nalezeného ve středu na hladině Hranické propasti. Tělo vytáhli z...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hranická propast odhalila další část, robot se ponořil až do 450 metrů

Hranická propast, nejhlubší zatopená jeskyně světa, má nejméně 450 metrů, naměřili dnes speleologové. Dosavadní...

Pěstitelé zvažují, zda vůbec sklízet ovoce. Kupce shánějí jen obtížně

Chladné jaro, špatné opylení, kroupy, škůdci nebo dlouhotrvající vedra a sucha výrazně zhoršily úrodu. Zemědělci v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Stavěl za naše peníze, teď nás tlačí do kouta, kritizují lidé developera

Poté, co MF DNES informovala o problémech lidí, kteří v Olomouci dva roky čekají na slíbené nové byty ve čtvrti Nové...

Tenkrát před 40 lety. Veteráni z Pitavalu Krampol, Zedníček a Frej vzpomínají

Premium Jak je to dávno, co se prvně Pavel Zedníček, Jiří Krampol a Ladislav Frej sešli na natáčení seriálu Malý pitaval z...

Žena má mít dítě, když je zamilovaná, říká psychogynekoložka Máslová

Premium Ženy dělají velkou chybu, když mateřství příliš plánují, tvrdí psychogynekoložka a internistka Helena Máslová. „Vhodná...

Nebezpečný pro Česko. Proč stát nechce uzbeckého zápasníka Muradova?

Premium Mnoho let hrdě nastupoval do klece i s českou vlajkou na zádech. V malém evropském státě prorazil do velkého světa...

  • Další z rubriky

Řeky jsou téměř bez vody a usychají lesy, počasí navíc nahrává i kůrovci

Ryby a obojživelníci v ohrožení, lidé si leckde musejí odpustit zalévání zahrádek vodou z řek, zákaz platí například...

Dohadování o cenách energií připomínalo koňský trh, říká šéf Prechezy

Přerovská společnost Precheza vyrábějící titanovou bělobu se musí v současnosti vyrovnávat s celosvětově obtížnou...

V olomoucké zoo se narodilo mládě rysa, matka ho zpočátku skrývala

Dalším přírůstkem se může chlubit olomoucká zoologická zahrada na Svatém Kopečku, kde se v uplynulých dnech narodilo...

Knihovna v Přerově roky čeká na nové prostory, nakonec ji připojí ke kinu

O nových prostorách pro přerovskou knihovnu se mluví již dlouhá léta, ty stávající jsou totiž silně nevyhovující. V...

Podpora na plyn a vytápění nebude. Stát pošle jen dva tisíce na elektřinu

Lidé, kteří topí plynem nebo jsou napojeni na dálkové vytápění se letos vládní podpory nejspíš nedočkají. Podle...

Budu znovu chodit a tančit, věří Vendulka z Básníků a vybírá peníze na léčbu

Herečka Eva Jeníčková (58), která se proslavila coby Vendulka utěšitelka ze série o Básnících, řeší zdravotní problémy....

Porno je čistá práce, myslí si osmnáctiletá Hanka ze SuperStar

Hana Džurbanová zaujala před dvěma lety jako zpěvačka porotu v SuperStar, kde skončila mezi osmnácti nejlepšími...

Johnny Depp trpí poruchou erekce, proto mě penetroval lahví, tvrdí Heardová

Nově zveřejněné dokumenty ze soudního procesu mezi Johnnym Deppem a Amber Heardovou obsahují tvrzení, že slavný...

Čím víc odebere Čína ruského plynu, tím lépe pro Evropu, tvrdí analytici

Navýšený export ruského zemního plynu na území Číny může mít pro evropské země pozitivní dopady. Díky tomu se totiž...